Společnou cestou -

Dobrý den,

bohužel v dotazu neuvádíte bližší informace o své sociálně ekonomické situaci, takže nelze otázku Vašich potenciálních nároků konkrétněji rozebrat. Pokud jde o samotnou skutečnost, že máte v péči svého vnuka (předpokládám, že jde o "svěření do péče"), tak ta sama o sobě nezakládá nárok na žádné zvláštní dávky (na rozdíl od případů, kdy jde o pěstounskou péči). Pokud by Váš příjem a výživné placené rodiči bylo dostatečné, tak by nebyl důvod k poskytování žádné sociální dávky (u pěstounství se jedná o něco jiného - v zásadě "cizí" osobu stát "najímá", aby se starala o určité dítě, které by jinak muselo být v ústavní péči).

Podívám-li se na uvedené údaje, tak zmiňujete částku 1 000 Kč placenou matkou. Nevím, jestli tato částka odpovídá částce určené soudem. Pokud by šlo o částku nižší, bylo by k uvážení, proč je placeno méně a zda by nemělo být přistoupeno k vymáhání dlužného výživného (soudně, případně podání trestního oznámení pro zanedbání povinné výživy). Pokud by tato částka odpovídala částce určené soudem, bylo by se na místě zamyslet, kdy bylo výživné určeno a jestli se mezitím nezměnili poměry (nepochybně za posledních 7 let narostly finanční potřeby dítěte, je otázkou, jak se změnila sociálněekonomická situace matky) do té míry, že by bylo na místě dát na soud návrh na zvýšení výživného.

Pokud jde o otce je v zásadě směr úvah obdobný - nevím, jaká je jeho situaci ohledně zmiňované "nemoci" nicméně skutečnost, že je nemocný ho sama o sobě neopravňuje k tomu přestat hradit výživné. Situace se samozřejmě může změnit, takže pokud by např. místo slušného příjmu skončil v invalidním důchodě, měl by samozřejmě právo žádat soud, aby mu vyměřené výživné adekvátně snížil, nicméně v zásadě by vždy měl na výživu dítěte platit alespoň něco.

Co se týče sociálních dávek, zmiňujete přídavek na dítě - z toho lze dovodit, že jste na úřadě práce požádala o tuto dávku a doložila že rozhodné příjmy společně posuzovaných osob (Vy a vnuk) nepřesahují 2,4 násobek vašeho životního minima.

Vyjdu-li z toho, že neuvažujeme o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, sloužilo by uvážit, zda ve Vaší situaci nemůžete úspěšně žádat o:

- příspěvek na bydlení (vyplácí se na vlastní a nájemní bydlení, pokud 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu nestačí na uznatelné náklady bydlení a žadatel má v dotčeném bytě trvalý pobyt),

- příspěvek na živobytí (komplikovanější forma dříve používaného dorovnání do životního minima),

- doplatek na bydlení (v základní podobě dorovnání, pokud příspěvek na bydlení spolu s příspěvkem na živobytí nestačí na uhrazení přiměřeného bydlení s tím, že na ostatní životní potřeby má zbýt částka živobytí, v praxi je však často ještě podstatnější, že v důvodných případech lze tuto dávku přiznat i na typy bydlení, kde nelze získat příspěvek na bydlení),

- mimořádnou okamžitou pomoc v hmotné nouzi (lze použít v poměrně širokém spektru případů na zpravidla jednorázové řešení mimořádných a kritických situací, které v zásadě nelze řešit jinak - extrémně záleží na posouzení celkové situace).

Bohužel bez znalosti bližších podrobností se nelze blíže vyjádřit - mohu Vás pouze odkázat na bližší informace (např. http://portal.mpsv.cz/soc), respektive vyzvat, abyste v případě potřeby doplnila bližší informace o své situaci (příjmy, typ a náklady bydlení, velikost obce, zda je možné řešit nouzi využitím úspor, prodejem či jiným využitím zbytného majetku atd.).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.