Společnou cestou -

Dobrý den,

budu se postupně snažit odpovědět na Vámi položené dotazy.

1)Samotná skutečnost, že jste těhotná neznamená automatické odejmutí dávek. Jako příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi byste měla hlásit změny ve Vaší situaci (např. pokud byste s otcem dítětem začali žít ve společné domácnosti), což ale mj. také znamená, že byste měla hlásit i změny týkající se vzniku nákladů souvisejících s těhotenstvím a tím spojeným právem požadovat příspěvek na tyto náklady vůči otci dítěte.

Jinými slovy - jakmile Vám vzniknou náklady spojené s Vaším těhotenstvím (např. v podobě vitamínů, těhotenského oblečení, diety nařízené lékařem apod.) jste povinna tuto skutečnost oznámit úřadu práce. Samotná skutečnost, že jste těhotná bude mít z pohledu dávek pomoci v hmotné nouzi ten efekt, že se Vám částka živobytí zvýší o dietu v částce 1.100,--Kč. Z druhé strany je také potřeba mít na mysli, že ve Vaší situaci Vám vzniká právo na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem od otce dítěte a jednou z povinností osoby pobírající dávky v hmotné nouzi je uplatnit své nároky.

V praxi by to tedy znamenalo, že byste úřadu oznámila těhotenství a s tím spojené náklady, zároveň byste však měla být také schopna doložit, že jste se snažila úhradu těchto nákladů získat od otce dítěte - nejprve dohodou, nicméně pokud by Vám dobrovolně nezačal přispívat, očekával by úřad od Vás, že své nároky uplatníte soudně.

Pokud byste tak neučinila, lze očekávat tlak ze strany úřadu, abyste tak učinila, jelikož výplatě dávek pomoci v hmotné nouzi předchází uplatnění svých nároků (v tomto případě úhrada nákladů spojených s těhotenstvím ze strany otce) - úřad práce Vás může upozornit, že pokud do určitého termínu neučiníte ten či onen krok směřující k získání financí od otce, ukončí Vám výplatu dávky.

Pokud svá práva budete řádně uplatňovat, není důvod proč by úřad měl dávku odebrat či ji krátit a to i kdyby se fakticky od otce nic nepodařilo vymoci.

Trochu jiná situaci by nastala, pokud byste úmyslně neuvedla jméno otce, navzdory tomu, že Vám je znám. Označení pravděpodobného otce není právem, ale povinností matky. Pokud by otcovství nebylo určeno, předvolal by si Vás dříve či později soud a vyžadoval, abyste označila pravděpodobného otce, či respektive všechny muže, se kterými jste měla v rozhodné době pohlavní styk. Pokud byste označit otce odmítla, či by Vám prokázali, že jste vědomě lhala (tvrdila jste, že otcem je náhodná známost, ačkoliv je zřejmé, že šlo o Vašeho tehdejšího partnera, kterého jste mohla identifikovat), mohlo by to znamenat nejen odebrání či krácení dávek, ale v extrémním případě i obvinění z podvodu.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že oznámení těhotenství úřadu práce by bylo opravdu na místě, jakmile vzniknou již několikrát zmiňované náklady spojené s těhotenstvím, tímto krokem lze také předejít případným konfliktům s pracovnicí úřadu práce. Rovněž pak bude třeba buď doložit příjem od otce (příspěvek na náklady těhotenství a porodu, posléze máte nárok na výživu na sebe na dobu dvou let a samozřejmě byste měla vyžadovat i výživné na dítě) či svoji snahu tento příjem získat (podané žaloby, návrhy na exekuce, trestní oznámení...).

Pokud výše uvedené učiníte, není důvod proč by Vám úřad dávku měl odejmout.

2) Dále Vás zajímalo, zda byste měla ve své situaci nárok na volbu rodičovského příspěvku. Jak asi tušíte, v situaci kdy by Vám nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství ( lidově nazývanou „mateřská“) nebo na nemocenské poskytované v souvislosti s těhotenstvím a porodem, volbu výše rodičovského příspěvku byste neměla. Fakticky by to znamenalo, že byste pobírala prvních 9 měsíců věku dítěte rodičovský příspěvek ve výši 7.600,--Kč a od 10. měsíce věku dítěte do jeho čtyř let by výše rodičovského příspěvku činila 3.800,--Kč. Máte však pravdu, že této variantě se dá naprosto legálně předejít v situaci, kdy by došlo k volbě rodičovského příspěvku na základě čerpání peněžité pomoci v mateřství otcem dítěte.

V tomto případě byste mohla požádat po narození dítěte o přiznání rodičovského příspěvku (jediným limitem je získání rodného listu dítěte, který je nezbytně nutný k podání žádosti). Následně by Vám byl přiznán rodičovský přípěvek v základní výši 7. 600,--Kč. Zároveň by s Vámi mohl otec dítěte uzavřít po uplynutí šestinedělí dohodu, na základě které bude čerpat peněžitou pomoc v mateřství. Dohoda musí být písemná s úředně ověřeným podpisy. Současně s dohodou předkládáte vyplněnou žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče, která je k dispozici na každé okresní správě sociálního zabezpečen nebo zde: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/07E3C911-3951-40CB-B347-FA31108C7C43/0/89_624_8I_2012_2_AW.pdf Podotýkám, že v současné době je nutné dohodu s otecem sepsat na dobu alespoň 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů.

Jelikož by tímto počinem vznikl otci dítěte denní vyměřovací základ, který se stanovuje při přiznání peněžité pomoci v mateřství, mohla byste později tj. do doby dovršení 10 měsíců věku dítěte, provést změnu čerpání rodičovského příspěvku. Pokud se rozhodnete požádat o rodičovský příspěvek až po výše uvedeném vystřídání se v péči, podáte výše uvedené doklady o nároku na PPM a vyměřovacím základu současně se samotnou žádostí o přiznání rodičovského příspěvku.

Dle zákona o státní sociální podpoře platí, že rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu.

Pro větší představu uvedu příklad stanovení maximální výše rodičovského příspěvku: denní vyměřovací základ PPM by činil 515,--Kč. Výpočet bude vypadat takto: 515x0,70x30 = 10.815,--Kč, tato částka by představovala maximální měsíční částku rodičovského příspěvku.

Pokud bychom vycházeli z Vašeho požadavku na čerpání rodičovského příspěvku ve dvouleté variantě, musel by denní vyměřovací základ otce dítěte činit alespoň 440 Kč/denně, což v případě kdy je jeho příjem cca. 10 tisíc Kč, není zcela reálné. Neznamená to však, že by k volbě rodičovského příspěvku nemohlo dojít - pouze by byl nižší než by odpovídal dvouleté variantě viz níže.

Zároveň totiž platí, že rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, jestliže lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7 600 Kč. Pokud byste tedy čerpala tímto tempem 7 600 Kč měsíčně, došlo by k vyčerpání rodičovského příspěvku po 29 měsících.

V neposlední řadě je možné si nově měnit každé tři měsíce výši rodičovského příspěvku (ta však nesmí překročit jeho maximální výši odvozenou od denního vyměřovacího základu). Nově také platí , že rodič smí vyčerpat na rodičovský příspěvek maximálně 220.000,--Kč během max. 4 let ze systému státní sociální podpory. Více informací naleznete na http://www.mpsv.cz/cs/2

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou