Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
výzva soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti
Otázka
dobrý den, je možné se bránit proti výzvě soudního exekutora? Konkrétně proti výši nákladů exekuce. Byla mi doručena výzva k uhrazení vymáhaného nároku a uhrazení snížených nákladů exekuce (50%) vymáhaný nárok je 23900,. dle vyhlášky č. 330/21 Sb par.6 odst.1 a 3 atd.. mi vychází i s DPH částka nepřesahující 5000 a exekutor po mě chce uhradit snížené exekutorské náhrady ve výši 8.580,- Kč do 15 dnů od doručení výzvy, jinak budu platit plné náklady exekuce..což by činilo 17160 Kč? Děkuji Vám za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
pakliže se jedná skutečně zatím pouze o první výzvu k "dobrovolnému" uhrazení dlužné pohledávky a nákladů exekuce, není se proti této listině možné "odvolávat", jelikož zatím nejde o žádné rozhodnutí v pravém smyslu slova. Částka nákladů exekuce je stanovena odhadem, jelikož na začátku exekučního řízení nikdo nemůže odhadnout, nakolik náklady skutečně vyjdou. Opravné prostředky se proto připouští až proti "konečnému" vyčíslení nákladů exekuce, které exekutor provede tzv. "příkazem k úhradě nákladů exekuce". Opravný prostředek je zde "námitka" a je ji nutné podat ve lhůtě 8 dnů od doručení příkazu (příkaz musí obsahovat poučení o opravném prostředku). Pakliže exekutor námitce nevyhoví, musí ji neprodleně postoupit soudu, který o ní následně rozhodne ve lhůtě 15 dnů.
V součastnosti se tudíž zatím nelze nijak "odvolávat" proti výzvě k zaplacení - zatím exekutor požaduje toliko uhrazení zálohy na náklady exekuce a skutečná výše nákladů se vyčíslí až následně (pokud ve stanovené lhůtě dobrovolně uhradíte pohledávku a stanovenou zálohu, měl by exekutor obratem neprodleně vydat příkaz k úhradě nákladů exekuce).
Nyní k výši nákladů exekuce. Správně jste si dohledal, že se bude řídit vyhláškou č. 330/2001 Sb. Je si třeba uvědomit, že náklady exekuce tvoří několik položek.
Minimálně zde najdeme odměnu exekutora (ust. § 6 vyhlášky) a náhradu hotových výdajů (ust. § 13 vyhlášky).
Odměna exekutora při vymáhání částky 23 900 Kč činí 15 % z vymáhané částky. To odpovídá částce 3 590 Kč (bez DPH, zaokrouhluje se na celé desetikoruny nahoru). Doporučuji zkontrolovat, zda-li je vymáháno skutečně jen 23 900 Kč, často se stane, že se při čtení přehlédne skutečnost, že se vedle samotné jistiny vymáhají rovněž úroky, náklady předchozího řízení a případně další příslušenství vymáhané pohledávky. Výpočet je třeba provést z částky, jejíž zaplacení uložil exekuční titul (pravomocný soudní rozsudek).
Dále si exekutor může vybrat, zda své hotové výdaje uplatní paušálem nebo doloží, jaké skutečné hotové výdaje s vedením exekuce měl. Exekutor samozřejmě bude požadovat paušální náhradu, pokud by doložitelné hotové výdaje představovaly nižší částku. Náhrada hotových výdajů totiž bude minimálně 3 500 Kč (bez DPH).
Dále by se nám do nákladů mohla promítnout náhrada za promeškaný čas exekutora a náhrada za náklady doručování. Nemalou položku by mohly představovat i náklady právního zastoupení při podání návrhu na nařízení exekuce, ale zde nejde o náklady exekutora, ale advokáta, který pro povinného připravil podání návrhu na nařízení exekuce.
Pakliže vyjdeme jen z odměny exekutora a paušálních nákladů exekuce, dostaneme se k částce 7090 Kč bez DPH. Pakliže byste na základě výzvy pohledávku uhradil, měl byste nárok na 50 % slevu pouze vůči odměně exekutora a nikoliv vůči ostatním složkám nákladů. Výše zmíněná částka by se tudíž snížila na 1800 Kč bez DPH, na základě čehož bysme se dostaly k částce 5 300 Kč bez DPH.
Podivná není až tak skutečnost, že by byly vyčíslené náklady vyšší (což se snadno může stát díky ostatním položkám), ale spíše to, v jakém poměru má dojít k nárůstu nákladů v případě, že pohledávku dobrovolně neuhradíte. Za dobrovolné uhrazení se snižuje pouze odměna exekutora a tudíž by dost dobře neměla nastat situace, kdy jsou náklady exekuce 8 580 Kč X 17 160 Kč. Jde o dvojnásobek, což by dávalo smysl pouze v případě, pokud by tato částka představovala pouze vyčíslení odměny exekutora (nikoliv celkových nákladů exekuce) a to počítanou z podstatně vyšší částky (do 3 000 000 Kč je odměna 15 %, takže částka 17 160 Kč (s DPH) by odpovídala dluhu cca 96 100 Kč), nebo v případě, kdyby se exekutor dopředu odhadl, že v případě exekuce dojde k značnému nárůstu nákladů co do náhrady hotových výdajů, času a doručování (a jen shodou náhod došlo k tomu, že jde přesně o dvojnásobek).
Prakticky vzato se samozřejmě můžete zkusit exekutora zeptat, jakým způsobem se k uvedeným nákladům exekuce dopočítal. Ten Vám ovšem v této fázi může, ale také nemusí odpovědět. Následně je na Vás, zda uhradíte pohledávku včetně vyčíslené zálohy nákladů a po doručení příkazu k úhradě nákladů se budete dožadovat opravy a vyplacení přeplatu, nebo uhradíte pouze pohledávku a "přiměřenou zálohu" a budete se následně u soudu snažit doložit, že výše požadované zálohy byla vzhledem k situaci zjevně nepřiměřená (což může být problém v okamžiku, kdy exekutor bude schopen vysvětlit a doložit, že rozdíl cca 3 000 Kč vznikl v rámci v náhrady hotových výdajů, času a doručování) a že po Vás nebylo možné požadovat, abyste takto přemrštěnou zálohu uhradil (osobně bych se neodvážil doporučit do takovéhoto sporu pouštět).
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.