Společnou cestou -

Dobrý den,

na základě Vámi poskytnutých informací rekapituluji: ve společné domácnosti žijete dva dospělí, Váš partner je vedený na úřadu práce (nezmiňujete se, zda pobírá podporu v nezaměstnanosti, ale předpokládám, že ne), Vy pobíráte rodičovský příspěvek (nepíšete v jaké výši). Dále s Vámi zřejmě žije jedno dítě do 6 let (vzhledem k zmiňované rodičovské dovolené). Pro rodinu, kde jsou dva dospělí a jedno dítě do 6 let, je stanovena částka životního minima ve výši 7 710 Kč měsíčně (částku by samozřejmě bylo třeba přepočítat, pokud je skutečné složení Vaší rodiny jiné).

V rámci dávek poskytovaných státem jsou prvním "stupněm" tzv. dávky státní sociální podpory, tedy ve Vaší situaci především přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. O ně se žádá na krajské pobočce Úřadu práce.

Přídavek na dítě náleží dítěti (u nezletilého dítěte se samozřejmě vyplácí k rukám rodiče), pokud rozhodný příjem rodiny za rozhodné období nepřesahuje 2,4 násobek životního minima. Přídavek na dítě má dosti svébytné rozhodné období - vychází se z kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém začalo období, které se počítá od 1.10. do 30.9. následujícího roku, což jinak řečeno znamená, že aktuálně se u této dávky vychází z příjmů v roce 2014 a od října se bude vycházet z příjmů v roce 2015. Pokud Vaše příjmy nepřesahovaly uvedenou hranici, bylo by samozřejmě na místě doporučit, abyste si o dávku požádali. Výše dávky je stanovena jednotně na dítě podle jeho či jejího věku - u dítěte do šesti let věku jde o 500 Kč měsíčně.

Příspěvek na bydlení je základní sociální dávkou sloužící ke krytí nákladů na bydlení, ale je o něj možné žádat pouze na základě vlastnického či nájemního práva k příslušnému domu či bytu. Svébytná je i skutečnost, že se zde okruh společně posuzovaných osob nestanoví v závislosti na rodinných či obdobných vazbách, ale podle toho, kdo má v předmětném bytě hlášený trvalý pobyt, který představuje jednu ze základních podmínek pro přiznání této dávky - jinak řečeno bez trvalého pobytu není možné dávku získat. Tuto dávku nelze čerpat u jiných než výše uvedených forem bydlení, takže pokud např. bydlíte na základě podnájemní smlouvy, nemůžete s touto dávkou počítat (a naopak, když si člověk hledá nové bydlení, je někdy moudré uvážit nabídky v kontextu možnosti čerpání této dávky - "levný" podnájem bez možnosti čerpání příspěvku může být ve výsledku dražší než na první pohled "draze" působící nájem.

Základem pro posouzení nároku na dávku je srovnání uznatelných nákladů na bydlení a rozhodných příjmů společně posuzovaných osob za předchozí kalendářní čtvrtletí. Pro tuto dávku je tak charakteristické jisté zpoždění v tom, jak reaguje na vývoj situace - dávku v II. čtvrtletí dostane žadatel o dávku v závislosti na nákladech, které hradil v I. čtvrtletí.

Nyní stručně k uznatelnosti nákladů na bydlení. Náklady samozřejmě musí být uznatelné co do svého druhu (typicky nájemné, náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, náklady za energie, vodné a stočné, odpady a vytápění) a současně jejich celková výše nesmí převýšit stanovenou výši tzv. normativních nákladů, či přesněji řečeno, pokud žadatel o dávku doloží vyšší náklady než odpovídá normativním nákladům, uzná se pro výpočet dávky pouze částka odpovídající normativním nákladům. Tabulku s normativními náklady na bydlení (podstatný je druh bydlení, velikost obce a počet osob) najdete zde: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

Samotná logika příspěvku na bydlení pak vychází z toho, že žadatel by měl ze svého příjmu na bydlení dávat 35 % pokud žije v Praze a 30 % pokud žije mimo Prahu. Formou příspěvku na bydlení je pak možné doplatit případný rozdíl mezi uznatelnými náklady na bydlení a touto částí rozhodného příjmu.

Jistý "zádrhel" může představovat skutečnost, že pokud by byl zjištěný rozhodný příjem nižší než je životní minimum společně posuzovaných osob, počítá se dávka jako kdyby rozhodný příjem dosahoval částky životního minima.

Pokud bychom např. vyšli z již uvedeného životního minima 7 710 Kč, tak by samozřejmě "nebyl problém", pokud by byl rodičovský příspěvek coby jediný příjem byl v částce 10 000 Kč, takže by se v případě Prahy použilo na bydlení 3 500 Kč a mimo Prahu 3 000 Kč.¨

Co však v případě nižšího příjmu? Pokud by šlo jen o 4 000 Kč, bude se dávka počítat jako kdyby příjem byl v částce 7 710 Kč a např. 30 % životního minima nám vyjde na cca 2 313 Kč.

Pak nám může například vyjít, že pokud byste bydleli ve městě nad 100 000 obyvatel v nájemním bytě, Vaše normativní náklady na bydlení by byly měsíčně 12 277 Kč. Budeme-li předpokládat, že Vaše skutečné náklady by tomu odpovídaly, byl by rozdíl mezi těmito dvěma částkami 9 964 Kč. Když si pak sečteme, že by rodina měla žít s 4 000 Kč a příspěvku na bydlení 9 964 Kč, je jasné, že z částky zbylé po zaplacení nákladů na bydlení by dost dobře nemohla přežít. Takovéto situace totiž nestačí řešit formou státní sociální podpory a je třeba sáhnout k dalšímu dávkovému systému - tzv. pomoci v hmotné nouzi.

V systému pomoci v hmotné nouzi nalezneme příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a tzv. mimořádnou okamžitou pomoc. Zde je již posuzování nároku na tyto dávky složitější, situace žadatele se posuzuje individuálně a komplexně. Zkoumá se např. zda žadatel nemá úspory, které by mohl použít na pokrytí svých nákladů, či zda není možné "žít" z toho, že žadatel prodá nějaký svůj majetek. Stručně řečeno - komplexně se řeší, jestli osoba je skutečně v hmotné nouzi a takovouto pomoc potřebuje.

Příspěvek na živobytí je vlastně podstatně složitější forma dříve používaného doplácení do životního minima a slouží k tomu, aby byly zajištěny na nezbytně nutné úrovni základní NEBYTOVÉ životní potřeby. Na jedné straně vezmeme rozhodný příjem, který může být upraven s ohledem na jeho druh (zvýhodňují se žadatelé, kteří pracují a potřebují příjem dorovnat oproti osobám, které pouze čerpají dávky) a od kterého se také odečte až 35 % (Praha) či 30 % (mimo Prahu) na uznatelné náklady na bydlení (ty se zde posuzují poněkud odlišně, ale to by bylo na delší výklad). Toto posledně zmiňované ponížení je logické - pokud se výše počítá s tím, že lidé použijí 30/35 % z příjmu na bytové potřeby, nemůže tato část příjmu sloužit současně k úhradě nebytových potřeb. Na druhé straně pak vezmeme částku živobytí. Při jejím stanovení se vychází z životního minima, které může být podle okolností případů poníženo či naopak navýšeno (např. kvůli nutnosti dietního stravování osoby trpícího cukrovkou) a jsou zde také důvody, kdy je základem existenční minimum, (např. jde o osobu, která dluží na výživném na nezletilé dítě více než 3 měsíční platby). Následně příspěvek na živobytí představuje doplatek rozdílu mezi upraveným rozhodným příjmem a částkou živobytí. Zjednodušeně tam můžeme říci, že pokud by nebyl důvod k navýšení ani ponížení částky živobytí oproti životnímu minimu 7 710 Kč a rozhodný příjem by Vám vycházel na 4 000 Kč, vyplatil by se příspěvek na živobytí v částce 3 710 Kč.

Pokud však uvážíme výše uvedený (zjednodušený) příklad výpočtu příspěvku na bydlení, zjistíme, že nám stále část peněz chybí: 4 000 Kč skutečný příjem, příspěvek na bydlení 9 964 Kč a příspěvek na živobytí 3 710 Kč nám dají celkem 17 674 Kč zatímco na druhé straně máme (uznané) náklady na bydlení 12 277 Kč a částku potřebnou na ostatní životní potřeby (částku živobytí) 7 710 Kč což v součtu dává 19 987 Kč. Tento rozdíl je důsledkem započítávání fiktivního minimálního příjmu a vyřeší nám ho další dávka ze systému pomoci v hmotné nouzi - doplatek na bydlení.

Doplatek na bydlení slouží k řešení situací, kdy by po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení rodině nezbyla na ostatní potřeby alespoň částka živobytí. Předpokládá se, že o dávku žádají osoby které mají nárok na příspěvek na živobytí, ale výjimečně lze přiznat doplatek na bydlení, i když nevznikl nárok na příspěvek na živobytí z důvodu, že příjem přesáhl částku živobytí, ale nepřesáhl 1,3 násobek této částky. Pokud je ta možnost, očekává se, že nejprve samozřejmě využije žadatel možnosti čerpání příspěvku na bydlení a doplatek na bydlení se poskytne pouze v rozsahu, ve kterém příspěvek nedostačuje, ale doplatek na bydlení plní i tu zásadní roli, že je tuto dávku možné čerpat v případě užívání jiné než vlastnické či nájemní formy bydlení. Jinak řečeno - pro člověka, který žije v podnájmu, na ubytovně či třeba v azylovém ubytování, je doplatek na bydlení jedinou opakovanou sociální dávkou, která účelově slouží ke krytí jeho nákladů na bydlení.

Třetí dávkou pomoci v hmotné nouzi je tzv. mimořádná okamžitá pomoc. Jak název napovídá, nejde o pravidelně vyplácenou dávku a spíše jednorázovou dávku pro mimořádné situace ,které nelze řešit jinak - ať již proto, že žádná zvláštní dávka pro takovou situaci neexistuje, nebo proto, že ji nelze zajistit dostatečně rychle.

Jak vidíte, problematika dávek je dosti komplikovaná a to výše uvedené představuje pouze zcela základní a navíc zjednodušené nastínění. V případě zájmu lze tudíž doporučit buď dotaz upřesnit, aby bylo možné vyjít z konkrétnějšího popisu Vaší situace, nebo uvážit, zda-li by věc nebylo vhodnější probrat osobně a to ať již v naší, či jiné asociační poradně (www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem,

Markéta Vávrová a Ondřej Načeradský.