Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud máte předpokládaný termín porodu v březnu 2015, otěhotněla jste, pokud dobře počítám, po skončení pracovního poměru. V takovémto případě Vám po skončení zaměstnání běžela ochranná lhůta 7 kalendářních dnů a po jejím uplynutí není možné, pokud nezahájíte výdělečnou činnost, která by Vám opět založila účast na nemocenském pojištění, úspěšně požádat o žádnou z dávek vyplácených ze systému nemocenského pojištění.

Pokud byste až do porodu do zaměstnání nenastoupila, mohla byste počínaje měsícem, ve kterém se dítě narodí, pobírat rodičovský příspěvek (samozřejmě za předpokladu řádné osobní péče o dítě). I když sama nebudete mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství ani nemocenskou vyplácenou z důvodu porodu, je možné žádat o rodičovský příspěvek s tím, že vyměřovací základ peněžité pomoci v mateřství lze určit otci dítěte (má-li v pořádku nemocenské pojištění). Pokud alespoň některý z rodičů má nárok na výše uvedené dávky, lze si následně nastavit rychlost čerpání rodičovského příspěvku v rámci zákonem daných limitů. Pokud ani jeden z rodičů nárok nedoloží, nárok na rodičovský příspěvek bude na základě samotné péče o dítě, nicméně pobírání dávek bude stanoveno pevně - do devíti měsíců věku půjde o 7 600 Kč poté až do čtyř let věku o 3 800 Kč. Samozřejmě za předpokladu, že budou trvat obecné podmínky nároku na dávku (např. dítě do dvou let lze dát do jeslí jen na omezenou dobu, stejně tak nárok zaniká, pokud se narodí další dítě). Podrobnosti k tomuto naleznete např. na https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp.

Z hlediska nároku na jiné dávky je třeba posoudit řadu dalších okolností, které není možné z Vašeho dotazu dovodit. Především jde o to, že se u dávek řeší tzv. společně posuzované osoby u dávek v hmotné nouzi pak celková ekonomická a sociální situace včetně toho, jak aktivně se snažíte svou situaci řešit.

V souvislosti s porodem je na místě zmínit porodné. V současnosti se tato dávka vyplácí pouze na první dítě, nicméně je poměrně reálné, že by od nového roku již mohlo být opět žádáno i při narození druhého dítěte. Nárok je vázaný rovněž na výši příjmu, který musí vycházet nižší než 2,4 násobek životního minima rodiny (společně posuzovaných osob) nicméně i zde by mohlo od nového roku dojít k navýšení na 2,7 násobek. Pokud v rozhodné době před porodem budete pobírat zmiňovanou podporu a rodina nebude mít jiný příjem (je např. otázkou, zda-li s Vámi žijící syn pracuje, dostává výživné) otec dítěte bude vyloučen ze společně posuzovaných osob (bude třeba doložit, že spolu nežijete) vycházelo by životní minimum rodiny složené z Vás, dospělého, ale studujícího a nezaopatřeného prvorozeného syna a druhého dítě podle čísel pro rok 2014 (pro rok 2015 budou vyhlášena nová) na 7 330 Kč, takže 2,4 násobek by vycházel na 17 592 Kč. Dále viz. https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/porodne.

Druhou dávkou, se kterou už možná máte zkušenosti, je přídavek na dítě - zde je nárok pokud příjem rodiny, do které nezaopatřené dítě spadá má rozhodný příjem do 2,4 násobku. U přídavku na dítě je třeba upozornit, že zatímco ostatní dávky ze systému sociální podpory (výš zmíněné porodné), se posuzuje podle kalendářních čtvrtletí (tedy pokud se dítě narodí IQ 2015, dokládá se příjem IVQ 2014), pro přídavky na dítě se vychází vždy z kalendářního roku, který bezprostředně předchází roku, do kterého spadá začátek období od 1.října do 30.září následujícího roku. Jinak řečeno - až do 30.9.2014 se vychází z roku 2012, od 1.10.2014 se vychází až do 30.9.2015 z roku 2013 atd. Dále viz. https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prid_na_dite.

Třetí dávkou ze systému státní sociální podpory, o které by bylo možné uvažovat, je příspěvek na bydlení. Ten má stejně jako níže zmíněný doplatek na bydlení svébytně upravený okruh společně posuzovaných osob - nerozhoduje zde rodinný vztah, či respektive společná domácnost, ale hlášení k trvalému pobytu (pokud někdo prokazatelně má v bytě trvalý pobyt, ale více než tři měsíce v něm nebydlí, lze ho z okruhu společně posuzovaných osob nechat vyloučit). Trvalý pobyt nám dále situaci komplikuje v tom smyslu, že žádat o příspěvek na bydlení lze úspěšně pouze tehdy, když žádá vlastník nebo nájemce (nestačí pouze podnájem), na byt, kde má hlášený trvalá pobyt. Nejsou-li tyto podmínky splněny, nelze příspěvek pobírat. Samotný výpočet příspěvku zjednodušeně probíhá tak, že se srovnají uznatelné náklady (jsou tabulky maximální uznatelné výše) s 30 % (v Praze 35 %) rozhodných příjmů společně posuzovaných osob a rozdíl lze vyplatit. Pokud tak např. je rozhodný příjem 20 000 Kč a uznatelné náklady 12 000 Kč, vychází 35 % příjmů na 7 000 Kč a může být přiznán příspěvek v částce 5 000 Kč (12 000 - 7 000). Dále viz. https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

Je-li člověk vzhledem ke své celkové ekonomické a sociální situaci v hmotné nouzi, je možné zkusit požádat o dávky v hmotné nouzi: jde o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc.

Příspěvek na živobytí je modernější a podstatně složitější nástupce dříve prováděného doplácení do životního minima - v současnosti se již nedoplácí do životního minima, ale do částky živobytí, která může být vyšší či nižší v závislosti na dalších okolnostech (např. navýšení na dietní stravování kojící matky), jisté "kouzla" je možné provádět rovněž s příjmem, jelikož se v některých případech nezapočítá 100 % (typicky jde o výdělek, který se započítá 70 %, aby se zvýhodnili osoby pobírající dávky a pracující vůči osobám, které pouze pobírají dávky) a dále se příjmy krátí o uznatelnou část nákladů na bydlení (max. do výše 30/35 % z příjmu) - ve výsledku se tak v žádném případě nedá "jen tak" srovnat výše příjmů společně posuzovaných osob s částkou životního minima a sdělit, že nárok nebude, jelikož je příjem vyšší. Důležité je rovněž upozornit na skutečnost, že se příjem sice pro posouzení nároku hodnotí za předchozí tři měsíce, ale je možné přihlédnout k tomu, že v průběhu tohoto období došlo ke skokové změně situace (typicky ukončení podpory v nezaměstnanosti).

Doplatek na bydlení v základní podobě slouží jako dorovnání pro případy, kdy přiměřené náklady na bydlení není rodina schopna uhradit, byť pobírá příspěvek na živobytí i příspěvek na bydlení (či přesněji řečeno není je schopna uhradit, aby jim na ostatní životní náklady zbyla alespoň částka živobytí). V praxi má však zásadní význam skutečnost, že vzhledem k mimořádným okolnostem lze dávku přiznat i v případech, kdy nelze přiznat příspěvek na bydlení, takže pokud např. rodina bydlí v podnájmu, jde o jedinou dávku na bydlení kterou může získat.

Svébytný charakter má pak mimořádná okamžitá pomoc v hmotné nouzi, což je spíše okruh dávek, než jedna dávka, nicméně v principu jde o to, že zde úřad má možnost (pokud dojde k tomu, že jde o natolik mimořádnou situaci, aby to bylo adekvátní) jednorázově pomoci ve velmi širokém okruhu případů (od příspěvku na nocleh, před obědy dětí ve školní jídelně po příspěvek na pohřeb), ale na druhou stranu je obtížné uvést situaci, ve kterém by žadatel zcela jednoznačně nárok měl - rozhodující je individuální posouzení situace.

Dávky v hmotné nouzi mají, jak již bylo výše uvedeno, být vypláceny osobám v hmotné nouzi, takže se posuzují širší aspekty situace - pokud byste si žádala o tyto dávky, je třeba počítat s tím, že úřad bude nejen řešit, zda-li např. nemáte úspory, ze kterých byste mohla čerpat, nebo "přebytečnou" chatu, kterou byste mohla prodat či pronajmout ale i to, zda se řádně snažíte vymáhat nároky ohledně výživného - v popsané situace by totiž do příjmu rodiny mělo spadat rovněž výživné na studujícího syna, pokud za otce dítěte nejste a nebudete provdána, budete mít nárok na příspěvek na náklady těhotenství a porodu a výživy na dobu dvou let a samozřejmě vznikne vyživovací povinnost otce vůči druhorozenému dítěti.

Pokud s otcem budete žít, tak samozřejmě na jedné straně nebude úřad požadovat, abyste po něm vymáhala výživné, ale na druhé straně bude třeba ho v rámci okruhu společně posuzovaných osob započítat (takže pokud má příjmy, stoupnou celkové příjmy rodiny, zvýšený počet osob znamená vyšší životní minimum rodiny i vyšší uznatelné náklady na bydlení atd.).

Další informace k dávkám v hmotné nouzi naleznete na https://portal.mpsv.cz/soc/hn.

Na závěr pro případ, že byste v průběhu těhotenství nastoupila do zaměstnání, zmíním podmínky nároku na příspěvek na peněžitou pomoc v mateřství - potřebujete, abyste měla nemocenské pojištění či ochrannou lhůtu z něj k termínu možného nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Termín si můžete vybrat v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu. Zmiňovaná ochranná lhůta pro účely této dávky se bude počítat od skončení pojištění (skončení pracovního poměru či DPČ, pokud účast na pojištění vzhledem k rozsahu vznikla) a to v délce trvání pojištěné činnosti, maximálně pak 180 dnů. V principu tak lze teoreticky nastoupit do zaměstnání těsně před odchodem na mateřskou dovolenou (pokud Vás někdo v takové situaci zaměstná), nebo si naopak spočítat, že když budete určitý počet dnů v ranějších fázích těhotenství pracovat, tak Vám následně běžící ochranná lhůta (pokud Vás například zaměstnavatel propustí ve zkušební době, jelikož zjistí, že jste těhotná) vystačí do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Druhou základní podmínkou pobírání peněžité pomoci v mateřství je, abyste za poslední dva roky (počítáno ke dni nástupu na dávku), měla alespoň 270 dnů účasti na nemocenském pojištění - což podle popisu situace není problém (započítávají se samozřejmě i předchozí zaměstnání).

V případě potřeby svůj dotaz doplńte, upřesněte, popřípadě uvažte osobní konzultaci v naší, či jiné občanské poradně (www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.