Společnou cestou -

Dobrý den,

uvádíte, že v současnosti užíváte byt, který byl Vašemu partnerovi poskytnut "z práce". Začít lze tudíž zkoumáním, zda-li zaměstnavatel má možnost zajistit Vám místo stávajícího větší byt. Nejde zde však jen o jeho schopnost nabídnout Vám větší byt, ale rovněž o to, nakolik chce něco takového učinit. Obecně vzato nemají zaměstnavatelé povinnost zajišťovat svým zaměstnancům byty ani řešit situace, kdy potřebují větší byt.

Další možností je informovat se na obecním úřadu, zda a za jakých podmínek obec nabízí možnost nájmu obecních bytů rodinám ve Vaší situaci. V současnosti záleží v zásadě na každé obci, do jaké míry se chová sociálně a zajišťuje větší či menší, přísnější či volnější programy sociálního bydlení, či naopak veškerý svůj majetek rozprodá či ho využívá k vytváření zisku (nebo-li pronajímá čistě na základě toho, kdo je ochoten nejvíc zaplatit).

Z hlediska sociálních dávek uvádíte naprosté minimum informací, takže není moc dobře možné posoudit, o jakých dávkách by ve Vašem případě bylo možné uvažovat a o jakých nikoliv.

Uvádíte, že se rodina skládá ze dvou dospělých a dvou dětí, přičemž jedno z dětí je zřejmě ve věku mladším čtyř let, u druhého můžeme pouze hádat.

Pokud bychom se na rodinu podívali z pohledu životního minima, tak na 2 dospělé a jedno dítě do 4 let věku nám vychází částka 7 710 Kč, k čemuž je třeba připočítat částku životního minima na starší dítě. Pokud bych vyšel z předpokladu, že i starší z dětí je ve věku do šesti let, připočítáváme 1 740 Kč, takže se v součtu dostáváme na částku životního minima 9 450 Kč (se kterou budeme dále počítat).

Příjmy uvádíte v částkách 7 600 Kč (Vy) a 12 000 Kč hrubého (otec dětí). Neuvádíte částku čistého příjmu otce, nicméně za předpokladu, že se mu započítávají daňové slevy (bonusy) na děti, může mít ve výsledku čistý příjem vyšší, než je jeho hrubý příjem. Dále budeme pro zjednodušení vycházet z toho, že měsíční čistý příjem otce je 12 400 Kč, takže dohromady máte příjem v částce 20 000 Kč (modelové zaokrouhlení - v praxi bude mít otec čistý příjem jiný).

Podle Vámi uváděné částky 7 600 Kč předpokládám, že v současnosti pobíráte rodičovský příspěvek. Ze systému státní sociální podpory by dále bylo zřejmě možné pobírat přídavky na děti, jelikož strop pro jejich přiznání je 2,4 násobek životního minima, což by u Vás znamenalo, že příjmy nesmí být vyšší než 22 680 Kč. To by při výše uvedených hodnotách znamenalo, že by Vám přídavky mohly být přiznány. Na druhou stranu je třeba upozornit, že pro přiznání přídavků na děti se vychází z dosti "specificky" stanoveného období, za které se zkoumají příjmy. Nejde o předchozí čtvrtletí jako je tomu obvyklé u ostatních dávek z tohoto systému, ale o kalendářní rok předcházející roku, na který spadá začátek období od 1.10. do 30.9. - jinak řečeno: do konce září se vychází z příjmů v roce 2011, od 1.10.2013 do 30.9.2014 se bude vycházet z příjmů v roce 2012.

Vzhledem k tomu, že ostatní dávky jsou počítány tak, že nemají krýt náklady potřebné na bydlení, bývá často jednou z nejvýznamnějších dávek pro lidi v tíživé sociální situaci příspěvek na bydlení. V kostce se zde vychází z toho, že z příjmů (zkoumá se předchozí kalendářní čtvrtletí), by měli lidé vynakládat 30 % (mimo Prahu) či 35 % (v Praze) a zbytek nákladů na bydlení jim lze v rámci příspěvku na bydlení dorovnat.

Je zde však řada významných "ale". Náklady na bydlení se uznávají pouze do částky tzv. normativních nákladů (http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni), takže pokud někdo na své bydlení vynakládá vyšší částku, jedná se následně již jen "o jeho problém" a stát přispěje pouze jako kdyby dotčená osoba platila částku normativních nákladů.

***

Příklad:

Osaměle žijící člověk má příjem 10 000 Kč měsíčně a na bydlení v Praze vynakládá měsíčně 8 500 Kč.

Normativní náklady na jednu osobu v pražském nájemním bytě jsou 7 489 Kč. Jelikož náklady na bydlení jsou vyšší než je maximální přípustná hranice, dávka se bude počítat jako kdyby žadatel platit za bydlení pouze 7 489 Kč měsíčně.

Ze svých příjmů by měl nájemce na bydlení v Praze použít 35 %, což nám při výše uvedeném příjmu vychází na 3 500 Kč.

Od uznatelných nákladů na bydlení 7 486 Kč odečteme výše uvedených 3 500 Kč a dostaneme se na částku 3 986 Kč, která může být vyplacena coby příspěvek na bydlení.

***

Druhé a zpravidla ještě významnější "ale" spočívá v tom, že příspěvek na bydlení lze čerpat pouze na nájemní či vlastnickou formu bydlení, takže pokud někdo někde žije v podnájmu, na ubytovně či třeba v azylovém domě, nemá možnost příspěvek na bydlení získat. Dále je třeba mít v dotčeném bytě hlášený trvalý pobyt a společně se zde posuzují všechny osoby, které mají v dotčeném bytě hlášený trvalý pobyt, pakliže si člověk nepožádá, aby určité osoby byly ze společného posuzování vyloučeny a nedoloží, že se přes tři měsíce v dotčeném bytě s žadatelem nezdržují. Z příspěvku na bydlení jsou tak v principu vyloučeny i všechny osoby, které z nějakého důvodu nemohou nahlásit svůj trvalý pobyt do bytu, kde fakticky žijí (teoreticky by totiž v případě nájemního či vlastnického bydlení neměl být žádný problém trvalý pobyt nahlásit, ale praxe je někdy poněkud "pestřejší" než teorie...).

Neuvádíte nic bližšího k Vašim bytovým poměrům, takže nemohu ani odhadovat, zda-li by ve Vašem případě bylo na místě o příspěvku na bydlení uvažovat.

Opustíme-li okruh dávek státní sociální podpory, dostáváme se do systému pomoci v hmotné nouzi. U dávek do tohoto systému spadajících je třeba počítat s tím, že se nepřiznávají "pouze" na základě doložení příjmů či výše nákladů na bydlení, ale zkoumá se celková sociální situace, takže např. může být dávka odmítnuta s tím, že žadatel o dávku má zatím dostatečné úspory, ze kterých je schopen v danou chvíli své životní potřeby hradit, či že např. má možnost domáhat se vůči někomu plnění výživného, ale bezdůvodně tak nečiní.

Základní dávkou ze systému hmotné nouze je příspěvek na živobytí. Jedná se o modernějšího a podstatně složitějšího nástupce dříve používaného dorovnání do životního minima. V kostce jde o to, že se nedorovnává do částky životního minima, ale do částky živobytí, která může být podle stanovených okolností vyšší či nižší než částka živobytí.

Kdybychom ve Vašem případě vyšli z toho, že částka živobytí odpovídá částce životního minima a jde o výše uvedených 9 450 Kč, je na první pohled zřejmé, že Váš příjem (cca 20 000 Kč) je podstatně vyšší než částka živobytí.

"Jednoduché" srovnání příjmu a částky živobytí může však být dosti zavádějí. U příspěvku na živobytí je totiž u jednotlivých druhů příjmů stanoveno, jakým procentem se započítají a dále lze zohlednit výši nákladů na bydlení.

Vámi pobíraný příspěvek 7 600 Kč se započítává 100 %, ale partnerem pobíraná mzda (pro zjednodušení zde vycházíme z toho, že čistá mzda vychází na 12 400 Kč) se započítává 70 %, takže v tomto ohledu se Váš rozhodný příjem snižuje z 20 000 Kč na 16 280 Kč. Z této částky můžeme následně odečíst až 30 % (mimo Prahu) či 35 % (v Praze) na doložené náklady na bydlení. Tím se můžeme z částky 16 280 Kč dostat mimo Prahu na 11 396 Kč a v Praze na 10 582 Kč. V případě částky na živobytí v částce 9 450 Kč jde sice stále o vyšší příjem, než jaký by zakládal nárok na výplatu dávky, nicméně je myslím patrné, jak zásadním způsobem může klamat srovnání s nekráceným příjmem. Např. v případě, kdy dojde k poklesu Vašeho rodičovského příspěvku ze 7 600 Kč na 3 800 Kč, se již Vaše rodina zřejmě dostane na úroveň příjmu, kdy jí bude moci být příspěvek na živobytí vyplácen (opakuji, že u těchto dávek se zkoumají celkové poměry, takže "odpovídající příjmy" jsou jen jedním z předpokladů pro přiznání dávky).

Druhou dávkou ze systému pomoci v hmotné nouzi je doplatek na bydlení. V základní podobě slouží pro případy, kdy někdo pobírá příspěvek na živobytí i příspěvek na bydlení, nicméně mu po započítání uznatelných nákladů na bydlení (věc je o to složitější, že v systému hmotné nouze se uznatelnost nákladů na bydlení počítá jinak než v systému státní sociální podpory) nezbývá na ostatní životní potřeby ani částka živobytí. V praxi však bývá často ještě významnější skutečnost, že úřad může výjimečně přiznat tuto dávku i osobě, která užívá jinou než vlastnickou či nájemní formu bydlení, takže jde vlastně o jedinou dávku na bydlení, kterou mohou čerpat osoby žijící v podnájmu, na ubytovně, v azylovém domě atd.

Pro úplnost pak sluší zmínit, že do systému pomoci v hmotné nouzi spadá ještě tzv. "mimořádná okamžitá pomoc v hmotné nouzi", což je ve skutečnosti spíše celá skupina jednorázových dávek, které mohou být vyplaceny za účelem řešení nečekaných situací či tehdy, kdy není čas čekat na rozhodnutí o ostatních dávkách. Tyto dávky lze teoreticky vyplatit na ledacos, ale ještě více než u ostatních dávek je zde kladen důraz na to, aby úřad individuálně zkoumal situaci žadatele a podle toho posoudil, jestli je do té míry mimořádná a naléhavá, aby odůvodňovala přiznání dávky takovéhoto typu.

Další informace k sociálním dávkám můžete získat např. na stránkách http://portal.mpsv.cz/soc. Výše jsem např. neřešil dávky přiznávané na základě nepříznivého zdravotního stavu, jelikož ve Vašem dotazu nebylo uvedeno nic, co by naznačovalo, že by v případě Vaší rodiny bylo na místě o těchto dávkách uvažovat.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.