Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
na co mám nárok
Otázka
Dobrý den,chtěla bych se zeptat na co mámnárok. Jsem nezaměstnaná od UP nepobírám podporu.Žila jsem s přítelem 1 rok a ten mě živil,já hlídala doma jeho děti.Bohužel jsme se rozešli a já mám v péči jedno nezletilé dítě a na kontě nulu. Děkuji za radu
Odpověď
Dobrý den,
odpovídám na Váš dotaz, ve kterém popisujete svoji současnou životní situaci. Budu se snažit postupně rozebrat možnosti, které nyní máte.
Pokud bychom zmapovaly okruhy dávek, jež by ve Vašem případě přicházely v úvahu, dojdeme k těmto závěrům: V úvahu přichází dávky pomoci v hmotné nouzi (z nich především příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, případně dávky okamžité mimořádné pomoci). Pokud jde o dávky státní sociální podpory bylo by patrně možné uvažovat o příspěvku na bydlení (záleží na tom, kde žijete tj. zda v nájemním bytě, podnájemním či v bytě v osobním vlastnictví) a přídavcích na dítě. Nepíšete, jak staré dítě máte v péči, nicméně předpokládám, rodičovský příspěvek již nepobíráte. V neposlední řadě je vhodné zvážit vymáhání výživného po otci dítěte.
Nyní se budu snažit poskytnout Vám základní informace k jednotlivým okruhům dávek.
U dávek pomoci v hmotné nouzi je nejprve zjišťováno, zda je žadatele o dávku vůbec možné posuzovat jako osobu v hmotné nouzi, dále se posuzuje celková situace žadatele (jeho příjmy, příjmy společně posuzovaných osob, majetkové poměry,zdravotní stav,snahu zvýšit si svůj příjem prací).
Stěžejní dávkou je z okruhu dávek pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí. Nárok na tuto dávku má osoba v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí těchto osob.
Ve Vašem případě budou posuzovány Vaše příjmy (tj. nyní příjem 0, pokud nenastane změna) a příjmy Vašeho dítěte (příjem 0, později možná přídavky na dítě). A bude zjišťováno, zda Vaše příjmy dosahují či nedosahují částky živobytí posuzovaných osob. U nezletilých dětí je jejich částka živobytí v zásadě životní minimum (jeho výše se liší dle věku dítěte viz http://www.mpsv.cz/cs/11852), u Vás by se nemuselo jednat o částku životního minima (3 140,-- Kč), jelikož na základě dalších okolností může Vaše částka živobytí klesnout až na tzv, existenční minimum (2.200,--Kč), či naopak např. vzhledem k lékařem předepsané dietě stoupnout nad životní minimum. Dále se zohledňuje využití majetku, vymáhání pohledávek.
Příspěvek na živobytí pak v zásadě činí rozdíl mezi částkou živobytí společně posuzovaných osob a příjmem společně posuzovaných osob, který je ponížen až o 30 % (v Praze 35 %) na základě doložení uznatelných nákladů na bydlení.
Jelikož se při posuzování nároku na tento typ dávek zkoumá, zda se žadatel opravdu snaží získat příjmy všemi dostupnými a legálními možnostmi, je zde tedy reálný předpoklad, že Vás může pracovnice upozornit, že Vám nárok na dávku nevznikne z důvodu nevymáhání výživného pro nezletilé dítě nebo Vám z tohoto důvodu bude snížena částka živobytí (stejně tak se např. po třech měsících zkoumá využití majetku atd.).
Neuvádíte, zda bylo otci dítěte výživné stanoveno a zda ho platí (vycházím z toho, že spíše ne, jelikož výživné jako příjem nezmiňujete). Jestliže doposud neproběhla úprava poměrů k nezletilému dítěte (nebylo určeno výživné ani svěření dítěte do péče) bylo by na místě tak učinit co nejdříve.
Současně s návrhem na úpravu poměrů k nezletilému dítěti můžete u téhož soudu podat návrh na vydání předběžného opatření. Tento návrh by měl v zásadě stejné záležitosti jako návrh na úpravu poměrů k nezletilému dítěti. Podstatou předběžného opatření však je prozatímní úprava dané situace.
O tomto typu návrhu na předběžné opatření má soud rozhodnout do 7 dnů od podání. Zároveň je důležité vědět, že soud rozhoduje na základě předložených dokumentů tzn. nedochází k výslechů účastníků, místnímu šetření apod. Z tohoto důvodu je opravdu potřeba pečlivě doložit v návrhu uváděné skutečnosti. V neposlední řadě bude do návrhu na předběžné opatření vhodné uvést, že jste současně podala návrh na úpravu poměrů k nezletilému dítěti. Délku účinnosti předběžného opatření určuje ve svém rozhodnutí soud, nejdéle však může platit do doby než rozhodne soud o návrhu na úpravu poměrů k nezletilému dítěti.
Pakliže již výživné stanoveno bylo a není hrazeno, je potřeba začít řešit jeho vymáhání prostřednictvím výkonu rozhodnutí (soudu) nebo exekutora.
Pokud otec dítěte svoji povinnost neplní více jak 4 měsíce, lze podat na jakékoliv policejní stanici či státním zastupitelství trestní oznámení. Nicméně trestním oznámením se zahajuje trestní řízení, ve kterém je cílem potrestat pachatele. Faktické vymáhání výživného je potřeba řešit exekučně či výkonem rozhodnutí, pakliže nedojde k tomu, že pachatel "dobrovolně" zaplatí, aby se v rámci tzv. účinné lítosti vyhnul trestní odpovědnosti
Další dávkou v hmotné nouzi je tzv. doplatek na bydlení. Nárok na tuto dávku má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, jestliže by po úhradě nákladů na bydlení byl jeho příjem resp. příjem společně posuzovaných osob nižší než je jejich částka živobytí viz výše. Podmínkou pro přiznání nároku na doplatek na bydlení je mimo jiné získání nároku na příspěvek na bydlení, což je dávka státní sociální podpory. Stejně tak se vyžaduje, aby užívaný byt byl v obci, ve které máte trvalý pobyt.
Nyní se tudíž musíme krátce zastavit u příspěvku na bydlení, tuto dávku lze přiznat pouze pokud byste byla vlastnicí nebo nájemnicí dotčeného bytu a měla v něm hlášený trvalý pobyt.
U této dávky se dále posuzují příjmy osoby, které jsou trvale hlášeny na dané adrese (u této dávky tedy může být okruh společně posuzovaných osob jiný než u předchozích dávek). Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Podrobnější informace o této dávce včetně výše normativních nákladů naleznete na http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni
Nemáte-li možnost získat příspěvek na bydlení, ještě to neznamená, že nemáte šanci získat doplatek na bydlení. Zde je totiž umožněno, aby orgán pomoci v hmotné nouzi (místně příslušný obecní úřad) v případech hodných zvláštního zřetele určil, že tuto dávku přizná i osobě užívající jinou formu bydlení (např. podnájem, ubytovna, azylový dům). V případě přiznání této výjimky odpadá i podmínka, že musí jít o byt v obci, kde máte trvalý pobyt.
Na začátku jsem zmiňovala také přídavek na dítě. Jedná se o dávku, která náleží dítěti. Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. Orientačně si lze ověřit vznik nároku na tuto dáku pomocí pomocí kalkulačky na http://www.vyplata.cz/vypocty/vypocet-vyse-pridavku-na-dite.php?stayform=true
Zároveň si dovolím upozornit, že přídavek na dítě má specifické rozhodné období, za které jsou posuzovány příjmy. U této dávky se příjmy zkoumají i více než rok zpětně. Rozhodným obdobím je totiž kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku, do kterého spadá počátek období od 1. 10. do 30. 9. následujícího roku. Jinými slovy - do 30. 9. 2013 se vychází z příjmu za rok 2011 a od 1. 10. 2013 až do 30. 9. 2014 se budou posuzovat příjmy dosažené v roce 2012.
V tomto směru může být překážkou pro přiznání této dávky, dřívější společná domácnost s přítelem tj. započítání jeho příjmů.
Jelikož se pomalinku blíží nový školní rok, dovolím si také upozornit na dávku mimořádné okamžité pomoci, která může být mj. poskytnuta při nedostatku prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč.
Pro úplnost dodávám, že o všechny výše uvedené dávky se žádá u příslušného úřadu práce - oddělení nepojistných dávek.
V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.
S pozdravem
Petra Skuhrová
Občanská poradna o. s. Společnou cestou