Společnou cestou -

Dobrý den,

na peněžitou pomoc v mateřství (PPM, laicky "mateřskou") budete mít nárok, pokud vznik nároku na ni nastane do 180 dní od ukončení účasti na pojištění (od skončení pracovního poměru). Nastoupit na PPM můžete nejdříve 8 týdnů před předpokládaným termínem porodu. Případná nepojištěná doba mezi ukončením pracovního poměru a nástupem na mateřskou dovolenou však bude mít vliv na výši denního vyměřovacího základu, a tedy i na výši PPM. Je proto otázka, zda pro Vás nebude výhodnější si ještě najít na tu dobu nějakou práci, aby Vám doba bez pojištění nesnižovala výpočtový základ pro dávky PPM. I kdybyste si sehnala nějakou práci s nižší mzdou, i v takovém případě by to pro Vás mělo význam, protože průměr by se snížil méně, než v případě, že byste byla zcela nepojištěná. Pokud byste však byla na tzv. rizikovém těhotenství (v pracovní neschopnosti), pak by se pro PPM použil stejný vyměřovací základ jako pro nemocenské.

Pro úplnost doplním, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců (kromě vyloučených dnů) před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

Vyloučenými dny jsou

a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,

b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény); c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné.

U rodičovského příspěvku může vždy rodič volit výši příspěvku. Pokud 70% 30násobku jeho denního vyměřovacího základu (viz PPM) převyšuje částku 7600 Kč (což odpovídá hrubé mzdě cca 10 900 Kč), pak si může určit výši částky příspěvku až do výše odpovídající 70% 30násobku denního vyměřovacího základu (v případě dvou a více současně narozených dětí je hranicí 1,5 násobek 70% 30násobku denního vyměřovacího základu).

Pokud by však bylo oněch 70% 30násobku denního vyměřovacího základu nižší než 7600 Kč, mohla byste volit výši rodičovského příspěvku maximálně do hranice 7600 Kč, v případě dvou a více současně narozených dětí do částky 11 400 Kč měsíčně.

Pokud lze stanovit denní vyměřovací základ oběma rodičům dítěte, pak lze použít ten základ, který je výhodnější.

S pozdravem Kosinka