Společnou cestou -

Dobrý den,

máte pravdu, že nikoho nelze nutit, aby si změnil místo trvalého pobytu, ale skutečně se může stát, že v důsledku "svobodného rozhodnutí" dojde k odejmutí či snížení dávky. Tím nicméně netvrdím, že jde právě o Váš případ, jelikož v první fázi by se bylo vhodné pozastavit nad tím, jaká je vlastně situace Vaší rodiny.

Uvádíte, že byt "získal" od města byt Váš syn - předpokládám tedy, že on je osobou uvedenou ve smlouvě jako nájemce. Dále zmiňujete, že jste řešila s úřednicí, jestli budete mít nárok na "doplatek na bydlení" a dále že Vám úřednice pohrozila odebráním "příspěvku na živobytí" pokud si přítel k Vám nenahlásí trvalý pobyt. Nejsem si, jestli když hovoříte o svém nároku, máte na mysli skutečně to, že byste chtěla získat doplatek na bydlení "na své jméno" a že v současnosti máte na sebe psaný příspěvek na živobytí.

Začněme nicméně od začátku. Pokud Váš syn je nájemcem bytu, kde má hlášený trvalý pobyt, má v principu možnost požádat si o příspěvek na bydlení (nesplést s doplatkem na bydlení), pokud se ukáže, že 30 % (v Praze 35%) rozhodných příjmů společně posuzovaných osob (což v tomto případě jsou osoby hlášené v bytě k trvalému pobytu) nestačí na uhrazení uznatelných, doložených nákladů na bydlení (neuvádíte velikost obce - na uznatelné náklady existuje tabulka podle velikosti obce a počtu společně posuzovaných osob - https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni).

Neuvádíte žádné bližší údaje, takže dost dobře neposoudím, jestli si Váš syn může o příspěvek na bydlení úspěšně požádat či nikoliv.

Příspěvek na bydlení je základní dávka, která má řešit náklady na bydlení, pokud se jedná o nájemní byt.

Příspěvek na živobytí totiž neslouží ke krytí nákladů na bydlení, ale ke krytí ostatních životních nákladů. Příspěvek na živobytí se přiznává jednou vždy za celou skupinu společně posuzovaných osob a v popsaném případě (Vy, přítel, tři děti), nevidím důvod, proč byste neměli být posuzování všichni dohromady. Jelikož u příspěvku na živobytí není podstatné kdo ze společně posuzovaných osob má na sebe psanou nájemní smlouvu, je klidně možné, abyste tuto dávku měla psanou na sebe (a syn, který má nájemní smlouvu psanou na sebe a který by zřejmě měl pobírat příspěvek na bydlení byl u této dávky společně posuzovaná osoba, zatímco Vy jste naopak společně posuzovaná osoba u jeho žádosti o příspěvek na bydlení).

U příspěvku na živobytí se nezkoumá pouze výše příjmu společně posuzovaných osob a výše výdajů na bydlení, ale celková sociálně-ekonomická situace žadatele o dávku a s ním společně posuzovaných osob. Příspěvek na živobytí je totiž (n a rozdíl od příspěvku na bydlení) dávka ze systému pomoci v hmotné nouzi a tudíž předpokladem jejího přiznání je závěr, že žadatel je osobou v hmotné nouzi. Za osobu v hmotné nouzi je (extrémně zjednodušeně řečeno) považována osoba, která se snaží svoji situaci zlepšit v zásadě všemi způsoby, které od ní lze požadovat, nicméně stále je její situace špatná do té míry, že by neměla prostředky na základní životní potřeby. Pokud se např. zjistí, že dotčená osoba může svoji situaci řešit jinak, či se nesnaží jí řešit, může úřad dojít k závěru, že nejde o osobu v hmotné nouzi nikoliv proto, že by snad měla nějaké peníze, ale proto, že by peníze mohla mít, pokud by "dělala co se od ní očekává".

Úřad samozřejmě nemá právo rozhodovat, co člověk musí udělat, může ale rozhodnout, že když se někdo rozhodne určitým způsobem, tak mu nebudou vypláceny dávky (samozřejmě pro takový postup musí mít oporu v zákoně - nelze odebrat dávky proto, že žadatel při příchodu do kanceláře slušně nepozdravil).

Vámi zmiňovaný doplatek na bydlení je rovněž dávkou v systému hmotné nouze, který řeší situaci, kdy je společně posuzovaným osobám (zde v základní podobě opět rozhoduje kdo má v bytě trvalý pobyt) vyplácen příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, nicméně přesto po zaplacení přiměřených nákladů na bydlení (posuzuje se jinak než u příspěvku na bydlení), nezbývá společně posuzovaným osobám na ostatní životní potřeby ani odpovídající částka živobytí.

Pokud se bavíme o situaci, kdy žijete ve společné domácnosti se synem, který má na sebe psanou nájemní smlouvu a který by zřejmě měl pobírat příspěvek na bydlení, měl by i o doplatek na bydlení za celou skupinu společně posuzovaných osob podat žádost dotčený syn. Bez bližších údajů ani zde nemohu odhadovat, jestli by vzhledem k příjmům / výdajům bylo dávku možné získat či nikoliv.

Pochopil jsem z Vašeho dotazu, že úřednice v zásadě neviděla v situaci problém, dokud nezjistila, že Váš přítel na jedné straně chce v bytě bydlet, ale na druhé straně nechce si do bytu nahlásit trvalý pobyt, což by znamenalo, že by nemohl být počítán jako společně posuzovaná osoba pro účely příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení.

Nejsem si jist, jaký směr úvah dále úřednice volila pokud jde o její hrozbu, že v případě nenahlášení trvalého pobytu odejme příspěvek na živobytí. Dokáži si zde přestavit argumentaci, že je povinností přítele (coby osobou společně posuzovanou pro účely příspěvku na živobytí) usilovat o uplatnění svých práv a nároků a nenahlášením trvalého pobytu porušuje se připravuje o možnost být započítán pro účely přiznání příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení, nebo-li naopak maří možnost uplatnění práva na tyto dávky. Pokud by přítel v důsledku své volby nesplnil tuto povinnost, byl by považován za osobu, která není v hmotné nouzi, neznamená to, že by celý okruh společně posuzovaných osob neměl možnost získat příspěvek na živobytí - v rámci výpočtu by se však případný příspěvek přiznal bez poměrné části připadající na takovou osobu. Nemohu však vyloučit, že úřednice ve svých úvahách nejde ještě dále - pokud by přítel měl příjem pro který by Vám v případě jeho započítání pro účely příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení naležela nižší dávka, než když si místo pobytu nepřehlásí, může úřednice v bezdůvodném nepřehlášení pobytu spatřovat účelové obcházení zákona za účelem získání vyšších sociálních dávek.

Bez bližší znalosti věci neposoudím, jak přesně by úřednice postupovala a jaké byste měla možnosti obrany, nicméně pokud přítel nemá k nepřehlášení trvalého pobytu vážný důvod, lze doporučit zbytečně situaci (a vztahy s úřadem) nekomplikovat a místo trvalého pobytu změnit.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.