Společnou cestou -

Dobrý den,

v dotazu bohužel neuvádíte bližší okolnosti ohledně Vaší situace. Uvádíte, že přítel je občanem SR a nemá "přechodný ani trvalý pobyt v ČR", z čehož bych chápal, že má asi hlášené bydliště v SR. Pravděpodobně si mohu dovolit předpokládat, že spolu s přítelem a dětmi z předchozího vztahu žijete v ČR? Rovněž předpokládám, že jste samostatně výdělečně činná v ČR? Jaká je situace u Vašeho přítele? Je výdělečně činný a případně v jakém státě? Nebo v některém ze státu má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo důchod?

Jde o to, že v rámci EU musíme vždy nejprve určit, jaký stát je vlastně příslušný k vyplácení dávek a jestli dávky z určitého státu nenáleží na základě předpisů EU a teprve poté můžeme v rámci některého národního práva řešit další podmínky. Teoreticky si tak např. lze představit, že by Vámi tlumočená informace směřovala k tomu, že pokud je otec výdělečně činný v SR a vy výdělečně činná nejste, máte si požádat o dávky podle státu výdělečné činnosti rodiče (v SR s případným doplatkem z ČR).

Pokud naopak náleží dávky z ČR z titulu určení příslušnosti podle státu výdělečné činnosti rodičů, není na místě zkoumat bydliště, byť se jinak u dávek státní sociální podpory vyžaduje u společně posuzovaných osob, aby bylo v ČR (tuto podmínku podle národního práva nelze uplatnit, pokud nárok na dávku z daného státu plyne přímo z nařízení EU).

Problémy s bydlištěm jsou typické v případě občanů z třetích zemí či v případě migrace do třetích zemí, nicméně pokud by uplatnění tohoto pravidla vedlo k zřejmě nechtěnému účinku (má se zabránit tomu, aby se dávky zneužívali, či si je někdo nechal posílat na dítě vychovávané třeba v Indii) lze žádat na ministerstvu o prominutí podmínky bydliště.

U občanů EU představuje "problém" spíše nutnost dávky zkoordinovat (což v praxi znamená "papírování" a delší čas potřebný na vyřízení dávky), respektive někdy to, že jsou občané zaskočeni tím, pod jaký členský stát podle těchto pravidel spadají (nařízení EU nepočítá, že by měl člověk mít nárok z nějakého státu jen proto, že je jeho občanem, ale vychází z toho, kde kdo aktuálně fakticky žije, pracuje atd.).

Pokud Váš přítel fakticky žije v ČR a plánujete zde spolu s dítětem dále žít, je na místě upozornit, že i když občané se mohou po EU v zásadě pohybovat volně, tak je třeba, aby svůj pobyt do 30 dnů nahlásili na cizinecké policii (s tím, že by za toto někdo dostal v praxi pokutu jsem se ještě nesetkal, nicméně v případě nesplnění této povinnosti se lze setkat s tím, že úřady "nevěří" tvrzení, že se dotčený člověk fakticky zdržuje na našem území). Dobrovolné, ale pro dokládání své "příslušnosti k ČR na základě faktického pobytu" je pak vhodné požádat si o tzv. "potvrzení o přechodném pobytu" (http://www.mvcr.cz/clanek/prechodny-pobyt.aspx).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte, takto od boku nicméně nevidím důvod, proč byste o dávky měla přijít - pokud v ČR budete výdělečně činná a zároveň půjde o stát faktického bydliště dítěte, tak příslušnost ČR k výplatě dávek není z hlediska koordinačních předpisů čím "přebít".

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.