Společnou cestou -

Dobrý den,

bohužel neuvádíte žádné bližší informace ke své životní situaci, takže nelze příliš přesně rozebrat, na co byste mohla či nemohla mít nárok. V první řadě se u sociálních dávek vždy řeší, zda je třeba dotčeného žadatele posuzovat samostatně, nebo společně s nějakými dalšími osobami, přičemž pravidla společného posuzování se mohou lišit v závislosti na tom, o jakou dávku se v jakém případě jedná. Pokud se např. zastavíme u zmiňovaných dávek na bydlení, tak u nich je typické posuzování podle toho, kdo je v dotčené nemovitosti hlášen k trvalému pobytu, zatímco u jiných dávek se postupuje v závislosti na rodinných vazbách či faktickém vedení společné domácnosti.

Pokud žijete sama v bytě, který máte v nájmu (podnájem má jiná pravidla) a ve kterém máte nahlášený trvalý pobyt (máte-li nájemní smlouvu, není problém na evidenci obyvatel na obecním úřadě trvalý pobyt dohlásit), je pro Vás pro hrazení nákladů na bydlení zásadní dávka zvaná "příspěvek na bydlení".

Příspěvek na bydlení vychází z toho, že osoba žijící v sociálně přiměřeném bydlení by měla vynakládat ze svého příjmu na uznatelné náklady bydlení 30 % pakliže žije mimo Prahu a 35 % pakliže žije v Praze. Zmiňujete, že jste v současnosti bez příjmů, v takovém případě by se Vám nepočítal příjem 0 Kč, ale příjem odpovídající Vašemu životnímu minimum, což by bylo, pokud bychom vyšli z toho, že je Vás na místě posuzovat jako jednotlivce a nikoliv spolu s nějakou další osobou, bylo v současnosti 3 410 Kč měsíčně (tato částka je takto nízká právě proto, že nezahrnuje náklady na bytové potřeby).

Neuvádíte kde bydlíte, ani jaké jsou Vaše náklady na bydlení. Vezměme tedy jako příklad, že žijete mimo Prahu v obci s více než 100 000 obyvateli a Vaše faktické náklady na bydlení jsou 7 000 Kč. V první fázi se musíme podívat do tabulky tzv. normativních nákladů na bydlení, zda a případně kolik z těchto nákladů bude pro účely dávky uznatelných. V tabulce (https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni) zjistíme, že je zde uznatelných jen 6 146 Kč. Dále tudíž počítáme s náklady pouze v této částce (rozdíl do skutečných nákladů není uznatelný). Vyjdeme-li ze zmiňovaného fiktivního příjmu 3 410 Kč, spočítáme si z něj 30 % a dostaneme se k částce 1 023 Kč. Rozdíl mezi touto částkou a uznatelnými náklady (6 146 - 1 023 = 5 123) může být přiznán jako příspěvek na bydlení.

Příspěvek na bydlení nám vychází na poměrně slušnou částku, ale je jasné, že byste pouze s těmito penězi nevyšla. I když odhlédneme od skutečnosti, že na rozdíl mezi skutečnými a uznatelnými náklady Vám nikdo nepřispěje, jelikož z pohledu tabulek "žijete nad poměry" tak nás na výše uvedené konstrukci musí zarazit, že se z hlediska nákladů na bydlení počítá při faktických příjmech 0 Kč s tím, že 1 023 Kč ze svého příjmu použijete na náklady na bydlení. Tento "nesmysl" je důsledkem toho, že dávky fungují jako systém - pokud je člověk v situaci, kdy by mu po uhrazení nutných nákladů na bydlení nezbyla na ostatní životní potřeby ani částka živobytí (k té se ještě dostaneme), může si požádat o tzv. doplatek na bydlení, který je zároveň jedinou dávkou na bydlení, kterou mohou čerpat osoby, které nevyužívají vlastnickou či nájemní formu bydlení.

Co s ostatními životními potřebami? Z hlediska dávek slouží ke krytí základních životních potřeb, které není možné řešit jinak dávka zvaná příspěvek na živobytí. Jde o složitějšího nástupce dříve používaného dorovnávání do životního minima. V současnosti se totiž již nutně nedorovnává do životního minima, ale do částky živobytí (respektive existenčního minima). Částka živobytí vychází z životního minima, ale může být vyšší i nižší v závislosti na okolnostech (např. osoba trpící diabetem vyžadujícím dodržování zvláštní diety dostává navýšení na zvýšené náklady s takovýmto stravováním). Posouzení nároku na tuto dávku je poměrně komplexní, jelikož se předpokládá, že jde až o poslední záchrannou sociální síť pro případy, které nelze řešit jinak - obecně se očekává, že pokud nenastanou zvláštní sociální okolnosti, bude občan schopen obejít se bez těchto dávek (někdo má vůči němu vyživovací povinnost, vydělává si vlastní prací, pobírá invalidní důchod pokud pracovat nemůže, ve stáří dostane starobní důchod...), takže úřad má za úkol posoudit, do jaké míry je na místě přiznat tuto dávku (respektive ji přiznat na delší dobu) a v jaké míře by měl naopak žadatel o dávku učinit jiné kroky k získání prostředků potřebných pro svou obživu (např. podal žalobu na výživné, prodal postradatelný majetek...). Není zde dost dobře možné komplexně posoudit Vaši situaci, nicméně obecně vzato lze doporučit, abyste si o příspěvek na živobytí požádala a pokud se zjistí nějaký "zádrhel" tak se bude možné následně konkrétně zastavit u toho, do jaké míry je ho možné řešit, či skutečně není možné tuto dávku získat (což by bylo zpravidla v situaci, kdy byste dle logiky dávkového systému neměla dávku skutečně potřebovat).

Když výše uvedené shrnu - pokud se osoba ocitne v nájemním bytě bez prostředků, bez nároku na podporu v nezaměstnanosti (i tak je nutné registrace na úřadu práce - jednak kvůli pojištění a dále jako doložení snahy si práci najít) a není zde důvod žádat nějaké zvláštní dávky (např. invalidní důchod, dávky pro osoby se zdravotním postižením...), nabízí se logicky podání žádosti o příspěvek na živobytí, příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Ve výsledku by člověk mohl získat prostředky na uznatelné náklady na bydlení a měla by mu na ostatní potřeby zůstat částka živobytí (dle okolnosti +/- životní minimum).

Další informace o dávkách i příslušné formuláře naleznete na již zmiňovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (https://portal.mpsv.cz/soc).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte, upřesněte či zvažte možnost osobní konzultace v naší či jiné asociační poradně (www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.