Společnou cestou -

Dobrý den,

je třeba rozlišovat, zda řešíme exekuce nebo odpovědnost za závazek.

U exekucí je situace relativně jednoduchá - exekuce může být vedena proti tomu, kdo je uveden v exekučním titulu (zpravidla pravomocný rozsudek). Například můžeme mít závazek ve společném jmění manželů, pro který mohou být žalováni oba manželé. Pakliže se věřitel rozhodne zažalovat pouze jednoho z nich, bude moci být exekuce vedena pouze proti tomu, komu bylo rozsudkem přikázáno zaplatit. Vůči druhé osobě by byla exekuce neoprávněná, byť z právního hlediska za daný závazek rovněž odpovídá.

V exekuci je tudíž třeba na prvním místě zjistit, pro jaké exekuční tituly jsou vedeny. Díky tomu zjistíme, proti komu může být exekuce vedena. Řešíme-li exekuci na manžele, je situace jednoduchá, pakliže exekuce jde proti oboum - do exekuce spadá společný majetek i osobní majetek obou manželů. Pakliže jde exekuce pouze proti jednomu z manželů a jde o závazek vzniklý za trvání manželství, může být postižen společný majetek a osobní majetek toho, proti komu jde exekuce. Na tomto místě je třeba upozornit na velmi omezenou použitelnost notářských zápisů - dovolávat se zúžení společného jmění manželů notářským zápisem je možné pouze vůči osobám, které s obsahem zápisu byli seznámeni. Pakliže např. manželé zúží společné jmění o rodinný dům notářským zápisem, tak exekutorovi nic nebrání postihnout dotčený dům v rámci exekuce proti kterémukoliv z nich, pakliže manželé nejsou schopni prokázat, že věřitel byl s obsahem notářského zápisu seznámen. Dále je zde na místě upozornit, že režim společného jmění manželů se použije i po zániku manželství vůči zaniklému společnému jmění manželů, pakliže dosud nebylo vypořádáno.

Na konec této pasáže je pak nutné zmínit, že vypořádání společného jmění dohodou je neplatné (neúčinné) v případě kdy zkracuje možnost věřitelů dosáhnout uspokojení jejich pohledávek a věřitel vymahatelné pohledávky, jež vznikla před uzavřením dohody o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, má právo ji vymoci i z majetku patřícího (původně) do společného jmění a vypořádaného dohodou tak, že jeho výlučným vlastníkem se stává manžel dlužníka.

Nyní k problematice odpovědnosti za závazky vzniklé za trvání manželství. Zákon zde vychází z předpokladu, že za závazky vzniklé za trvání manželství odpovídají manželé společně a nerozdílně. Toto obecné pravidlo je jednak zmírňováno tím, že se manžel může dovolávat tzv. relativní neplatnosti právních úkonů (to znamená, že úkon je považován za platný, pakliže se neplatnosti nikdo nedovolá), které učinil pouze druhý manžel ač ho měli učinit oba manželé a dále tím, že zákon výslovně ze společného jmění manželů vylučuje závazky, které jdou nad míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, pakliže je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého a závazky týkající se majetku, který náleží váhradně jednomu z nich.

Zvláštní režim představuje použití společného jmění manželů k podnikání. V takovém případě se vyžaduje pouze prvotní souhlas druhého manžela (nemusí být písemný ani výslovný) s tím, že druhý manžel bude v rámci společného jmění podnikat a následně se již nelze dovolávat toho, že s konkrétním závazkem nesouhlasil. Toto může být důvodně považováno za dosti tvrdé a proto v těchto případech zákon umožňuje žádat o soudní zúžení společného jmění (soudní zúžení je narozdíl od notářského účinné vůči všem).

V současnosti se však již nelze spokojit s tím, že u závazku určíme, zda jde či nejde o součást společného jmění manželů. Dle poslední judikatury Nejvyššího soudu České republiky existuje druh závazků, který spadá do společného jmění manželů, ale jeho splnění nemůže být požadováno po druhém z manželů. Nejvyšší soud zde dal přednost smluvní svobodě, takže např. u půjčky, která spadá do společného jmění manželů nebude možné žalovat toho z manželů, který půjčku neuzavřel.

Pakliže ve světle výše uvedeného máte pocit, že jde o dosti složitou problematiku, tak máte naprostou pravdu. Jde o téma, na které se píší celé knihy a "správný" výklad zákona může být zjistitelný až u Nejvyššího soudu ČR a platit jen do té doby, než Nejvyšší soud změní názor.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.