Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vašeho dotazu vyplývá, že studujete vyšší odbornou školu (předpokládám, že v řádném prezenčním studiu) a předpokládaný termín porodu je 1.července. Pobíráte sirotčí důchod, jiný příjem nezmiňujete.

Pokud jde o sirotčí důchod, tak jeho výplata náleží nezaopatřenému dítěti. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, což může být splněno Vaším prezenčním studiem na vyšší odborné škole.

Správně se tedy obáváte, že pokud ukončíte či přerušíte studium (přípravu na budoucí povolání) nebudete moci pobírat sirotčí důchod (existují výjimky, ale o ty zde nepůjde).

Samotné těhotenství a mateřství nemusí být ještě důvodem pro přerušení studia, ledaže byste byla v rámci studia nezbytně povinna absolvovat praxi, která je těhotným a matkám do 9.měsíce po porodu zakázána, nebo pokud studium podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství. Lze doporučit prostudovat Studijní řád Vaší školy, respektive zkonzultovat svou situaci se studijním oddělením. Vyjdeme-li z toho, že školu chcete úspěšně dokončit a zbytečně nepřerušovat, bylo by vhodné v první fázi zkoumat, zda-li byste nemohla získat tzv. individuální studijní plán. Ten se typicky používá v situacích, kdy student z nějakého objektivního důvodu (nejen těhotenství, ale např. i vážnější zdravotní potíže, nebo např. výkon vrcholového sportu) není schopen studovat v "normálním" režimu. K přerušení studia se obvykle přistupuje, pokud individuální plán není možný, či respektive student nechce nebo nemůže plnit studijní povinnosti dle individuálního plánu.

První variantou tudíž je, že budete formou individuálního studijního plánu ve studiu pokračovat a dál pobírat sirotčí důchod.

Nebude-li pokračování ve studiu možné (dojde k ukončení či přerušení studia), je třeba tuto skutečnost nahlásit v lhůtě 8 dnů správě sociálního zabezpečení, která obratem přeruší výplatu sirotčího důchodu (pokud byste se v rámci věkového limitu vrátila ke studiu, může Vám být sirotčí důchod opět vyplácen).

Z čeho v takové situaci žít?

Nejste-li se schopná sama živit prací a nejste dostatečně zabezpečena svým majetkem, je třeba zkoumat zda jsou zde osoby povinné Vám poskytovat výživu. Neuvádíte bližší informace o svých rodinných poměrech, takže zde může být vyživovací povinnost Vašeho manžela či Vašeho pozůstalého rodiče a zákon zná i vyživovací povinnost otce dítěte vůči matce, která za něho není provdána.

Posledně zmiňovanou vyživovací povinnost nalezneme v současnosti v ustanovení § 920 občanského zákoníku, podle kterého je otec dítěte povinen poskytnout matce výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispět na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem.

Pokud byste se dostala do situace, kdy nemáte příjem ani majetek, nedaří se Vám získat dostatečné zajištění prostřednictvím vyživovacích povinností a hrozí Vám tak hmotná nouze (nejste si schopna zajistit základní životní potřeby), přichází v úvahu dávky v hmotné nouzi.

Pro jejich získání, jak již předchozí odstavec napovídá, je třeba splnit relativně dost podmínek. Např. se zkoumá, zda-li můžete pracovat a pokud nepracujete, byť pracovat můžete, zda se snažíte práci najít prostřednictvím úřadu práce.

Pokud byste tak např. přerušila či ukončila studium, musela byste buď doložit, že vzhledem k zdravotnímu stavu nejste schopná pracovat (respektive si práci hledat), nebo by od Vás pro přiznání těchto dávek bylo požadováno, abyste se registrovala na úřadu práce.

Jste-li vdaná, žijete s otcem dítěte, nebo ve společné domácnosti s jinou osobou (např. pokud byste žila u babičky) je třeba počítat s tím, že u hmotné nouze se vždy zkoumá, zda-li je Vás na místě posuzovat samostatně, nebo dohromady s tzv. společně posuzovanými osobami. Např. v případě soužití s přítelem by Vám nebyly poskytnuty dávky v hmotné nouzi i kdyby jste neměla žádné příjmy, pokud by se ukázalo, že přítel má z pohledu dávek dostatečné příjmy na to, aby z dané částky přežila dvoučlenná (po porodu tříčlenná) domácnost.

Problematika dávek v hmotné nouzi je poměrně komplikovaná a bez bližších informací se dost dobře nelze vyjádřit ke všem eventuálním možnostem. Základní informace k této problematice naleznete např. na http://portal.mpsv.cz/soc/hn, případně svůj dotaz upřesněte.

V dotazu zmiňujete nárok na "mateřskou" a zda je možné odložit zkoušky z důvodu blížícího se porodu. Pokud jde o odložení zkoušek, dovolíme si odkázat na již zmíněné studijní předpisy a Vaše studijní oddělení.

Pokud jde o peněžitou pomoc v mateřství (často nazýváno "mateřská"), pak pro získání nároku na tuto dávku je třeba, aby žena byla účastna nemocenského pojištění (tj. zaměstnána nebo jako osoba samostatně výdělečně činná) alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech a aby účast na pojištění trvala v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (počátek si lze zvolit mezi počátkem osmého a šestého týdne před očekávaným termínem porodu), popř. nástup spadal do tzv. ochranné lhůty po skončení pojištění.

Do výše zmíněných 270 dnů doby účasti na nemocenském pojištění se započítává i doba studia na vyšší odborné škole, avšak pouze tehdy, je-li úspěšně ukončeno a navíc stále musí být splněna podmínka aktuální účasti na nemocenském pojištění (výše uvedené pravidlo umožňuje, aby studentka nastoupila po úspěšném ukončení studia do zaměstnání a poté získala peněžitou pomoc v mateřství, byť ještě neodpracovala 270 dnů, ale neumožňuje získat peněžitou pomoc studentce, či bývalé studentce, která je po skončení studia na úřadu práce).

Dle popisu situace tedy není pravděpodobné, že byste měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pokud jste souběžně se studiem nevykonávala výdělečnou činnost, ze které by Vám běželo nemocenské pojištění (v takovém případě by bylo také možné uvažovat o nemocenské v případě rizikového těhotenství).

Ode dne narození dítěte budete mít možnost pobírat ze systému dávek státní sociální podpory rodičovský příspěvek, na nějž má nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině (sluší se dodat, že "osobní celodenní péče" je zde termín, který ve skutečnost může znamenat, že o dítě se přes den stará chůva nebo babička, nebo pobyt v předškolním zařízení nepřekročí zákonem dané limity) .

Rodičovský příspěvek je možné pobírat v "pevné" variantě do čtyř let věku dítěte (7 600 Kč do devíti měsíců věku, poté 3 800 Kč do čtyř let), kdy není nutné dokládat nároky z nemocenského pojištění.

Pokud je možné alespoň u jednoho z rodičů doložit vyměřovací základ pro nemocenskou z důvodu porodu nebo peněžitou pomoc v mateřství, je možné čerpat rodičovský příspěvek v tzv. "dynamické variantě". V závislosti na výši doloženého základu si lze určit a následně i měnit měsíční výši rodičovského příspěvku, přičemž je rodič dále limitován celkovou maximální částkou 220 000 Kč a věkem 4 let (podrobněji viz. http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp).

Jste-li v situaci, kdy není možné doložit základ u Vás, ale otec dítěte bude mít nemocenské pojištění "v pořádku" (v pochybnostech kontaktujte správu sociálního zabezpečení), budete v případě zájmu o dynamickou variantu dokládat základ z otcova pojištění (v dnešní době již není nutné, aby na něj byl psán samotný příspěvek, Vy můžete podávat žádost s dokladem o pojištění otce dítěte). Samotnou peněžitou pomoc v mateřství může v dnešní době otec dítěte čerpat na základě dohody s matkou o převzetí péče o dítě nejdříve po šestinedělí a nejméně na jeden týden.

V souvislosti s narozením dítěte se sluší zmínit i další sociální dávky.

Od 1.1.2015 se mění podmínky pro nárok na porodné. Na porodné bude mít nárok rodina, jejichž příjem nepřesahuje 2,7násobek životního minima této rodiny (pokud jde o první dítě matky a otce, je hranice jejich příjmů pro nárok na porodné 20 817 Kč měsíčně). Příjem se zjišťuje za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, kdy se dítě narodilo. Výše porodného na první narozené dítě bude 13 500 Kč.

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte (výše přídavku na dítě do 6 let věku je 500 Kč). Příjem rodiny (2 dospělí a dítě) pro nárok na tuto dávku je 18 504 Kč. Více informací najdete na http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prid_na_dite .

Pro úplnost uvedeme ještě informace k příspěvku na bydlení(nárok není vázán na existenci dítěte). O ten žádá nájemce nebo vlastník bytu (nikoli podnájemník), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu. Pro nárok na příspěvek se posuzují příjmy všech společně posuzovaných osob, to je v tomto případě osob hlášených v bytě k trvalému pobytu bez ohledu na to, zda spolu vedou společnou domácnost. Více informací najdete opět na http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni a orientační výpočet pro zjištění nároku naleznete na http://www.vyplata.cz/vypocty/vypocet-vyse-prispevku-na-bydleni.php?stayform=true.

O rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a porodné se žádá na příslušném úřadu práce - oddělení dávek státní sociální podpory.

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková a Ondřej Načeradský

za Občanskou poradnu Společnou cestou