Společnou cestou -

Dobrý den,

odpovědi budu strukturovat podle Vašeho číslování otázek.

ad 1) PPM

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (dále jen "PPM") je vázán na splnění dvou základních podmínek:

a) účast na nemocenském pojištění ke dni nástupu (ten si lze zvolit v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu),

b) ke dni nástupu minimálně 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v období posledních dvou let.

Pokud jde o první podmínku, je možné ji splnit nejen aktivní účastí (typicky trváním pracovního poměru zakládajícího účast na nemocenském pojištění), ale též tzv. ochrannou lhůtou, která až na výjimky běží těhotné pojištěnce po skončení pojištění (max. 180 dnů, případně méně, pokud pojištěná činnost trvala méně než 180 dnů).

Ve svém dotaze zmiňujete "ochrannou lhůtu 180 dnů od ukončení studia". Nejsem si zcela jist, jestli tím myslíte ochrannou lhůtu v tomto smyslu. Pokud ano, tak Vás bohužel musím informovat, že v současnosti již není studium samo o sobě dobou nemocenského pojištění a po jeho skončení neběží takováto ochranná lhůta.

Je možné, že z této skutečnosti zhruba vychází Vámi zmiňovaná informace, že v posledním roce je třeba mít odpracovaný měsíc. Ke splnění první podmínky nepotřebujete mít odpracovaný měsíc, ale musí Vám po skončení studia vzniknout účast na pojištění a to tak, abyste nastoupila na PPM v jeho průběhu, či Vám založilo takovou ochrannou lhůtu, aby Vám po jeho skončení vystačilo do dne nástupu.

Teoreticky si tak např. lze představit, že byste těsně před nástupem na PPM nastoupila do zaměstnání a např. po dvou odpracovaných dnech nastoupila na PPM. V praxi ovšem není příliš pravděpodobné, že by Vás někdo těsně před porodem zaměstnal. Četnější tak bývají situace, kdy nastávající matky nastoupí do zaměstnání v ranější fázi těhotenství a například si spočítají, že pokud odpracují tři měsíce (řekněme 92 dnů), poběží jim následně ochranná lhůta 92 dnů, která jim vystačí do nástupu na PPM.

Pokud jde o druhou podmínku předchozí účasti na nemocenském pojištění, tak pro tyto účely je možné započítat dobu studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole a nebo na konzervatoři (jde-li o studium považované za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění), jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno.

Možnost započítání úspěšně ukončeného studia pro účely podmínky 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech však neznamená, že pojištěnka nemusí splnit prvně zmiňovanou podmínku účasti na pojištění (či ochranné lhůty) ke dni nástupu. Rozdíl spočívá v tom, že bez možnosti tohoto zápočtu by bylo nutné pojištěnou činností získat 270 dnů a teprve poté by byl možný nástup na PPM, zatímco při provedení zápočtu stačí ke splnění teoreticky např. výše zmiňovaný nástup do zaměstnání dva dny před odchodem na PPM.

Nejsem si jist, co rozumíte pod tím, že "patříte škole" do 31. srpna - maturitní studium končí buď úspěšným složením maturitní zkoušky v řádném termínu, či k 30. červnu. Pravděpodobně však máte na mysli skutečnost, že z hlediska zdravotního pojištění za Vás stát ještě platí zdravotní pojištění i po dobu letních prázdnin, pakliže jste nezačala vykonávat výdělečnou činnost. K 1. září se pak skutečně je třeba registrovat na úřadu práce (a následně nahlásit registraci na ÚP své zdravotní pojišťovně), jelikož v opačném případě by Vám vznikla povinnost hradit si zdravotní pojištění sama coby tzv. osoba bez zdanitelných příjmů.

Vyjdeme-li z termínu 4.11.2014, vychází nám pro nástup na PPM rozmezí 9. - 23. září (pokud tedy správně počítám - raději si to zkontrolujte). Neplánujete-li do této doby získat zaměstnání, které by Vám založilo účast na nemocenském pojištění, bohužel podmínky pro přiznání PPM nesplníte.

V případě potřeby se ve věci můžete rovněž obrátit na informační linku České správy sociálního zabezpečení (www.cssz.cz).

2) Porodné

V popsaném případě (nejprve neuvedete otce, posléze ho doplníte) je skutečně třeba počítat s tím, že po Vás bude požadováno vrácení neoprávněně vyplaceného příspěvku, v krajním případě i podáno trestní oznámení pro podezření pro podvod.

Určení otcovství dítěte není na rozhodnutí matky, ale spadá do odpovědnosti státu (určení otcovství se považuje za úkon v zájmu dítěte). Není-li matka vdaná (v takovém případě by se automaticky zapsal manžel), čeká se, zda-li dojde k určení otcovství na základě tzv. souhlasného prohlášení matky a muže, který je označen za otce (to je Vámi zmiňované "zajít s otcem na matriku" - testy DNA nejsou v takovémto případě nutné), nedojde-li k takovémuto určení otcovství, zahajuje se s úřední povinnosti soudní řízení, v jehož rámci je matka vyslýchána za účelem zjištění otce.

Není-li schopna určit otce, jehož otcovství by bylo následně potvrzeno testy DNA , postupně se zkoumá potenciální otcovství všech mužů, se kterými matka souložila v době rozhodné pro početí. Samozřejmě se může stát, že v rámci soudního řízení není možné otcovství určit - matka zde sice nemá právo odmítnout vypovídat, nicméně pokud je k otci dítěte schopna uvést např. jen výšku, barvu vlasů a křestní jméno, nemusí být prakticky možné otce dohledat, pokud ani lidé z okolí matky nejsou schopni uvést, kdo by mohl být otcem.

Ve Vámi popsaném případě (pokud tedy nepředpokládám, že byste se rozhodla otce dlouhodobě tajit a u soudu vypovídat nepravdivě) tedy nemá smysl odkládat zapsání otce do rodného listu. Otec dítěte pak bude automaticky považován za tzv. společněposuzovanou osobu. V dotazu neuvádíte bližší informace o uspořádání Vašich rodinných poměrů, toliko zmiňujete, že máte zatím trvalý pobyt u rodičů a výhledově Vám bude možná zrušen (čímž dojde k zápisu adresy obecního úřadu). Trvalý pobyt pro společné posuzování s otcem dítěte není rozhodující, rozhodující je zda s ním skutečně vedete společnou domácnost.

Pokud budete žít společně s otcem dítěte, tak bez ohledu na zapsané místo trvalého pobytu nebude důvod Vás neposuzovat společně. Pokud ve výsledku bude Váš společný rozhodný příjem příliš vysoký na získání porodného, na porodné nebudete mít nárok (raději dodám, že se počítá příjem za čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo a na 2,4 násobek životního minima rodiny se počítá i životní minimum na narozené dítě).

Pokud byste s otcem dítěte nežila ve společné domácnosti, mohla byste požádat o to, aby byl vyloučen z okruhu společně posuzovaných osob - je třeba doložit, že spolu přinejmenším tři měsíce nežijete a v takové situaci se očekává, že vůči otci řešíte jak úpravu poměrů k dítěti včetně výživného, tak to, že by Vás otec dítěte měl po dobu dvou let živit (jakož i přispět na náklady spojené s těhotenstvím a porodem).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.