Společnou cestou -

Dobrý den,

výpadek rozhodného příjmu (podpory v nezaměstnanosti) se na dávkách projeví (v závislosti na typu dávky různě rychle), nicméně není možné počítat s tím, že by výpadek příjmu byl kompenzován 100 %.

Neuvádíte přesně jaké dávky pobíráte - zmiňujete příspěvek na bydlení a "sociální dávky hmotné nouze".

Pokud jde o příspěvek na bydlení, tak ten je počítán po kalendářních čtvrtletích, takže pokud bude podpora vyplacena naposledy v lednu a v únoru a březnu již nikoliv, projeví se to na příspěvku na bydlení za duben. Tato dávka má relativně jednoduchý výpočet - na jedné straně srovnáváme 35 % (v Praze) či 30 % (mimo Prahu) rozhodných příjmů a na druhé straně uznatelné náklady na bydlení.

Pokud si např. představíme, že byste bydlela v Praze, měla rozhodný příjem 8 600 Kč a uznatelné náklady na bydlení 10 000 Kč, vyšlo by nám 35 % rozhodného příjmu na 3 010 Kč a příspěvek na bydlení (částka chybějící do uznatelných nákladů) vycházel 6 990 Kč. V případě výpadku příjmu v částce 7 600 Kč, kdy by nám zbyl příjem pouze 1000 Kč, narazíme na skutečnost, že při výpočtu této dávky se za příjem považuje minimálně životní minimum dotčené rodiny. I když je tedy faktický příjem 1 000 Kč počítá se u rodiny složené z jednoho dospělého a ze dvou dětí do šesti let jako příjem částka 6 620 Kč. Příspěvek na bydlení se tudíž např. v tomto případě zvýší jen o 693 Kč. Výpadek prostředků na bydlení může být dále kompenzován, ale již v rámci jiné dávky spadající do (přísnějšího) systému hmotné nouze - tzv. doplatku na bydlení.

V dotaze nezmiňujete čerpání přídavků na děti, ty buď náleží nebo nenáleží v paušální částce podle věku dítěte, přičemž atypické je zde rozhodné období za které se zkoumají příjmy. Od 1.10.2015 do 30.9.2016 půjde o rok 2014, od 1.10.2016. do 30.9.2017 o rok 2015 atd. Nárok na dávku zde zanikne, pokud rozhodný příjem rodiny přesahuje její životní minimum vynásobené koeficientem 2,4.

Dále zde máme dávky v hmotné nouzi, přičemž zde zřejmě neřešíme "specifické" dávky mimořádné okamžité pomoci a soustředíme se především na příspěvek na živobytí.

Příspěvek na živobytí má teoreticky poměrně jednoduchou konstrukci - rozhodný příjem rodiny se dorovná do částky jejího živobytí (což je částka zvýšená či snížená za stanovených okolností oproti částce životního minima). Zde by si člověk mohl teoreticky říci, že pokud je pod životním minimem, tak vlastně může být jedno, jestli má či nemá vlastní příjem, jelikož mu to dávka stejně vyrovná. To samozřejmě působí někdy na osoby pobírající dávky poněkud "demotivačně" a proto je způsob výpočtu upraven tak, aby platilo, že osoba v jinak stejné situaci s vlastním příjmem, by měla být ve výsledku v lepší ekonomické situaci, než osoba, která vlastní příjem nemá.

Ve výše popsaném příkladu jsem počítal s vlastním příjmem z podpory v nezaměstnanosti v částce 7 600 Kč a příjmem 1 000 Kč na přídavcích na děti.

Jelikož chceme demonstrovat příspěvek na živobytí, budeme v následujícím příkladu předpokládat, že podpora vycházela na 3 000 Kč, k čemuž stále budeme brát přídavky na děti 1 000 Kč a z hlediska bydlení v Praze uznatelné náklady 10 000 Kč. Částku živobytí zde pro zjednodušení počítejme v částce živobytí (6 620 Kč).

Za rozhodný příjem budu počítat 80 % z podpory v nezaměstnanosti, což vychází na 2 400 Kč, přídavky na dítě se coby sociální dávka počítá 100 %, takže v součtu máme v této fázi příjem 3 400 Kč. Z tohoto příjmu můžeme u příspěvku na bydlení dále odečíst až 35 % na uznatelné náklady na bydlení, takže z 3 400 Kč nám vychází rozhodný příjem 2 210 Kč. Rozdíl mezi příjmem a částkou živobytí nám tedy vyjde na 4 410 Kč. Vezmeme-li si tuto dávku 4 410 Kč a přidáme k ní skutečnou výši podpory 3000 Kč a přídavků 1 000 Kč dostaneme se v souhrnu na částku 8 410 Kč (stranou zatím nechávám dávky na bydlení).

Pokud se podíváme na stejný příklad s tím, že podpora v nezaměstnanosti nenáleží a máme jako rozhodný příjem pouze 1 000 Kč, tak opět můžeme redukovat o 35 % na náklady na bydlení, čímž se dostaneme na příjem 650 Kč. Příspěvek na živobytí tudíž v důsledku ztráty příjmu stoupne na 5 970 Kč, ale v souhrnu se dostáváme jen na 6 970 Kč, což je citelně méně, než v předchozím případě.

Příspěvek na živobytí neslouží k úhradě nákladů na bydlení, ostatně se z příjmů odečítá 35 % / 30 % z příjmu, u kterých se systémově očekává, že je rodina vynaloží na bydlení. Tím se dostáváme k doplatku na bydlení u kterého se je nutné částečně vrátit i k příspěvku na bydlení. Doplatek na bydlení v základní podobě slouží jako dorovnání příjmů, pakliže příspěvek na živobytí spolu s doplatkem na bydlení nestačí na to, aby po uhrazení odůvodněných nákladů na bydlení zbyla na ostatní životní potřeba alespoň částka živobytí. Jde-li o situaci, kdy při výpočtu příspěvku na bydlení počítáme jako příjem životní minimum rodiny, byť je skutečný příjem nižší či žádný, je jasné, že nám zde bude přinejmenším chybět částka 35 % / 30 % příjmů, které se z příjmu mají použít na bydlení. Ve výsledku by tak mělo být zajištěno, že rodina bude mít k dispozici přinejmenším částku živobytí na nebytové potřeby a uznatelné náklady na bydlení (část příjmu + příspěvek na bydlení (je-li nárok) + doplatek na bydlení (bude vyšší, není-li nárok na příspěvek na bydlení)).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.