sociální dávky

Dotaz ze dne 9. 9. 2008 14:24.

Otázka

Dobrý den,žiji se dvěmi dětmi (6 a 4 roky) ve společné domácnosti.Jsem rozvedená.Mé dosavadní příjmy,včetně výživného,soc.přípl.,přísp.na bydlení činí 8000kč,nájem platím 6800kč celkem.Mám nárok na doplatek na bydlení,či příspěvek v hmotné nouzi,když po uhrazení nájmu mi zbývá pro mne a dvě děti pouze 1200kč? Úřednice na \"sociálce\" mi tvrdí,že nárok nemám,jelikož přesahuji životní minimum, ale pokud zaplatím nájemné,tak mi nezbyde ani na živobytí pro jedno děcko,natož pro dvě a dospělou osobu. Předem děkuji za odpověď

Odpověď

Dobrý den, zkusíme si tedy úvodem trochu počítat. Životní minimum: 2880 (Vy) + 1600 (živ. min. do 6 let) + 1960 (živ. min od 6 do 15) = 6 440 Kč Příjmy: 8 000 Kč (není rozepsáno na jednotlivé položky) Na první pohled se zdá, že nemůže být nárok na příspěvek na živobytí a tudíž ani na doplatek na bydlení (osobě, která nemá nárok na příspěvek na živobytí lze příspěvek přiznat jen výjimečně). Nyní se však pozastavme nad ustanovením § 9 zákona o pomoci v hmotné nouzi:

(1) Pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak, považuje

a) 70 % příjmu ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů 14), a to po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů 3),

b) 80 % příjmu

1. z dávky nemocenského pojištění 15) ,

2. z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,

c) 100 % ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu 16), s výjimkou příspěvku na živobytí.

(2) Příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob se pro účely příspěvku na živobytí rozumí příjem podle odstavce 1 snížený o přiměřené náklady na bydlení; za přiměřené náklady na bydlení se pro účely tohoto zákona považují odůvodněné náklady na bydlení (§ 34), nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob.

(3) Za příjem pro určení přiměřených nákladů na bydlení se považuje příjem uvedený v odstavci 1, s výjimkou

a) sociálního příplatku a dávek pěstounské péče 17),

b) příjmu uvedeného v § 7 odst. 1 písm. d) zákona o životním a existenčním minimu a (příjmy z kapitálového majetku)

c) příjmů uvedených v § 7 odst. 2 písm. j) zákona o životním a existenčním minimu. (opakující se nebo pravidelné příjmy, které zákon nezmiňuje na jiném místě)

Nejprve se je třeba podle odst. 1 zastavit nad tím, zda-li není na místě z uvedených 8 000 Kč některý z příjmů vyloučit, či zkrátit. Nemohu posoudit, zda z uvedených 8 000 Kč není třeba něco krátit podle písm. a) či b). Dle písmena c) je však na první pohled zřejmé, že musíme z těchto 8 000 Kč vyloučit příspěvek na bydlení (viz. § 7 odst. 2 písm. e), zákona o životním a existenčním minimu - započitatelným příjmem jsou dávky státní sociální podpory, s výjimkou příspěvku na bydlení a jednorázových dávek). Odečtení příspěvku na bydlení nám možná stačilo a možná nikoliv. Budeme proto pokračovat dále. Dle odst. 2 je třeba pro příspěvek na živobytí počítat s příjmem podle odst. 1 sníženého o přiměřené náklady na bydlení. Přiměřené náklady na bydlení jsou stanoveny tabulkově, ale pro nás postačuje počítat s tím, že je lze uznat do výše 35 % příjmu v Praze a 30 % přijmu jinde. Nevím, kolik nám zbylo z příjmu po odečtení příspěvku na bydlení a sociálního příplatku, nicméně očekávám, že bychom již nyní měli být pod hranicí životního minima. Pokud tedy vše shrneme: nemám možnost přepočítat vše přesně, nicméně dle popisu situace by výše příjmu neměla znemožňovat pobírání příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení. Lze doporučit bez ohledu na názor soc. pracovnice vyplnit a podat formuláře žádosti o obě dávky. V případě potřeby dotaz doplňte nebo upřesněte. Za Občanskou poradnu Jižní Město Ondřej Načeradský.

Souhlasím se vším