Společnou cestou -

Dobrý den,

v dotazu hovoříte o nástupu otce dítěte na RD a ptáte se na možnost zároveň pracovat na původním místě pro původního zaměstnavatele - předpokládám, že ve skutečnosti máte na mysli nikoliv nástup na RD, ale pobírání rodičovského příspěvku. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou dvě nezávislé věci. Rodičovská dovolená je ve své podstatě uvolněním z konání sjednaného zaměstnání, takže v tomto ohledu nemá smysl řešit možnost vykonávat pro zaměstnavatele dotčenou práci během rodičovské dovolené - to by bylo ukončení dotčené rodičovské dovolené, která spočívá právě v nevykonávání této práce. Pro úplnost dodám, že nicméně je možné čerpat dovolenou na pozici X a přitom pro zaměstnavatele pracovat na pozici Y.

Z hlediska čerpání rodičovského příspěvku je vlastně celkem jedno, který rodič rodičovský příspěvek čerpá. Pro účely volby rodičovského příspěvku je možné použít vyměřovací základ druhého rodiče a pobírání rodičovského příspěvku je slučitelné z výdělečnou činností. Jediné co je třeba dodržet je podmínka řádné, celodenní, osobní péče o dítě, ale obecně platí, že péči lze zajistit jinou zletilou osobou v době, kdy se osoba pobírající rodičovský příspěvek věnuje výdělečné činnosti (rodičovský příspěvek může být klidně použit jako příspěvek na chůvu) a u dětí starších dvou let se v současnosti už ani nezkoumá doba pobytu v jeslích, mateřské škole či obdobném zařízení.

V principu tak není nic proti ničemu, aby rodičovský příspěvek pobíral otec dítěte souběžně s výkonem svého zaměstnání, zatímco vy budete o dítě fakticky pečovat, otázkou spíše je, proč vůbec rodičovský příspěvek přepisovat na otce, pokud jej, jak předpokládám, aktuálně pobíráte Vy.

Uvádíte, že se chcete registrovat na úřadu práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti. Pro registraci na úřadu práce není podstatné, zda-li je rodičovský příspěvek psán na Vás či na otce dítěte, ale jestli jste schopna plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání (především tedy docházet na schůzky, aktivně si hledat zaměstnání a do vhodného zaměstnání nastoupit) a není zde některá z okolností registraci obecně bránící (běžící kolidující zaměstnání, výkon samostatné výdělečné činnosti, pracovní neschopnost atd.). Pokud jste povinnosti schopna plnit při pobírání rodičovského příspěvku, není důvod, proč byste se nemohla na úřadu práce registrovat. Naopak pokud byste tyto podmínky nesplňovala (např. celodenní faktická péče o dítě by Vám neumožnila práci aktivně hledat a nastoupit do vhodného zaměstnání), byla byste z úřadu práce vyřazena bez ohledu na to, že by rodičovský příspěvek byl psán na otce dítěte.

Z hlediska nároku na podporu v nezaměstnanosti - základním předpokladem přiznání podpory v nezaměstnanosti je získat výdělečnou činností v posledních dvou letech alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění. Pokud mohu předpokládat, že poslední dva roky jste pečovala o dítě a nebyla výdělečně činná, vznikne Vám nárok na podporu na základě započtení tzv. náhradní doby zaměstnání spočívající v péči o dítě do čtyř let věku. V případě přiznání podpory na základě dopočtení náhradní doby zaměstnání musí úřad práce zkoumat, co bylo poslední činností před registrací na úřadu práce. Je-li touto činností náhradní doba zaměstnání, nepřiznává se podpora vypočítaná z posledního výdělku, ale stanovená zvláštní procentní sazbou z průměrné mzdy v národním hospodářství, což v roce 2014 vychází na 3 694 Kč první dva měsíce, 2 955 Kč třetí a čtvrtý měsíc a 2 709 Kč pátý měsíc.

Získání "klasické" podpory po několikaleté péči o dítě vyžaduje, aby se matka po skončení rodičovské dovolené alespoň na chvíli vrátila do zaměstnání a poté se okamžitě registrovala na úřadu práce, nebo po skončení rodičovské dovolené alespoň na chvíli nastoupila do jiného zaměstnání a až po jeho skončení se registrovala na úřadu práce (v tomto případě se podpora počítá z tohoto nového zaměstnání).

Klasická podpora se počítá z posledního průměrného výdělku uchazeče o zaměstnání zjištěného podle zákoníku práce. Ten se počítá u zaměstnance z odpracované doby a obdržené mzdy z předchozího kalendářního čtvrtletí, v případě zaměstnance, který v předchozím kalendářním čtvrtletí nepracoval se vychází z tzv. pravděpodobného výdělku - zaměstnavatel na základě výdělku ostatních zaměstnanců či předchozího výdělku dotčeného zaměstnance odhadne, kolik by činila průměrná mzda, pokud by dotčený zaměstnanec řádně pracoval.

Výše podpory se pak, není-li důvod k jejímu krácení (typicky pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr výpovědí či dohodou bez vážného důvodu), přiznává v sazbě 65 % průměrného čistého výdělku první dva měsíce, 50 % třetí a čtvrtý měsíc a 45 % pátý měsíc. Zároveň je stanovena maximální možná částka podpory, což v současnosti vychází na 14 281 Kč.

Odstupné nevede k zániku nároku na podporu v nezaměstnanosti, ale k "odsunutí" doby, kdy může být vyplácena o takový počet měsíců, jaký odpovídá výši odstupného. Má-li zaměstnanec dostat odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, nemůže dostat první tři měsíce podporu v nezaměstnanosti, odstupné mu bude vyplaceno až za čtvrtý kalendářní měsíc (který se co do výše podpory považuje za měsíc první - takže 65 %) a následně vypláceno po stejnou dobu, jako kdyby k čerpání došlo hned po registraci.

V případě potřeby svůj dotaz doplńte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.