Společnou cestou -

Dobrý den,

v dotazu neuvádíte téměř žádné konkrétní informace, takže je obtížné se konkrétněji vyjádřit.

Pomineme-li dávkové systémy vycházející z nepříznivého zdravotního stavu, dostaneme se ke dvěma dávkovým systémům:

a) státní sociální podpoře, b) pomoci v hmotné nouzi.

V obou systémech je vždy v první řadě třeba posoudit, zda-li bude na místě Vás posuzovat samostatně, nebo zda-li zde jsou další osoby, se kterými budete posuzována společně.

Neuvádíte nic bližšího ke svým rodinným poměrům, takže budeme předpokládat, že zde nejsou žádné osoby (rodiče, dítě, druhý rodič Vašeho dítěte, manžel...) se kterými by Vás byl důvod posuzovat společně.

Z hlediska pomoci v hmotné nouzi dále počítejte s tím, že bude třeba písemně prohlásit, že se zmiňovaným kamarádem nevedete společnou domácnost a úřad práce si tuto skutečnost může prověřit. Zde vycházím z toho, že ve svém dotazu zmiňujete "společnou domácnost" ve smyslu, že bydlíte v bytě s kamarádem a nikoliv tak, jak chápe společnou domácnost zákon a soudní praxe, nebo-li jako:

"soužití dvou nebo více fyzických osob, které spolu žijí trvale a které společně uhrazují náklady na své potřeby, přičemž jde o spotřební společenství trvalé povahy, a proto společnou domácnost představuje jen skutečné a trvalé soužití, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb (nepostačuje např. jen příležitostná výpomoc v domácnosti, společné trávení dovolených apod.) a v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy. Spolužijící fyzická osoba musí žít ve společné domácnosti tak, jako by byla členem rodiny; vyžaduje se, aby pečovala o společnou domácnost (obstaráváním domácích prací, udržováním pořádku v bytě, obstaráváním prádla a údržby šatů, přípravou jídla apod.) nebo poskytovala prostředky na úhradu potřeb společné domácnosti nebo aby byla odkázána výživou na jejího člena."

Systém státní sociální podpory je primárně zaměřený na rodiny s dětmi, takže pokud Vás např. není důvod posuzovat jako samostatně žijící nezaopatřené dítě, můžeme z tohoto systému uvažovat vlastně jen o jediné dávce a tou je příspěvek na bydlení.

Příspěvek na bydlení přichází v úvahu pouze pokud je byt či dům užíván na základě vlastnického či nájemního vztahu, přičemž je třeba počítat s tím, že u dávek na bydlení (příspěvku na bydlení a níže zmíněného doplatku na bydlení) se společně posuzují osoby, které mají v dotčeném bytě hlášený trvalý pobyt. Lze žádat o vyloučení ze společného posuzování u osob, které s žadatelem o dávku prokazatelně nežijí (u příspěvku na bydlení je požadováno, aby v bytě nežila nejméně tři měsíce).

V dotazu neuvádíte nic ohledně svých bytových poměrů, kromě toho, že "máte u něj trvalé bydliště". To naznačuje, že k dotčenému bytu má primárně právní vztah Váš kamarád a vy u něj bydlíte na základě jeho souhlasu či případně nějaké smlouvy.

V závislosti na konkrétních okolnostech tak pravděpodobně bude přicházet tento příspěvek v úvahu pouze pokud podmínky pro jeho přiznání budete splňovat při společném posuzování s Vaším kamarádem a to pouze za situace, že kamarád užívá byt na základě nájemní smlouvy či vlastnického práva.

Další informace k příspěvku na bydlení naleznete na: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

Systém pomoci v hmotné nouzi tvoří poslední sociální záchranou síť pro případy, kdy se člověk dostává do situace hmotné nouze, kdy jsou ohroženy jeho základní životní potřeby. Předpokladem poskytnutí těchto dávek je stav hmotné nouze, takže dávka nemusí být přiznána např. s odkazem na to, že žadatel sice nemá příjem, ale má dostatečné úspory na to, aby z nich danou chvíli přežil, nebo dávka může být odňata, jelikož žadatel nesplnil svoji povinnost usilovat o řešení své sociální situace (např. neuplatnil svůj nárok na poskytování výživného, nesnaží se prodat svůj zbytný majetek atd.).

V tomto systému rozlišujeme tři dávky:

1) Příspěvek na živobytí

Jde o podstatně složitějšího nástupce dorovnání do životního minima. "Dorovnávací" funkce zůstává zachována, ale dorovnává se místo částky životního minima (pro jednotlivce je v současnosti životní minimum 3 410 Kč) tzv. částka živobytí, která podle dalších okolností může být nižší nebo vyšší než částka životního minima.

2) Doplatek na bydlení

V základní podobě slouží pro situace, kdy žadatel pobírá doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí, nicméně po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení mu nezbývá ani částka živobytí (částka životního minima a částka živobytí v sobě nezahrnuje náklady potřebné na bydlení). V praxi však často bývá významná ani ne tak tato "dorovnávací" funkce, jako to, že na základě přiznání výjimky lze tuto dávku přiznat i osobám užívajícím jinou než nájemní formu bydlení. Pro řadu osob, které nemají bydlení uspořádané způsobem umožňujícím přiznání příspěvku na bydlení, se tak jedná o jedinou dávku na bydlení, kterou mohou reálně čerpat.

3) Mimořádná okamžitá pomoc v hmotné nouzi

Jde spíše o skupinu dávek než o jednotnou dávku. V principu jde o dávku která se poskytne v situaci, kdy se žadatel ocitá v mimořádné situaci, kterou nelze řešit jinak, jelikož např. nemá ani prostředky na to, aby se dostal do obce svého pobytu, kde může žádat o ostatní dávky a vyřídil si doklady, nebo nemá prostředky na přežití do doby, než bude rozhodnuto o ostatních dávkách. U této dávky má úřad poměrně široký prostor pro individuální posouzení situace žadatele, takže se velmi těžce odhaduje, kdy a na co úřad dávku přizná.

Informace k dávkám pomoci v hmotné nouzi naleznete např. na http://portal.mpsv.cz/soc/hn.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.