Společnou cestou -

Dobrý den,

v rámci EU jsou jak dávky v nezaměstnanosti, tak sociální dávky koordinovány. V principu jde o to, že se úprava snaží, aby zaměstnanec nedoplatil na to, že pracuje v jiném státě, než jehož je občanem a v kterém má případně trvalý pobyt.

Pro posuzování nároku je tradičně rozhodují v jakém státě je vykonávána výdělečná činnost a dále kde má dotčený člověk "faktické" bydliště (hovoří se o tzv. "středu zájmů"). Naopak administrativní a s realitou často naprosto nesouhlasící "trvalý pobyt" není pro tyto účely v zásadě podstatný.

Pokud výše uvedené shrneme, aniž bychom zacházeli do podrobností - v situaci, kdy fakticky trvale žijete s českým manželem v ČR, manžel pracuje v ČR, Vy jste doteď pracovala v ČR, budete dále s manželem žít v ČR a případné dítě budete vychovávat v ČR, není nejmenší důvod, proč byste měla být na nárocích krácena ve srovnání s českou občankou, která má trvalý pobyt v ČR.

Nezmiňujete, jaký vážný důvod jste do výpovědi uvedla. Pakliže se však jedná o některý z výpovědních důvodů uvedených v § 5 zákona o zaměstnanosti (jeho znění naleznete např. zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast1.aspx) nedojde ke krácení Vaší podpory tj. první dva měsíce Vám bude vyplácena podpora ve výši 65 % čistého průměrného výdělku z posledního zaměstnání, v dalších dvou měsících bude výše podpory činit 50 % čistého průměrného výdělku a ve zbývajícím měsíci je výše podpory 45 % čistého průměrného výdělku. V případě nedoložení vážného důvodu, by Vám byla podpora v nezaměstnanosti vyplácena po celou dobu ve výši 45 % čistého průměrného výdělku.

Také Vás zajímalo, jak by se vyvíjela situace, pokud byste byla těhotná. Budoucí vývoj situace včetně nároků na dávky by se odvíjel od skutečnosti, zda jste otěhotněla v posledním zaměstnání nebo zda těhotenství vzniklo po skončení pracovního poměru.

A) K otěhotnění by došlo ještě za trvání pracovního poměru. - Vzhledem k tomu že jste výpověď dala Vy, tak by navzdory těhotenství pracovní poměr skončil. Vám by však plynula od jeho skončení 180 denní ochranná lhůta. Pokud by došlo k tomu, že by Vám ochranná lhůta pokryla mezidobí od skončení pracovního poměru do doby 6 - 8 týdnů před plánovaným termínem porodu (v této době lze začít čerpat peněžitou pomoc v mateřství), nárok na peněžitou pomoc v mateřství (lidově nazývanou "mateřská") by Vám vznikl. Pro splnění podmínek nároku na peněžitou pomoc v mateřství je totiž potřeba doložit účast na nemocenském pojištění v rozsahu alespoň 270 kalendářních dnů za poslední dva roky a současně existenci zaměstnání. Absenci zaměstnání však může nahradit ochranná lhůta.

Pro větší pochopení uvedu příklad: Pracovní poměr by Vám skončil k 31. říjnu 2014. Plánovaný termín porodu by Vám byl stanoven na 15. května 2015. Nejdříve byste mohla nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství 8 týdnů před plánovaným termínem porodu tj. v polovině března. 180 denní ochranná lhůta by Vám začala běžet od 1. listopadu. Do poloviny března byste měla z této lhůty vyčerpáno cca. 135 dnů. V tomto případě by Vám tedy nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikl, jelikož by Vám ochranná lhůta pokryla mezidobí od skončení pracovního poměru do doby 6 - 8 týdnů před plánovaným termínem porodu.

B) Otěhotněla byste až po skončení pracovního poměru. - V tomto případě by Vám z posledního pracovního poměru ochranná lhůta neběžela. A pokud by se Vám nepodařilo se doby 6 - 8 týdnů před plánovaným termínem porodu najít zaměstnání, nárok na peněžitou pomoc v mateřství by Vám nevznikl. V opačném případě tj. pokud by se Vám podařilo si najít jiné zaměstnání, je potřeba počítat s tím, že by Vám byla peněžitá pomoc v mateřství počítána nikoliv z výdělku u tohoto zatím posledního zaměstnavatele, ale z „nového“ zaměstnání – pokud by zakládalo účast na nemocenském pojištění (tj. jednalo by se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnost s minimální výší mzdy/odměny 2.500,--Kč, u dohody o provedení práce vzniká účast na pojištění – zdravotním i sociálním teprve po dosažení odměny ve výši 10 tisíc Kč).

V případě, kdy by Vám nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, existuje možnost, že by peněžitou pomoc v mateřství tzv. „mateřskou“ čerpal muž, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila. Předpokladem však je, že by otec dítěte splňoval podmínky pro přiznání peněžité pomoci v mateřství (tj. byl zaměstnancem nebo se ocitl v ochranné lhůtě a zároveň měl splněnou podmínku 270 dnů účasti na nemocenském pojištění za poslední 2 roky). Zároveň byste spolu museli uzavřít dohodu o čerpání „mateřské“. Dohoda musí být písemná, měla by obsahovat Váš ověřený podpis a nesmí být uzavřena dříve než 7. týden po porodu. Délka čerpání PPM mužem musí činit minimálně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů.

Pokud jde o možnost provést volbu rodičovského příspěvku, tak v současnosti je jedno, zda-li se nárok na provedení volby dokládá u matky či otce - pokud by měl otec nárok čerpat peněžitou pomoc v mateřství, mohlo by se pro účely volby rodičovského příspěvku (o který byste si mohla požádat sama) vycházet z doložení jeho denního vyměřovacího základu peněžité pomoci v mateřství více viz http://www.mpsv.cz/cs/2 U rodičovského příspěvku nejsou sledovány příjmy rodiče, který ho pobírá, pouze je potřeba zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou, což by ve Vašem případě nebyl problém. Respektive u dětí do dvou let věku nesmí pobyt v zařízeních kolektivní péče překročit dovolené limity.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou