Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Přechod nájmu bytu ve společném nájmu manželů
Otázka
Pronajímatel (dále jen úřad) tvrdí, že jde-li o byt ve společném nájmu manželů, nemůže dle obč.zákoníku nájem přejít. Odkazuje na judikát NS ČR č. 26 Cdo 423/2000 ze dne 20.2.2001 s tím, že ust. § 708 ve spojení s § 706 odst. 1 obč.zák.je omezeno jen na případy, kdy byt k němuž má právo nájmu přejít, není bytem ve společném nájmu manželů. § 706 o.z. tedy uvádí: „(1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, partner 1a) , rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.“ dle mého názoru řeší, které osoby se stávají nájemcem v případě smrti nájemce. Pro případ smrti nájemce a bytu ve společném nájmu manželů řeší následující ust. § 707 téhož zákona. Dle výkladu úřadu, by tedy nepřešlo právo nájmu k bytu na další osoby, v případě současného úmrtí nájemců – manželů? Domnívám se, že uvedený judikát 26 Cdo 423/2000 nelze aplikovat na náš případ. Nám se jedná o odstěhování části rodiny z bytu z důvodu možného bydlení v nájemním bytě zvláštního určení, který byl přidělen příslušníku domácnosti z důvodu jeho zdravotního postižení. Žádali jsme o byt pro všechny členy rodiny, ale byt který byl k tomuto účelu schválen o 5 místnostech nebyl k dispozici v dané lokalitě, tak jsme se odstěhovali do nabídnutého bezbariérového bytu o 3 místnostech bez 1 (vl.zl.dítě) příslušníka domácnosti, který zůstal bydlet v původním bytě. Nájemní smlouva k novému bytu zní tedy na menší počet uživatelů bytu, neboť skutečnost, že se do bytu všichni nenastěhují byla předem oznámena a vlastník bytu zvláštního určení to takto schválil. Vzhledem k řešení situace v péči o postiženou osobu (vl. nezl.dítě) bylo možné pouze takové řešení a jiné řešení ze dne na den nebylo, ani jiné možné řešení v blízké budoucnosti při současné výstavě nových bytů, neměl vlastník takový byt ve výstavbě. Přesto úřad tvrdí viz výše a dále argumentuje tím, že jsme se i tak měli do bytu zvláštního určení odstěhovat všichni. A chce původní byt vyklidit. V případě, že nájem tedy nemůže za současného znění obč.zákoníku přejít, je závažným důvodem neužívání původního bytu nájemcem (manželé) za závažný důvod a úřad tedy nemá právo na ukončení nájemní smlouvy a podat výpověď z bytu s vyklizením? Byt zvl. určení je pronajímán na dobu určitou s možným prodloužením vždy cca po 2 letech. Jak dlouho bude postižená osoba žít se neví, akorát, že pravděpodobnost života je až o 50% nižší než má osoba bez postižení. B.Tomášková
Odpověď
Dobrý den, máte pravdu, že ze zákona není zřejmé, jak postupovat ve vašem případě. Nicméně podle judikátu 26 Cdo 526/2005 Nejvyšší soud opakovaně potvrdil, že při opuštění bytu oběma manželi se uplatní §706 občanského zákoníku. Z toho tedy plyne, že pokud s manželem opustíte byt, nájem by měl přejít na vaše zletilé dítě, které v bytě zůstane. Můžete se tedy obrátit na pronajímatele a s odkazem na tento judikát uplatňovat přechod nájmu. Pokud by pronajímatel odmítl uznat přechod nájmu na vašeho zletilého potomka, nezbývá než se obrátit na soud, aby rozhodl, zda přešlo k přechodu nájmu. Za Občanskou poradnu JM Květa Kudová