Společnou cestou -

Dobrý den,

řešíme-li dávky v EU musíme vždy v první řadě určit, pod jaký stát spadáte. Koordinaci sociálních systémů se věnuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004, které vychází ze základních kritérií určování příslušnosti:

a) na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou v členském státě vztahují právní předpisy tohoto členského státu;

b) na úředníka vztahují právní předpisy členského státu, kterému podléhá správní orgán, který jej zaměstnává;

c) na osobu pobírající dávky v nezaměstnanosti v souladu s příslušným článkem nařízení podle právních předpisů členského státu bydliště vztahují právní předpisy tohoto členského státu;

d) na osobu odvedenou nebo znovu povolanou do vojenské nebo civilní služby v některém členském státě vztahují právní předpisy tohoto členského státu;

e) na jinou osobu, na kterou se nepoužijí písmena a) až d) vztahují právní předpisy členského státu bydliště, aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto nařízení, která jí zaručují dávky podle právních předpisů jednoho nebo více členských států.

Pokud správně chápu, co mám rozumět pod "příležitostnými" pracemi tak zřejmě v současnosti nemáte "oficiální" zaměstnání, v návaznosti na které byste spadala pod Španělsko coby stát výkonu zaměstnání a nemáte již ani nárok na podporu v nezaměstnanosti, takže se u Vás bude postupovat podle písmene e) a budete spadat pod systém státu bydliště.

Zde je na místě vysvětlit, co se v Nařízení rozumí pod bydlištěm - nejde o trvalý pobyt ve smyslu evidence obyvatel ČR, o státní příslušnost, ani o místo, kde přechodně pobýváte. Bydlištěm se zde rozumí místo, kde máte nezávisle na výše uvedeném faktický tzv. "střed zájmů" z pracovních, rodinných a sociálních poměrů. EU se zde snaží rozlišit situace, kdy např. někdo odjede "na zkušenou" do zahraničí, ale za svůj "domov" stále vnímá jiný stát a počítá s tím, že se do něj vrátí, jelikož tam má rodinu, přátele, dlouhodobé zájmy a naopak situace, kdy někdo odjede do jiného členského státu a v dotčeném státě se "usadí" do té míry, že vazby na nové místo jsou již silnější než na jeho původní stát.

Na základě informací obsažených v dotazu neposoudím, jaké argumenty by u Vás bylo možné použít PRO / PROTI tomu, že máte již bydliště ve Španělsku. Každopádně, pokud budete chtít žádat o dávku v ČR, budete muset úřad přesvědčit, že se Vaším bydlištěm opět stala ČR (či jím nikdy nepřestala být) a že jste si do ní pouze "neodskočila" za účelem získání dávek.

Argumentace, že jste ve Španělsku byla za účelem studia a "poznání světa", nicméně nyní se do ČR vracíte, jelikož chcete, aby Vaše dítě bylo vychováno v ČR sice není nijak neobvyklá, ale stejně tak se lze setkat s tím, že se české občanky usadí v zahraničí a na ČR je zajímá pouze možnost získání sociálních dávek, takže je třeba počítat s tím, že po Vás může být požadováno, abyste doložila, že Váš "střed zájmů" je skutečně ČR (a buď byl celou dobu, nebo se zkrátka nyní přesunul zpět). Takže se je třeba připravit na to, že se opět zaregistruje na české zdravotní pojišťovně (pokud nedoložíte, že jste byla registrovaná v zahraničí, budou vyžadovat úhradu dlužného pojistného za dobu, za kterou nejste schopna doložit pojištění v zahraničí - před odjezdem ze Španělska je vhodné dát dohromady příslušné doklady), zaregistujete se u českých lékařů, zajistíte si bydlení atd. Lidé v praxi jako důkaz svého bydliště v ČR dokládají někdy i ledacos - např. účast v zájmových skupinách, půjčování knih z knihoven, soubory klubových karet atd. Ve výsledku záleží na posouzení Úřadu práce.

Není zde žádná pevně stanovená doba po kterou byste musela žít v ČR, než Vám úřad může přiznat dávku, ale samozřejmě zde čas "hraje pro Vás" v tom smyslu, že s délkou pobytu v ČR se samozřejmě stává uvěřitelnější, že jste nepřijela pouze "na návštěvu".

Vzhledem k tomu, že jde o rodinnou dávku, je třeba počítat rovněž s tím, že Vám situaci bude komplikovat (ne)určení otce dítěte. Nic o něm nezmiňujete, nicméně je třeba upozornit, že v rámci EU se tyto dávky koordinují jako rodinné, takže pokud by např. byl za otce určen občan UK pracující ve Španělsku a Vy byste s dítětem měla bydliště v ČR, mohla byste sice stále získat dávky v ČR, nicméně v první řadě by se muselo řešit, jestli otci pro Vaši rodinu nevyplácí dávky Španělsko z titulu státu zaměstnání.

Z hlediska samotného nároku podle českých právních předpisů představuje rodičovský příspěvek relativně "jednoduchou dávku". Pokud ani Vy ani otec dítěte nedoložíte vyměřovací základ z nemocenského pojištění, můžete na základě řádné, osobní, celodenní péče o nejmladší dítě v rodině pobírat rodičovský příspěvek v částce 7 600 Kč do devíti měsíců věku dítěte a následně v částce 3 800 Kč do 4 let věku dítěte. Pokud byste měla zájem pobírat rodičovský příspěvek v tzv. dynamické variantě, kde si v zákonných mezích můžete určit rychlost čerpání dávky, bylo by nutné získat nemocenské pojištění - např. by stačila nemocenská poskytnutá z důvodu porodu, nicméně k tomu by bylo třeba, abyste nastoupila před porodem do zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění tak, aby Vás lékař uznal práce neschopnou (z důvodu rizikového těhotenství v závislosti na zdravotním stavu, k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu) za trvání zaměstnání, nebo v následujících sedmi dnech po jeho skončení (tzv. ochranná lhůta nemocenského pojištění pro účely nemocenské běží sedm kalendářních dnů po skončení pojištění/zaměstnání).

Další informace o rodičovském příspěvku naleznete na http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp.

Dle potřeby samozřejmě také můžete doplnit či upřesnit svůj dotaz.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.