Společnou cestou -

Dobrý den,

správně tušíte, že v případě podání žádosti o sociální dávky bude podstatné, zda-li máte vyřešené poměry k dítěti a rozvod či nikoliv. Obecně totiž platí, že se u dávek posuzuje rodina společně (manželé a děti) a je třeba případně doložit skutečnosti, proč by dotčené osoby společně posuzovány být neměli. Zcela svébytná je pak problematika dávek na bydlení (příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení), kde se primárně vychází nikoliv z rodinných vazeb, ale z údajů o trvalém pobytu.

Dále je třeba počítat s tím, že se úřad bude zajímat o vyživovací povinnost otce vůči dítěti (zde by rozhodně platit něco měl, takže bez dalšího neprojde, že se na dítě nemají započítat žádné příjmy) a případně i o to, zda-li byste vzhledem k okolnostem nemohla o výživné sama požádat (vzhledem k věku dítěte byste zřejmě neměla problém s tím, že Vám poměry neumožňují pracovat, takže by záleželo na tom, jaké jsou majetkové poměry Vás a otce dítěte).

Výživné na dítě se bude řešit v rámci úpravy poměrů k dítěti, které je podmínkou rozvodu manželství, je pak případně na Vás, abyste žalobou uplatnila případný nárok na výživné na sebe (výživné manželky, výživné rozvedené manželky). V případě potřeby je možné problematiku výživného blíže rozvést.

V současnosti pobíráte rodičovský příspěvek, to je jedna z dávek ze systému tzv. státní sociální podpory. Vedle této dávky by teoreticky mohl dále přicházet v úvahu příspěvek na dítě. Ten se vyplácí, pokud rozhodný příjem společně posuzovaných osob nepřesáhne 2,4 násobek jejich životního minima. Pokud bychom vyšli z toho, že se budete posuzovat samostatně s jedním ročním dítětem, vycházelo by Vám životní minimum na 4 880 Kč na měsíc a 2,4 násobek na 11 712. K tomuto by nicméně bylo třeba požádat o to, aby Váš manžel a otec dítěte byl vyloučen z okruhu společně posuzovaných osob, k tomu je třeba doložit, že spolu tři měsíce nevedete společnou domácnost, zpravidla se vyžaduje, abyste doložila, že jste se ve věci již obrátila na soud. Je samozřejmě možné, že podmínky pro příspěvek byste splnila i při společném posuzování s manželem, ale to těžko posoudíme, neuvádíte žádné informace o jeho příjem. Pro úplnost pak dodáváme, že v současnosti se u této dávky vychází z příjmů v roce 2012.

Další dávkou, která může mít pro Vás zásadní význam, pokud byste měla samostatně bydlet, je příspěvek na bydlení. O ten v současnosti může žádat vlastník nebo nájemce bytu, který v něm má hlášený trvalý pobyt. Zde je tudíž podstatný rozdíl mezi nájmem a podnájmem - pokud si najdete nájem, můžete případně žádat o příspěvek na bydlení, pokud by však šlo pouze o podnájem není možné o příspěvku na bydlení uvažovat, získat by bylo možné maximálně doplatek na bydlení (a to ještě na základě přiznání výjimky vzhledem k zvláštním okolnostem).

Již jsem v úvodu zmiňoval, že u dávek na bydlení se vychází z trvalého pobytu, takže pokud byste se např. s dítětem odstěhovala do nájemního bytu, trvalý pobyt přehlásila sobě a dítěti, ale manžel zůstal bydlet ve starém bytě, není ho třeba zvlášť nechávat vyloučit z okruhu společně posuzovaných osob, jelikož v dotčeném bytě nebude mít pobyt a tudíž se k němu vůbec nebude přihlížet (může však být nutné požádat o vyloučení jiné osoby, která si v bytě po odstěhování "zapomněla" trvalý pobyt).

Bližší informace včetně způsobu určení výše dávek naleznete například na http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane.

Další skupinou sociálních dávek jsou dávky pomoci v hmotné nouzi, kdy žadatel o dávky nemá dostatek finančních prostředků a jeho celková sociální a majetková situace neumožňuje dostatečné uspokojování základních životních potřeb a není v možnostech tohoto žadatele svou situaci si zlepšit. V takových případech stát, resp. příslušný úřad práce, který dávky vyplácí, při rozhodování o přiznání dávky vychází z celkové situace žadatele a osob společně s ním posuzovaných. Společně posuzovanými osobami jsou zpravidla manželé nebo partneři a děti, kteří společně žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Opět by zde tudíž (s výjimkou doplatku na bydlení, který se přiznává dle trvalého pobytu) bylo nutné žádat o vyloučení manžela a otce dítěte z okruhu společně posuzovaných osob, oproti státní sociální podpoře je zde rozdíl v tom, že není uvedeno, že společnou domácnost nesmíte vést po dobu tří měsíců - lze tudíž požádat o vyloučení již dříve, ale opět je třeba počítat s tím, že ukončení společné domácnosti nestačí pouze tvrdit.

Pro přiznání některé z dávek pomoci v hmotné nouzi je podmínkou, že žadatel o dávku využil všechny své možnosti zlepšit si situaci, a to nalezením zaměstnání, uplatněním všech svých nároků apod. Pod uplatněním nároků se rozumí, že nárokuje výživné na děti po druhém rodiči, popř. na sebe jako manželku, uplatnil nárok na dávky státní sociální podpory, nárok na důchod atd.

Ve Vámi popsané situaci, kdy byste se odstěhovala od manžela před nebo po rozvodu manželství, nelze s jistotou potvrdit, že byste na některou z těchto dávek pomoci v hmotné nouzi měla nárok.

Začneme u příspěvku na živobytí, což je modernější a složitější nástupce dřívějšího doplácení do životního minima. Pro nárok na dávku by se vycházelo z životního minima pro Vás a dítě (pokud byste nebydlela ještě s někým jiným), což činí 4880 Kč na měsíc. Z této částky by se následně počítala tzv. částka živobytí, která by podle dalších okolností mohla být vyšší či nižší než částka životního minima (dále budeme předpokládat, že nejsou okolnosti k jejímu snížení či zvýšení). V dotaze píšete, že pobíráte rodičovský příspěvek 7000 Kč. Otec by měl plnit vyživovací povinnost k dítěti, a to i v době před rozvodem, když již nebudete bydlet společně. Příjmy (rodičovský příspěvek a výživné) by tak měly být vyšší než jen 7 000 Kč (respektive by bylo nutné doložit, že se výživného bezúspěšně domáháte). Pokud bychom vyšli ze samotného příjmu 7 000 Kč došli bychom k tomu, že jde sice o částku vyšší než je 4 880 Kč, nicméně je možné, že i tak byste na dávku dosáhla, jelikož příjem je možné krátit podle druhu (což u Vás zřejmě nebude přicházet v úvahu, jelikož v současnosti nemáte příjem který by se započítával jinak než 100 %) a dále pro doložené náklady na bydlení (až v rozsahu 30 % a v Praze 35 %). Pokud bychom tak v případě Prahy odečetli z příjmu 35 %, dostali bychom se lehce pod hladinu výše zmiňovaných 4 880 Kč. Pokud však připočítáme výživné, zřejmě nebude důvod o příspěvku na živobytí uvažovat.

Podstatnější by pro Vás mohl výše zmiňovaný doplatek na bydlení. Ten se v základní podobě vyplácí osobě, která pobírá příspěvek na bydlení a na živobytí, nicméně jí po úhradě uznatelných nákladů na bydlení nezbývá na ostatní životní potřeby ani částka živobytí. Pro praxi je však podstatné, že na základě udělení výjimky je možné dávku vyplácet i na jiné než nájemní a vlastnické bydlení. Takže se jedná o jedinou dávku na bydlení, kterou mohou získat osoby žijící v podnájmech, na ubytovnách, v azylech atd.

Podlesní dávkou ze systému hmotné nouze je pak mimořádná okamžitá pomoc, kterou lze poskytnout v různých situacích, pokud, krajně zjednodušeně řečeno, je žadatel v hmotné nouzi a situaci nelze v danou chvíli řešit jinak (např. poplatek za vystavení nových dokladů v případě jejich odcizení).

Shrneme-li to, pro přiznání sociálních dávek není tak podstatné, zda jste vdaná, ale jaká je Vaše sociální situace, jaké jsou příjmy Vaše a společně posuzovaných osob a kdo je za takovou osobu považován. Doporučujeme proto konzultovat již konkrétní situaci buď s úřadem práce nebo v některé z občanských poraden, neboť takto odhadovat nároky do budoucna je velice složité.

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková a Ondřej Načeradský

za Občanskou poradnu o. s. Společnou cestou