Společnou cestou -

Dobrý den,

na prvním místě by si zřejmě bylo dobré vyjasnit, co je rozuměno pod odpovědností za dluhy bývalé manželky. Pakliže jde o dluh vzniklý za trvání manželství, mohou nastat v podstatě tři základní situace.

1) jde o závazek, který vnikl v rámci osobního majetku manželky či o závazek, který sjednala pouze manželka a jeho výše jde nad míru přiměřenou poměrům manželů (posouzení přiměřenosti je v případě sporu na soudu).

V tomto případě nelze o odpovědnosti za dluhy bývalé manželky mluvit a je třeba počítat pouze s tím, že pro dluhy jednoho z manželů může být postiženo i nevypořádané společné jmění manželů (respektive i "vypořádané" společné jmění, pakliže jde o neplatné vypořádání dohodou). Osobní odpovědnost druhého z manželů zde však není.

2) jde o závazek, který spadá do společného jmění manželů, ale sjednala ho pouze manželka.

Ještě před několika lety tato kategorie neexistovala, ale podle současné praxe Nejvyššího soudu ČR má smluvní režim přednost před režimem společného jmění manželů, takže jde sice o závazek ve společném jmění, ale na plnění může být žalována pouze manželka.

Situace je stejná jako v předchozím případě - opět neexistuje osobní odpovědnost druhého manžela a z jeho pohledu je ohroženo pouze společné jmění a nevypořádané společné jmění.

3) jde o závazek, který spadá do společného jmění manželů a sjednali ho oba manželé.

V takovém případě samozřejmě odpovídají oba dva manželé a to i po skončení manželství a bez ohledu na to, jak se vzájemně vypořádájí - věřitel může plnění v celém rozsahu požadovat po kterémkoliv z nich a vypořádání společného jmění pak slouží k tomu, aby se manželé následně vypořádali mezi sebou.

O odpovědnosti za dluhy bývalé manželky tak v zásadě nelze hovořit - u varianty č. 1 a 2 nemáte odpovědnost za tyto dluhy (nicméně musíte strpět exekuci na případný nevypořádaný majetek ve společném jmění) a u varianty č. 3 jde stejnou měrou i o Váš dluh. Samozřejmě mohou existovat i jiné režimy (např. jde o dluh spadající pod č. 1 či 2, ale ve smlouvě figurujete jako ručitel), ale ty vznikají na základě zvláštních ujednání, bez jejichž znalosti dost dobře nelze situaci posoudit.

Pokud jde o vypořádání společného jmění manželů, ve kterém nebyla použita zbytková klauzule, která by pokryla i případný majetek či závazky výslovně neuvedené, je třeba pamatovat na to, že vypořádání společného jmění manželů dohodou či soudem nemusí být úplné. Právní režim nevylučuje, aby se manželé dohodli či soudili pouze ohledně části společného jmění. Může tudíž dojít k situaci, kdy je část majetku vypořádána, zatímco ohledně zbytku pokračuje běžet lhůta tří let k uzavření dohody či podání návrhu na soud. Je tudíž možné např. to, aby část majetku byla vypořádána dohodou, ohledně další části proběhl soudní spor a u zbytku po uplynutí lhůty tří let nastoupila zákonná fikce vypořádání podle pravidel stanovených občanským zákoníkem. V zákoně toto výslovně nenajdeme, ale judikatura počítá s možností vypořádat soudně tu část majetku, která nebyla vypořádána dohodou a vzhledem ke skutečnosti, že se rovněž uznává, že žaloba nemusí být podána na vypořádání celého majetku, považuji za logické připustit i opačný postup - část majetku vypořádat soudně a část ponechat na dohodě či nastoupení zákonné fikce. Je však na místě uvést, že jde o můj právní názor a nemohu garantovat, že by v případě "lámání chleba" Nejvyšší soud ČR nezaujal jiné stanovisko.

Teoreticky vedle návrhu na dodatečné projednání části SJM (pakliže ještě neuplynula lhůta) můžeme uvažovat i o návrhu na obnovení řízení, ale zde by bylo třeba mimo jiné prokazovat, že by pro Vás bylo rozhodnutí soudu příznivější, pakliže by se vědělo, že zde má manželka další dluhy. To lze bez znalosti dalších souvislostí těžko posoudit.

V případě potřeby doporučuji věc (včetně znění již rozhodnutého vypořádání) konzultovat s advokátem.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.