Společnou cestou -

Dobrý den,

v dané situaci si je třeba na prvním místě ujasnit, co se skrývá pod tím, že "si exekutor nechává zbytek". V rámci exekuce je nepochybně vymáháno nejen dlužné pojistné a penále, ale též náklady exekuce. Na základě skutečnosti, že si exekutor část peněz ponechává, zatímco zbytek odchází VZP, by bylo možné odhadovat, že částka 2 800 Kč je určena na úhradu pojistného a penále a částku 3 200 Kč si exekutor ponechává na úhradu vlastních nákladů. Výše nákladů exekuce má být stanovena tzv. příkazem k úhradě nákladů exekuce, ve kterém exekutor stanoví jaké náklady vznikly (včetně jejich rozepsání - odměna, hotové náklady, promeškaný čas, doručování..) přičemž povinný (dlužník) má možnost proti výši nákladů podat tzv. námitky. Příkaz k úhradě nákladů může být vydán na samém "počátku" exekuce, přičemž v případné změny (zvýšení či snížení nákladů) může exekutor vydat nový příkaz. Pakliže v současnosti není v rámci exekuce možné uspokojit celou vymáhanou částku (což jsou i náklady), vyvstává otázka, v jakém pořadí mají být stržené peníze započítávány.

Pořadí v jakém se hradí pohledávka VZP je stanovena zákonem o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění: 1. pokuty, 2. přirážky k pojistnému, 3. nejstarší nedoplatky pojistného, 4. běžné platby pojistného, 5. penále. Takže jde o případ, kdy je nejprve spláceno dlužné pojistné (z kterého se počítá penále) a po jeho zaplacení přestane růst penále a začne být umořováno splátkami. Toto není samozřejmostí - např. u závazků z obchodního zákoníku se hradí nejprve úroky a teprve poté samotná jistina.

Otázkou je, jaké pořadí máme přiznat nákladům exekuce. Zákon výslovně nestanoví, zda tyto náklady mají být uspokojovány před, současně či po uspokojení dlužné částky. Není mi známo, že by tuto otázku výslovně řešila publikovaná judikatura Nejvyššího soudu, ale mohli bychom se zde pokusit použít obecné úvahy tohoto soudu k otázce pořadí pohledávek v situacích, kdy pořadí není stanoveno právním předpisem (viz. 21 Cdo 326/2004): "při úvaze, který z dluhů byl za této situace vyrovnán, pak lze vycházet - obecně vzato - buď ze zásady priority (přednostního vyrovnání některého z více dluhů, založeného například na době jejich splatnosti, na úrovni jejich zajištění, na jejich povaze apod.) nebo ze zásady proporcionality (poměrného vyrovnání všech dluhů); nemůže-li se uplatnit zásada priority, neboť pravidla stanovená pro přednostní vyrovnání dopadají na více dluhů, je třeba postupovat - jak je zřejmé z povahy věci - podle zásady proporcionality." Vzhledem k tomu, že splatnost dlužného pojistného nastala nepochybně dříve než splatnost nákladů exekuce, můžeme dle mého právního názoru dovozovat, že exekutor má vymožené prostředky použít nejprve k úhradě dlužného pojistného a teprve posléze začít platby započítávat na exekuční náklady (použití zásady priority). Tento závěr je mým právním názorem a nemohu odhadnout, zda-li se k nim přikloní konkrétní soud (respektive v poslední instanci Nejvyšší soud ČR). Pakliže exekutor postupuje tím způsobem, že si od počátku "strhává" náklady exekuce, čímž způsobuje nárůst penále můžete zkusit zaslat "dotaz" ohledně korektnosti takovéhoto jednání na: Ministerstvo spravedlnosti ČR, Exekutorskou komoru ČR a předsedovi soudu, který exekuci nařídil (subjekty oprávněné dát podnět ke kárnému řízení s exekutorem).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.