Společnou cestou -

Dobrý den,

bohužel nijak neupřesňujete o jakých dávkách uvažujete. Podíváme-li se na situaci z hlediska dostupných informací, a budeme předpokládat, že bude na místě všechny osoby posuzovat dohromady (u různých dávek může být okruh společně posuzovaných osob odlišný - např. pro příspěvek a doplatek na bydlení je rozhodující, kdo má v předmětné nemovitosti hlášený trvalý pobyt), dostaneme se k následujícím "základním" číslům:

celkový příjem:

"pán" - invalidní důchod III stupně v částce 10 400 Kč. Vy - neuvádíte žádný příjem, takže 0 Kč? děti - přiznané výživné 1 500 Kč na obě (případně si přepočítejte, pokud jste to myslela tak, že máte 1 500 Kč na každé).

V souhrnu bychom se takto dostali na částku 11 900 Kč.

Životní minimum domácnosti se dvěma dospělýma a dvěma dětmi ve věku 17 a 8 let je aktuálně 10 560 Kč.

Zmiňujete náklady na bydlení 8 600 + 1 960 Kč, celkem tedy 10 560 Kč, zmiňujete, že jde o nájemní byt, neuvádíte v jak velké obci je, nicméně pro čtyřčlennou domácnost je tato částka v limitu normativních nákladů na nájemní byt v jakkoliv velké obci.

Vyjdu-li z předpokladu, že budou splněny podmínky pro pobírání příspěvku na bydlení (především platná nájemní smlouva, hlášený trvalý pobyt, řádně hrazené platby - nelze žádat příspěvek na to, co nebylo uhrazeno atd.), tak samotný výpočet spočívá v tom, že se z rozhodného příjmu vezme v Praze 35 % a mimo Prahu 30 %. Tato částka se odečte od uznaných nákladů na bydlení a zbylou částku lze vyplatit jako příspěvek na bydlení.

Pokud bychom vyšli z toho, že se Vám za předchozí kalendářní čtvrtletí (rozhodné období pro příspěvek na bydlení) uznají náklady v částce 10 560 Kč na měsíc a příjmy v částce 11 900 Kč na měsíc (osobně si kladu otázku, zda by neměly být pobírány a následně připočítávány přídavky na děti - k tomu níže), vychází nám v případě, že bydlíte v Praze:

35 % z příjmu = 4 165 Kč

náklady (10 560 Kč) - 35 % z příjmu (4 165 Kč) = 6 395 Kč

V tomto modelovém příspěvku by nám vyšel příspěvek na bydlení v částce 6 395 Kč.

Další dávku o které se nabízí uvažovat je již zmiňovaný přídavek na děti - jde o dávku státní sociální podpory, takže zde se společně posuzují rodiče a jejich děti, přičemž předpokládám, že vzhledem ke stanovenému výživnému byly děti svěřeny do Vaší péče a pro účely této dávky by se tudíž nepovažoval otec dětí, pozor si je třeba dát na to, že pro účely dávek se za rodiče považuje i druh matky (což by asi předpokládám byl dotčený pán). Přídavek na děti je poněkud "zvláštní" pokud jde o to, za jaké období se zkoumají příjmy - pro nárok na tuto dávku je rozhodující příjem za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku do kterého spadá začátek období od 1.října do 30.září následujícího roku. Jinak řečeno v současnosti jsme v období od 1.10.2014 do 30.9.2015, takže se aktuálně vychází z příjmů v roce 2013, až od října 2015 se začne vycházet z příjmů v roce 2014. V současnosti se přídavek na dítě přiznává, pokud rozhodný příjem společně posuzovaných osob nepřekračuje 2,4 násobek jejich životního minima. Dávka je pak fixní podle věku dítěte, činila by 610 Kč na mladší dítě a 700 Kč na starší - pokud jste neopomenula uvést nějakou zásadní informaci ohledně Vašeho příjmu (respektive příjmu v roce 2013) lze rozhodně doporučit o dávku požádat.

Vyjdu-li dále z toho, že zde není důvod uvažovat o některé z dávek vázaných na nepříznivý zdravotní stav, dostáváme se zřejmě obratem do systému pomoci v hmotné nouzi. Zde je pro posuzování rozhodující společná domácnost (vyjma doplatku na bydlení, který se řídí trvalým pobytem) - počítejme tedy s tím, že byste se zde posuzovali dohromady všichni čtyři.

V úvodu jsem zmiňoval částku životního minima - první z dávek systému pomoci v hmotné nouzi je příspěvek na živobytí. Zatímco dříve se dorovnával příjem do životního minima, dnes se na základě dalších skutečností (snaha řešit svou situaci, lékařem předepsané diety..) určuje částka živobytí, která může být nižší i vyšší než částka životního minima. Budu-li předpokládat, že by zde nebyla okolnost pro určení částky živobytí vyšší než je částka životního minima, může se na první pohled zdát, že v popsaném případě by nemělo smysl o příspěvek na živobytí žádat, jelikož příjem 11 900 Kč (který by se pravděpodobně měl ještě navýšit o přídavky na děti) je vyšší než životní minimum 10 560 Kč. Zdání však klame. I když důchod není příjem, který by byl zvýhodňován jako příjem ze zaměstnání (ten se započítává pouze 70 % - systém se snaží lidi motivovat k práci), je stále možné z rozhodného příjmu odečíst v Praze 35 % a mimo Prahu 30 % na uznatelné náklady bydlení. Jde o důsledek skutečnosti, že příspěvek na živobytí slouží ke krytí nebytových životních potřeb, takže by nemělo logiku do něj započítávat část příjmu, kterou podle výše uvedeného mechanizmu příspěvku na bydlení má žadatel vydat na náklady svého bydlení.

V případě, že jste z Prahy, je takto z příjmu 11 900 Kč rázem 7 735 Kč, takže částka nižší než částka životního minima a v principu by o příspěvku na živobytí bylo na místě uvažovat. Na druhou stanu však musím upozornit, že k příspěvku na živobytí (a v podstatě obecně k dávkám v hmotné nouzi) se přistupuje jako k poslední možnosti - takže pokud byste si např. mohla navýšit příjem přídavkami na děti, podáním žádosti o zvýšení výživného atd. očekává se, že tak učiníte. Stejně tak například může být dávka nepřiznána s odkazem na to, že zatím můžete nepříznivou sociální situaci překlenout čerpáním ze svých úspor a dávku Vám přiznají až po jejich vyčerpání.

Zamyslíme-li se trochu nad konstrukcí příspěvku na bydlení na příspěvku na živobytí, zjistíme, že může dojít k situacím, kdy z příjmu navýšeného o příspěvek na živobytí a příspěvek na bydlení nemusí po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení (k nákladům se systém hmotné nouze staví jinak než je tomu u příspěvku na bydlení) zbývat na ostatní "nebytové" potřeby ani částka živobytí. Primárně k řešení těchto situací pak slouží tzv. doplatek na bydlení (pro úplnost dodám, že ho lze na základě přiznání výjimky vyplácet i v případech, kde není možné získat příspěvek na bydlení).

Poslední dávkou ze systému hmotné nouze je pak mimořádná okamžitá pomoc, což je ve skutečnosti spíše skupina dávek, která slouží pro mimořádné situace, které se nevejdou pod žádný jiný dávkový systém, či respektive nejsou jinak řešitelné dostatečně rychle. Je zde dán značný prostor pro zvážení konkrétní situace - nelze od stolu říci, na co lze či nelze dávku přiznat, protože v jedné situaci může dávku úřad přiznat a v jiné vzhledem k celkové situaci nikoliv. V principu však jde typicky o nezbytné mimořádné jednorázové výdaje, které nelze jinak řešit či překlenutí situace kdy akutně hrozí újma na zdraví.

Problematika dávek je poměrně komplikovaná a na základě zaslaných údajů se nelze přesněji a konkrétněji vyjádřit. Dovoluji si přiložit odkaz na stránky, kde naleznete další informace i příslušné formuláře - http://portal.mpsv.cz/soc, případně samozřejmě můžete svůj dotaz e-mailem upřesnit, nebo pro operativnější rozebrání situace využít možnosti osobní či telefonické konzultace ať již v naší, či jiné občanské poradně (www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.