Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Výkon rozhodnutí
Otázka
Dobrý den,mám pocit že není možné se domoci dluhu za nájemné,proto se na Vás obracím.Mám soudní usnesení,že je mi dlužník povinen uhradit dlužnou částku.Ten tak neučinil,proto jsem podala návrh na výkon rozhodnutí prodejem mov.majetku.Ač bych sebevíc chtěla soud maximálně informovat,není v mé možnosti zjistit pobyt povinné(dlužník)-vzhledem k tomu,že se velmi často stěhuje(pochopitelně bez udání kam). Výkon rozhodnutí byl tedy pro nezjištění,kde se majetek povinné nachází,zastaven.
Mám dojem že jakákoliv žaloba je neúspěšná a neúčinná.V právu pociťují tvrdost vůči oprávněnému, který musí soudu sdělovat veškeré údaje jako jsou-aktuální bydliště,číslo účtu,údaje o zaměstnavateli...(vzhledem k ochraně osobních údajů přeci není v moci oprávněného se těchto údajů někde dopátrat).Naopak dlužník se cítí silný a beztrestný!
Jak tedy dál?Jak se domoci svého dluhu?
Odpověď
Dobrý den,
máte naprostou pravdu, že výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu je vůči oprávněnému "tvrdý" v tom smyslu, že oprávněný musí v návrhu označit, vůči čemu má být výkon rozhodnutí veden. Právní řád obsahuje dva, respektive tři mechanizmy, jakými lze řešit situace, kdy oprávněný neví, vůči čemu by mohl navrhnout výkon rozhodnutí.
1) Dle ustanovení § 260 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) se soud na žádost účastníka, kterému rozhodnutí přiznává právo na zaplacení peněžité částky, dotáže povinného, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u které banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů. Nesplnění této povinnosti vede k uložení pořádkové pokuty.
2) Není-li výše uvedený postup úspěšný, může oprávněný dle ustanovení § 260a OSŘ požádat soud, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku. Nedostavení se k soudu může vést k předvedení povinného, případno křivou výpověď je pak možné řešit trestněprávně.
Výše uvedené postupy byly poměrně populární v minulosti, ale v současnosti se od nich spíše upouští, jelikož řada oprávněných považuje takovýto postup za zbytečné "varování" povinného, který na výzvu soudu může reagovat "zašantročením" svého majetku. Z tohoto důvodu je populární spíše následující varianta.
3) Neřešit pohledávku přes výkon rozhodnutí, ale přes exekuci (dle exekučního řádu), neboli se domluvit s některým s tzv. soudních exekutorů (nejde o zaměstnance soudu, ale o samostaně působící pověřené subjekty). V běžném hovoru se termíny výkon rozhodnutí a exekuce zaměňují, ale z právního hlediska zde jsou zásadní rozdíly. Při "skutečné exekuci" je exekutor pověřen soudem k vymožení pohledávky, aniž by soud stanovil, jakým způsobem má být pohledávka vymožena. Exekutor tak má "volné ruce" aby s pomocí tzv. exekučních příkazů postihl cokoliv (v zákonných mezích), na co v rámci zkoumání poměrů povinného narazí. V případě postupu přes exekutora je sice nutné počítat s nutností složit zálohu na náklady exekuce, nicméně na druhou stranu jde zpravidla o rychlejší a pohodlnější postup - exekutor motivovaný odměnou (která je rovněž vymáhána na povinném) dohledává a postihuje majetek povinného, aniž by povinný musel opakovaně k soudu ve snaze označit v návrhu na výkon rozhodnutí něco, co bude nakonec skutečně možné postihnout.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
Za Občanskou poradnu Jižní Město Ondřej Načeradský.
