Společnou cestou -

Dobrý den,

sluší se začít zmínkou o tom, že hranice 26 let je podstatná z hlediska statutu tzv. nezaopatřeného dítěte, který je rozhodující spíše ve veřejném právu (ve vztazích vůči státu - pojistné, dávky..). Vyživovací povinnost má soukromoprávní charakter, není limitována žádným věkovým limitem a teoreticky tak může náležet i v případě obnovení studia osobou starší 26 let - v této situaci by však (pokud by rodiče výživné neposkytovali dobrovolně) soud zřejmě velmi pečlivě zkoumal okolnosti případu, poměry na straně Vaší i rodičů a to nejen co do Vaší potřebnosti výživného a schopnosti rodičů výživné poskytovat, ale i co do dobrých mravů, neboli, jestli lze v dané konkrétní situaci spravedlivě požadovat, aby Vás rodiče opět živili.

Dále budeme vycházet z toho, že přiznání výživného na místě nebude. O osoby starší 26 let již nelze hovořit o nezaopatřeném dítěti, což má ohledně dávek poměrně značné důsledky.

Příspěvek na živobytí spolu s ostatními dávkami pomoci v hmotné nouzi, jsou přiznávány na základě toho, že je žadatel považován za osobu v hmotné nouzi. Jedním ze základních předpokladů pro to, aby osoba byla uznána za osobu v hmotné nouzi je to, že buď pracuje, nebo si práci hledá nebo ji lze podřadit pod některou z kategorií osob, od které se práce či hledání práce nevyžaduje. Do posledně zmíněné kategorie by spadal student považovaný za nezaopatřené dítě, ale za ně Vás vzhledem k věku již požadovat nemůžeme. To jinak řečeno znamená, že pro přiznání dávek v hmotné nouzi by se očekávalo, že budete pracovat, nebo budete registrován na úřadu práce (pro úplnost dodám, že ve výjimečných případech lze za osobu v hmotné nouzi považovat i osobu, která se do "formálních" kritérií nevejde, ale na přiznání takovéto výjimky nelze spoléhat).

Tím se v zásadě dostáváme k Vaší druhé otázce - k možnosti být dále veden jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Zde si je třeba uvědomit, že osoby v registru uchazečů mají de facto povinnost hledat si vhodné zaměstnání a v případě jeho nalezení do něj nastoupit. To je poněkud v rozporu s prezenční (denní) formou studia a proto se studenti studující touto formou v zásadě nemohou registrovat jako uchazeči o zaměstnání.

Výše uvádím "v zásadě" z toho důvodu, že zákon pamatuje na studenty, kteří zvládají prezenční studium s výkonem zaměstnání. Registraci na úřadu práce tak nebrání studium, pakliže dotčený student získal v posledních dvou letech zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností, dobu důchodového pojištění v rozsahu alespoň 12 měsíců.

Pomineme-li však výše uvedenou variantu, znamenalo by prezenční studium vyřazení z úřadu práce a to by pak znamenalo (nebyla-li by přiznána výjimka), že byste nebyl považován za osobu v hmotné nouzi a tudíž by Vám byly ukončeny dávky pomoci v hmotné nouzi.

Jinak řečeno - systém zde v zásadě očekává, že buď jde o natolik specifickou situaci, abyste mohl požadovat výživné po rodičích, nebo se očekává, že v tomto věku byste se již měl být schopen postarat sám o sebe a pokud jste nyní došel k závěru, že by bylo vhodné získat další vzdělání, mělo by již probíhat formou, která by umožňovala, abyste se souběžně sám živil, či si práci hledal (kombinované/distanční studium).

Na závěr jsem ponechal problematiku příspěvku na bydlení - zde nejde o dávku ze systému hmotné nouze, ale tzv. státní sociální podpory, která má podstatně méně přísná pravidla pokud jde o posuzování celkové situace žadatele - zde by se v zásadě neřešilo ani případné prezenční studium, takže by v principu v situaci, kdybyste neměl nárok na příspěvek na živobytí, mohl pobírat příspěvek na bydlení (při výpočtu se nicméně jako příjem použije přinejmenším částka životního minima, i kdyby jste životní minimum ve skutečnosti neměl).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.