Společnou cestou -

Dobrý den,

výše podpory v nezaměstnanosti je odvislá od výše průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním ukončeném zaměstnání v době 2 roky před registrací na úřadu práce. Průměrný výdělek se v zaměstnání zjišťuje vždy z předchozího kalendářního čtvrtletí, takže např. nyní se používá průměrný výdělek za IV. čtvrtletí roku 2015, k 1.4. se spočítá a začne používat průměr za I. čtvrtletí roku 2016 atd. Takovýto postup samozřejmě vychází z předpokladu, že v této tzv. rozhodné době zaměstnanec pracuje a dosáhne výdělku, takže je z čeho průměr počítat. Pro opačný případ, kdy zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, stanový zákon odlišný postup. Použije se tzv. pravděpodobný výdělek. Jde vlastně o odhad zaměstnavatele, jakého průměrného výdělku by zaměstnanec dosáhl, pakliže by v rozhodném období "normálně" pracoval. Lze v principu vyjít buď z předchozích výdělků dotčeného zaměstnance (pokud měl posledních několik let průměr 20 000 Kč, není asi důvod se domnívat, že by tomu najednou mělo být jinak), nebo z výdělků ostatních zaměstnanců konajících stejnou či srovnatelnou práci (pokud ostatní zaměstnanci na stejných pozicích měli u zaměstnavatele průměr 18 000 Kč, lze se opět domnívat, že by ho dosáhl i dotčený zaměstnanec).

Výše podpory je pak určena procentní sazbou z tohoto průměrného měsíčního čistého výdělku. První dva měsíce je to 65%, další dva měsíce 50%. Zbytek podpůrčí doby je výše podpory v nezaměstnanosti 45% průměrného měsíčního čistého výdělku (je nicméně stanovena maximální možná výše podpory, která v současnosti vychází na 15.024 Kč).

Výše uvedený postup vychází z předpokladu, že (jak uvádíte), Vaše zaměstnání zatím stále trvá a tudíž k registraci na úřadu práce splníte podmínku, že za poslední dva roky máte výdělečnou činností získáno alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění. Pokud by tato obecná podmínka nebyla splněna, bylo by možné podporu získat započtením tzv. náhradní doby zaměstnání, nicméně v takovém případě by se případně mohl použít ještě jiný způsobe výpočtu.

V případech, kdy výše uvedená podmínka je splněna započtením náhradní doby zaměstnání, řeší se, co bylo poslední činností před registrací na úřadu práce. Šlo-li o výdělečnou činnost, tak "není problém" a postupuje se jak bylo výše uvedeno. Dojde-li však na to, že poslední činností byla právě zmiňovaná náhradní doba zaměstnání, nepočítá se již podpora z posledního výdělku, ale z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku předcházejícího podání žádosti, a to jako 0,15 násobek první dva měsíce, 0,12 násobek pro další dva měsíce a nakonec 0,11 násobek pro zbytek podpůrčí doby. Tento rok vypočítaná podpora v nezaměstnanosti by činila první dva měsíce 3886 Kč, další dva měsíce 3109 Kč a nakonec 2850 Kč.

Ať se již vypočítá podpora kterýmkoliv z těchto způsobů, tak délka poskytování podpory v nezaměstnanosti je následně různá v závislosti na věku žadatele. Do 50 let věku je doba vyplácení 5 měsíců, osoby mezi 50 a 55 lety pobírají podporu v nezaměstnanosti 8 měsíců a osoby starší 55 let 11 měsíců.

Přiznání podpory samozřejmě předpokládá, že jsou splněny všechny ostatní obecné podmínky pro její přiznání.

Nad rámec Vašeho dotazu se dovolíme zastavit u toho, že píšete, že zaměstnavatel vás již nezaměstná. K tomu je třeba poznamenat, že skončení pracovního poměru má svá zákonná pravidla, takže zaměstnavatel Vás může nezaměstnat pouze pokud jsou k tomu dány zákonné důvody (např. v mezičase skončí pracovní poměr na dobu určitou, dojde k organizačním změnám, pro které Vám po skončení neschopnosti dá výpověď pro nadbytečnost atd..).

V případě potřeby svůj dotaz upřesněte.

S pozdravem,

Markéta Vávrová a Ondřej Načeradský.