Společnou cestou -

Dobrý den,

uvádíte, že sestra má náklady na bydlení celkem 7 500 Kč, bohužel nezmiňujete v jak velkém městě bydlí a o jaký druh bydlení se jedná. Možnost čerpání dávek a jejich výpočet je totiž na těchto skutečnostech závislý. Dále je otázkou, jakým způsobem má či nemá ošetřenu skutečnost, že nepracuje. Pokud totiž vyjdeme z toho, že sestra nemá žádný vlastní příjem, zřejmě by bylo na místě uvážit dávky v hmotné nouzi a u těchto dávek se hodnotí celková situace žadatele a jeho rodiny včetně toho zda pracuje, snaží si práci najít či existují důvody pro které po něm nelze očekávat, že by pracoval a obecně pak řeší, zda a jak by mohl žadatel svoji situaci řešit (např. se tak může požadovat, aby žadatel prodal majetek, bez kterého se může obejít, nebo aby uplatnil nároky, které má vůči osobě povinné výživou atd.).

Ze sociálních dávek zmiňujete pobírání přídavků na děti. Další dávkou, která by zřejmě přicházela u sestry v úvahu, by byl příspěvek na bydlení. Ten je možné přiznat na byt v osobním či družstevní vlastnictví nebo na byt nájemní s tím, že se vyžaduje, aby žadatel měl v dotčeném bytě hlášený trvalý pobyt. Pokud bych předpokládal, že sestra s Vaší neteří tyto podmínky splňují a bydlí např. v nájemním bytě v obci o 30 000 obyvatelích, bylo by možné uznat náklady na bydlení do částky 7 249 Kč (tabulku normativních nákladů najdete např. na https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni).

Příspěvek na bydlení se počítá tak, že se za předchozí kalendářní čtvrtletí vezmou na jedné straně uhrazené uznatelné náklady na bydlení a na druhé straně rozhodné příjmy společně posuzovaných osob (sestry a její dcery, pokud jsou v bytě hlášen samy). V popsaném případě je příjem nižší než je částka životního minima, takže by se za příjem považovala částka odpovídající jejich životnímu minimum, což je zde 5 280 Kč (skutečnost, že v reálu ani tak vysoký příjem nemají, se řeší jinak - viz níže). Následně zjistíme rozdíl mezi 30 % (v případě Prahy by šlo o 35 %) příjmy a uznatelnými náklady na bydlení. V popsaném případě při příjmu 5 280 Kč je 30 % 1 584 Kč a rozdíl oproti nákladům 7 249 Kč tak vychází na 5 665 Kč. Tento rozdíl je pak možné přiznat jako příspěvek na bydlení.

Skutečnost, že sestra s dcerou mají příjem: matka 0 Kč, dcera 800 Kč + 650 Kč, tedy pod částkou životního minima, je pak důvodem k uvážení žádosti o dávky ze systému hmotné nouze, kde na prvním místě máme tzv. příspěvek na živobytí. Dříve se místo něj používalo tzv. dorovnání do životního minima, ale současná podoba dávky nemusí nutně vycházet jako dorovnání do životního minima. Příjmy (které lze redukovat o až 30 % (35 %) z titulu nákladů na bydlení a někdy také podle toho o jaký druh příjmu se jedná) se totiž nedorovnávají do částky životního minima, ale částky živobytí, která může být nižší i vyšší než částka životního minima vzhledem k situaci žadatele a s ním společně posuzovaných osob (např. se částka navýší o paušální částku z titulu lékařem předepsané diabetické diety). Jak jsem již v úvodu upozornil, u těchto dávek se komplexně zkoumá situace žadatele, takže se např. může stát, že dávka není přiznána, jelikož žadatel má úspory a na úřadu práce mu spočítají, jak dlouho by měl být schopen vyžít z těchto úspor a teprve po jejich vyčerpání mu umožní čerpat dávky v hmotné nouzi.

Když vezmeme posledně dvě zmiňované dávky, tak nám vyjde, že po uhrazení všech nákladů na bydlení nezbude ani částka živobytí na ostatní životní potřeby a to nikoliv kvůli tomu, že bydlení stojí více, než kolik je z pohledu státu přiměřené, ale kvůli výše řešenému použití příjmu ve výši životního minima v situaci, kdy skutečný příjem je nižší. Z tohoto důvodu a také pro případy, kdy žadatel užívá formu bydlení, na kterou nelze přiznat příspěvek na bydlení, existuje další dávka zvaná doplatek na bydlení (neplést s příspěvkem na bydlení), která dorovnává příjmy tak, aby po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení zbyla na ostatní životní potřeby alespoň částka životního minima.

Pro úplnost se pak sluší zmínit, že existuje v systému hmotné nouze ještě tzv. mimořádná okamžitá pomoc v hmotné nouzi, která má spíše jednorázový charakter a slouží pro překlenutí různých mimořádných situacích, která nejsou řešitelné (či nejsou řešitelné dostatečně rychle) prostřednictvím ostatních dávek.

Nejsem tudíž na základě poskytnutých informací schopen sdělit na jaké dávky a v jaké částce bude mít sestra nárok, jelikož nemám dostatečně podrobné informace o situaci a je možné, že sestra bude muset ještě některé věci zařídit, aby dávky mohla čerpat (např. si v bytě nahlásit trvalý pobyt, zaregistrovat se na úřadu práce, či prokázat, že dcera potřebuje péči v rozsahu znemožňujícím její výdělečnou činnost...). Nicméně snad Vás výše uvedené trochu nasměrovalo.

V případě potřeby lze základní informace o dávkách získat na https://portal.mpsv.cz/soc, popřípadě můžete svůj dotaz doplnit či upřesnit.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.