Společnou cestou -

Dobrý den,

v rámci úřadu práce platí několik informačních povinností. Obecná informační povinnost (ust. § 27 odst. 2 zákona o zaměstnanosti) ukládá uchazeči hlásit změny skutečností rozhodných pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Možnost přivýdělku během registrace na úřadu práce je relativně nová možnost, která má svoji svébytnou úpravu včetně vlastní úpravy oznamovací povinnosti v ust. § 25 odst. 3. Uchazeč je zde povinen hlásit výkon činnosti nekolidující s registrací na úřadu a to nejpozději ke dni nástupu k výkonu této činnosti. V zájmu možnosti kontroly je zde tudíž zvlášť uložena povinnost hlásit i to, že dochází k něčemu, co není rozhodnou změnou ve smyslu předchozího ustanovení.

I když tak budu předpokládat, že činnost vykonávaná od prosince 2013 byla sama o sobě slučitelnou s vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání na ÚP, tak úřad má skutečně možnost proti Vám postupovat na základě toho, že jste nenahlásil skutečnost, která sama o sobě vedení v evidenci nijak nebránila. Vyřazení z evidence pro nesplnění citované informační povinnosti nalezneme v ust. 30 odst. 1 písm. b) bod 1. zákona o zaměstnanosti. Zákon zde vyřazení spojuje s nesplněním informační povinnosti bez vážných důvodů a v principu takovéto výjimky směřují spíše na případy, kdy zde existovali nějaké objektivní přihlášky, proč jste informační povinnost nemohl splnit (např. vážná nemoc, úraz..).

Nejsem si jist, k čemu přesně došlo z hlediska změny smluv - zákon hovoří o povinnosti hlásit nekolidující činnost, takže v první fázi by bylo třeba zkoumat, jestli činnost vykonávaná od prosince představuje jinou činnost, než která byla původně nahlášena, či zda jde o stejnou faktickou činnost, ale na základě jiného smluvního vztahu (např. změna z dohody o provedení práce na dohodu o pracovní činnosti), či třeba šlo o změnu smlouvy co do druhu práce, ale již nahlášený smluvní vztah zůstal zachován.

Výše citované ustanovení § 25 totiž nehovoří konkrétně o povinnosti hlásit změnu pracovní smlouvy či změnu druhu práce, ale o povinnosti hlásit "výkon činnosti" a to nejpozději v "den nástupu k výkonu této činnosti", přičemž výše se hovoří o činnosti vykonávané na základě pracovního poměru, dohody o provedení práce či o dohodě o pracovní činnosti. V principu je tak možné vést právní diskuzi, jestli např. vzniká povinnost hlásit výkon činnosti v situaci, kdy je konána stále stejná práce, ale změní se právní forma na jejíž základě je tato činnost vykonávána, nebo zda je nutné hlásit změnu činnosti, pokud jde stále o stejný právní vztah, ale dojde k převedení na jinou práci (trvá pracovní smlouva, ale dodatkem je změněn druh práce), přičemž samozřejmě lze dojít i k závěru, že je třeba hlásit jak případnou změnu druhu práce, tak případnou změnu právní formy...

Osobně zde ani tak neřeším to, že by bylo možné, že by odvolací instance či správní soud došel k závěru, že si úřad práce špatně vyložil pojem "činnost" jako se spíše zamýšlím nad tím, zda-li by bylo možné podat odvolání v tom smyslu, že jste skutečně neoznámil, že došlo mezi listopadem / prosincem ke změně (z Vašeho popisu si nejsem zcela jist o jakou změnu přesně šlo), nicméně že Vás nenapadlo, že daný případ musíte hlásit stejně, jako kdyby dosavadní činnost byla ukončena a šel jste pracovat pro jiného zaměstnavatele - vnímal jste situaci tak, že jde stále o stejnou činnost, proto jste i kontinuálně dál dokládal příjmy a že pokud úřad došel k závěru, že dotčené jste hlásit měl, jde přinejmenším v daném případě podle Vašeho názoru o omluvitelnou neznalost, kterou by bylo možné považovat za vážný důvod pro který by Vás nebylo na místě pro nesplnění inf. povinnosti vyřadit, respektive by šlo o vyřazení, na základě formálního, nepřiměřeně tvrdého výkladu dotčených ustanovení, kdy ÚP muselo být zřejmé, že jste dotčenou činnost nechtěl nijak tajit (pravidelně jste dál dokládal výdělky jak bylo určeno po nahlášení "původní" činnosti), pouze jste si nebyl vědom toho, že i takovouto situaci máte hlásit coby zahájení činnosti (považoval jste uvedené za pokračování stávající činnosti) a zjevně jste nenahlášením pro sebe nemohl získat žádnou výhodu.

Pakliže Vám stále běží lhůta pro odvolání spíše bych doporučil alespoň zkusit odvolání v uvedeném smyslu podat - v principu nemáte co ztratit, byť bych se na Vašem místě v žádném případě nespoléhal na to, že s ním budete úspěšný.

Nyní se podíváme na povinnost vrátit dávky v hmotné nouzi - zda narážíme na skutečnost, že pokud nespadáte pod jinou v zákoně o pomoci v hmotné nouzi vyjmenovanou kategorii osob (např. osoby invalidní v III. stupni, starobní důchodci...), očekává se od Vás, že pokud nejste výdělečně činný v rozsahu, který by tomu bránil, jste registrován na úřadu práce. Pokud tato podmínka není splněna, nejste dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi považován za osobu v hmotné nouzi. V principu tedy může úřad práce rozhodnout, že dávka za období, kdy jste tuto podmínku nesplňoval, má být vrácena. Na druhou stranu může rovněž podle ustanovení § 3 odst. 3 v "odůvodněných případech" dojít k tomu, že navzdory nesplnění výše uvedené podmínky je na místě žadatele považovat za osobu v hmotné nouzi. Pokud jde tedy o řízení o vrácení přeplatku na dávce, bylo by rovněž vhodné pokusit se objasnit souvislosti (jak je uváděno výše u odvolání proti vyřazení), poukázat na sociální situaci a důsledky požadavku na vrácení dávek a požádat, aby Vás navzdory nesplnění podmínky evidence na úřadu práce považovali za osobu v hmotné nouzi.

Bohužel je docela dobře možné, že ani s jedním z výše uvedeného neuspějete. Bez ohledu na výsledek sporu bych tak doporučil upnout úsilí k tomu, abyste měl řádně vyřízené dávky na další období (a výhledově samozřejmě nalezení vhodného zaměstnání), aby situaci bylo možné postupně stabilizovat (doplatit případné přeplatky na dávkách).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.