Společnou cestou -

Dobrý den,

uvádíte, že žijete sama "v podnájmu" kde jste jen "nájemce". Vzhledem k tomu, že z hlediska práva je podnájem a nájem odlišný právní institut s odlišnými pravidly, je třeba upřesnit, zda-li jste nájemce, nebo-li máte nájemní smlouvu sjednanou s tím, kdo je vlastníkem předmětného bytu, nebo jste podnájemce, kdy máte podnájemní smlouvu sjednanou s nájemce.

V běžném jazyce se tyto pojmy často zaměňují a navíc se používá dosti volně termín "pronájem", takže se lze setkat i s tím, že je např. smlouva špatně pojmenovaná, podstatné je celkové schéma právních vtahů:

vlastník --> nájemce vlastník --> nájemce --> podnájemce

Bez ohledu na to, že třeba všechny smlouvy jsou označeny jako "pronájem bytu", nebo, že nájemce má od vlastníka smlouvu označenou jako "podnájem bytu" či naopak podnájemce má od nájemce smlouvu označenou jako "nájem bytu".

Jste-li nájemcem bytu, brání Vám k získání příspěvku na bydlení skutečnost, že v dotčeném bytě nemáte hlášený trvalý pobyt. Nájemní smlouva Vás nicméně opravňuje k tomu, abyste si na místně příslušné evidenci obyvatel nechala do daného bytu trvalý pobyt zapsat (někteří vlastníci bytů to však poněkud špatně snášejí, či se i snaží nájemce smluvně zavázat k tomu, aby si do bytu trvalý pobyt nehlásil). Takže v tomto případě by bylo možné postupovat tak, že byste nejprve požádala o změnu trvalého pobytu a posléze si podala žádost o příspěvek na bydlení.

Není-li možné získat příspěvek na bydlení, existuje zde jiná, byť názvem podobná dávka zvaná "doplatek na bydlení". Doplatek na bydlení v základní podobě slouží jako dorovnání příjmů v situaci, kdy přes vyplácený příspěvek na živobytí a příspěvek na bydlení nezůstává žadateli po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení na ostatní životní potřeby ani částka živobytí.

Z hlediska Vaší situace může představovat problém skutečnost, že předpokladem přiznání této dávky je pobírání příspěvku na živobytí, či to, aby úřad práce došel k závěru, že vzhledem k okolnostem přizná doplatek na bydlení i v situaci, kdy není nárok na příspěvek na živobytí vzhledem k výši rozhodného příjmu, pokud příjem nepřesahuje 1,3 násobek částky živobytí žadatele.

Nyní trochu konkrétněji. Pokud žijete v bytě sama a jste sama posuzována i pro účely příspěvku na živobytí, máme v současnosti částku životního minima jednotlivce 3 410 Kč. Částka živobytí může být podle dalších okolností nižší či vyšší než životní minimum (např. zvýšení o gynekologem předepsanou zvláštní dietu v těhotenství o 1 100 Kč).

Pokud vyjdeme z částky 3 410 Kč, vycházel by nám 1,3 násobek na 4 433 Kč a pokud bych si dovolil předpokládat, že by Vám lékař předepsal těhotenskou dietu, dostali bychom se na částku 4 510 Kč a 1,3 násobek by pak vycházel na 5 863 Kč.

Vyjdeme-li z toho, že příspěvek na živobytí je v principu dorovnání mezi částkou živobytí a rozhodným příjmem. Může se zdát, že na získání příspěvku na živobytí nebudete mít nárok, respektive se nevejdete ani do 1,3 násobku. Ve skutečnosti je však konstrukce příspěvku na živobytí (podstatně) složitější.

Nám jde především o to, že nemocenská v částce 8 300 Kč (budu předpokládat, že jde o Váš jediný příjem) neznamená, že Váš rozhodný příjem, který se bude srovnávat s Vaší částkou živobytí je 8 300 Kč. V první fázi platí zvýhodnění pro pracující (z logiky věci by se i na dávkách mělo vyplatit pracovat, než jen pobírat dávky), takže různé příjmy se započítají různým procentem. Dávky nemocenského pojištění se započítávají 80 %, takže tímto se z 8 300 Kč stává 6 640 Kč. Dále je příspěvek na živobytí dávkou určenou k tomu, aby kryla základní životní potřeby odlišné od bydlení. Z tohoto důvodu lze dále od příjmu odečíst stanoveným způsobem náklady bydlení.

Obecně platí, že se příjem snižuje o "přiměřené náklady na bydlení", které lze uznat maximálně do výše 30 % (v Praze 35 %) příjmu.

V případě osoby, která užívá k bydlení tzv. "jiný než obytný prostor nesplňující standardy kvality bydlení" nebo užívá ubytovací zařízení a nemá jinou možnost bydlení, náklady až do výše, která je v místě obvyklá, maximálně do výše 75 % normativních nákladů na bydlení (ty se vydávají primárně pro účely stanovení maximální výše uznatelných nákladů u příspěvku na bydlení).

Vyjdeme-li z toho, že se na Vás vztahuje první varianta, můžeme příjem 6 640 Kč zkrátit v Praze na 4 316 Kč a mimo Prahu na 4 648 Kč. V případě Prahy by nám tak v případě těhotenské diety orientačně vycházelo, že byste dokonce mohla i získat (byť nízký) příspěvek na živobytí, v případě bydlení mimo Prahu by pak byste se pak vešla do 1,3 násobku. V případě absence diety by situace byla horší, do 1,3 násobku byste se vešla jen v Praze.

Je třeba upozornit, že výše uvedené úvahy jsou spíše orientační a mají Vás nasměrovat k tomu, že v případě nemožnosti získání příspěvku na bydlení není na místě situaci "vzdávat" a je možné si zkusit požádat o příspěvek na živobytí (sežeňte si potvrzení o dietě, je-li k ní důvod) a o doplatek na bydlení, byť takto od stolu s minimem údajů nelze na 100 % odhadnout výsledek.

Z hlediska Vaší životní situace bude zejména po porodu zásadní osoba otce dítěte (u příspěvek na živobytí bude automaticky společně posuzovanou osobou, pokud nepožádáte o jeho vyloučení a nedoložíte, že s ním nežijete), který by měl plnit vyživovací povinnost nejen vůči dítěti, ale i vůči Vám coby neprovdané matce. V kontextu aktuální situace je na místě zmínit, že otec má povinnost nejen k výživě po porodu, ale rovněž přispívat na náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím a dále pak je možné soudně muži, jehož otcovství je pravděpodobné, uložit, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na náklady spojené s těhotenstvím a porodem poskytl předem. Stejně lze postupovat i co do výživného na dítě a to v rozsahu, ve kterém by zaměstnankyni náležela mateřská dovolená (mateřská dovolená se u narození jednoho dítěte poskytuje na dobu 28 týdnů, z čehož na dobu po porodu standardně připadá 22 týdnů).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.