Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Co s hlučnými sousedy?
Otázka
Bydlíme v panelovém družstevním domě už dvacet let (byt máme ve svém vlastnictví). Před lety jsme měli problémy s hlučností sousedů, kteří bydlí nad námi- mejdany do rána- volali jsme na ně policii, řešilo se to na MÚ, ale nevyřešilo, protože jsme si v té době nezajistili svědky. Dnes jsou hluční nejenom rodiče, ale i jejich dvě dospělé děti. Nejsme přece nuceni poslouchat tři hodiny techno. Když jsme si stěžovali, do očí nám lhali, že to není od nich. Tentokrát ale máme na jejich hlučnost svědky a chceme to dotáhnout k finančnímu postihu nebo k soudu. Jak máme postupovat? Podotýkám, že se jedná navenek o slušnou rodinu. Ale možná, že takové rodiny jsou nejhorší... Děkuju za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
uvádíte, že bydlíte v družstevním domě, ale byt máte ve svém vlastnictví. Budu-li tento popis chápat tím způsobem, že jde o dům, kde je část bytových jednotek vlastněna družstvem a část v osobním vlastnictví dalších osob, bylo by na začátek vhodné upřesnit, co se přesně skrývá pod pojmem "sousedi". Jde-li o družstevníky bydlíci v družstevním bytě coby nájemci družstva, můžete si vybrat, zda budete považovat za jednoduší řešit situaci s bytovým družstvem, nebo přímo s družstevníky (nájemci). Jde-li o bytovou jednotku v osobním vlastnictví, je jasné, že situaci je nutné řešit přímo s vlastníky. Stranou ponechávám případ, kdyby šlo o podnájemníky ať již v družstevním nebo soukromém bytě.
Můžete se opětovně snažit řešit situaci přes přestupkové řízení, můžete zkusit hygienickou stanici (pokud by hluk přesahoval hygienické limity pro obytné prostory) nebo podat tzv. "sousedskou" žalobu. Jde o žalobu proti rušení, které překračuje míru přiměřenou poměrům. Tato žaloba má dva zádrhele.
Zaprvé je zde otázka stanovení toho, co je přiměřené poměrům - určitá míra rušení je (a v panelovém domě zvlášť) normální. Míra vnímání rušení je pak silně individuální. To co může jeden člověk považovat za nesnesitelné, může jiný považovat za normální. V takovýchto sporech je tudíž vhodné před podáním žaloby zajistit dostatek důkazního materiálů: větší počet nazaujatých svědků "návštěv", s jejichž pomocí si soud může udělat obrázek o tom, kdo a jak dané rušení vnímá, svědectví dalších sousedů (hluk se dle charakteru šíří různými směry) a nejobjektivnější je pak samozřejmě profesionální změření hluku (to může mít případně rovnou charakter znaleckého posudku). Vyhlídky na výsledek soudního řízení jsou samozřejmě tím příznivější, jakou práci si člověk na začátku dá s přípravou důkazního materiálu.
Druhým zádrhelem této žaloby je skutečnost, že soud zde pouze uloží povinnost zdržet se rušení nepřiměřeného poměrům - nemá možnost uložit konkrétní opatření, které by měl žalovaný dodržovat. V případě nerespektování soudního rozhodnutí tak nezbývá, než prokazovat tato porušení soudu a žádat o ukládání pokut pro neplnění rozsudku.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
Za Občasnkou poradnu Jižní Město Ondřej Načeradský.
