Společnou cestou -

Dobrý den,

je otázkou, co budete považovat za "rozumné vysvětlení". Osobně se domnívám, že se zde zřejmě neobejdeme bez toho, abych Vám nastínil alespoň pár věcí z teorie práva.

V právu se důsledně rozlišuje právní subjektivita a způsobilost k právním úkonům. Právní subjektivita spočivá v tom, zda a případně jaká práva a povinnosti mohou "váznout" na subjektu. Takže např. podle našeho práva je každý člověk (fyzická osoba) právním subjektem a tudíž může mít práva i povinnosti. Což znamená, že např. pan Malina má právo, aby mu pan Kalina zaplatil 500 Kč, pak Kalina má povinnost zaplatit panu Malinovi 500 Kč atd. Jedním ze základních kamenů každého právního systému je tudíž stanovení pravidel, co/kdo se považuje za subjekt a jaká práva/povinnosti může dotčený subjekt mít. Nemluvíme zde o tom, že dotčená osoba má právo, ale o schopnosti mít právo. Lidově řečeno - člověk coby fyzická osoba může mít vlastnické právo k rodinnému domu, ale rodinný dům nemůže být vlastníkem garáže. To je samozřejmě poměrně extrémní případ, ale je si třeba uvědomit, že existují i méně zřejmé případy - zvíře, nenarozené dítě atd.

Na právní subjektivitě je v podstatě nezávislá způsobilost k právním úkonům. Zatímco subjektivita mi vypovídá o tom, zda-li někdo nebo něco může mít nějaké právo, způsobilost k právním úkonům vypovídá o tom, zda a případně v jaké míře je dotčený subjekt způsobilý svým jednáním způsobobat vznik, změnu nebo zánik práv a povinností. Pakliže si např. vezmeme nenarozené dítě, kterému se v občanském právu přiznává postavení subjektu (způsobilost mít práva a povinnosti), je na první pohled zřejmé, že nenarozené dítě zřejmě nebude mít způsobilost k právním úkonům. Těžko lze totiž očekávat, že by takovéto nenarozené dítě mělo schopnost a možnost posoudit, zda-li chce podepsat nějakou smlouvu či nikoliv. Za normálních okolností získává fyzická osoba plnou způsobilost k právním úkonům až dosažením zletilosti, ale to na druhou stranu neznamená, že by o způsobilost nemohla opět přijít (např. zbavení způsobilosti z důvodu závažné duševní poruchy). Nezpůsobilost k právním úkonům či omezená způsobilost k právním úkonům však nemá vliv na právní subjektivitu. Konkrétní osoba např. nemusí mít způsobilost k uzavření smlouvy na koupi rodinného domu, ale to neznamená, že by se v rámci své právní subjektivity nemohla stát vlastníkem dotčeného domu, toliko je třeba, aby se předepsaným způsobem "kompenzovala" chybějící způsobilost k právním úkolům. U dětí je základním pravidlem to, že je v rozsahu, ve kterém nejsou způsobilé k právním úkonům, zastupují jejich zákonní zástupci (rodiče). Ti jsou povinni věci dítěte spravovat s péčí řádného hospodáře a dítě může po dosažení zletilosti požadovat, aby se mu rodiče ze své činnosti zodpovídali. Dítě je dále chráněno tím, že oprávnění rodičů není neomezené a v řadě případů mají povinnost úkon, který konají za dítě, nechat schválit opatrovnickým soudem.

Vyjdeme-li z toho, že dítě má právní subjektivitu, nic nebrání tomu, aby mu vznikla povinnost uhradit určitou částku. Na této povinnosti nic nemění skutečnost, že fakticky dotčenou částku může za něj uhradit pouze zákonný zástupce, který dítěti v podstatě propůjčuje svoji způsobilost k právním úkonům. Pakliže povinnost dítěte není splněna do doby, kdy dítě získá potřebnou míru způsobilosti k právním úkonům, nedochází k přechodu povinnosti (tu mělo a má stále dítě), ale pouze k tomu, že dítě již má potřebné úkony provádět samo, jelikož již není důvod, aby za dítě jednal někdo jiný (to samozřejmě dítěti nebrání v tom, aby následně někoho zmocnilo, ale to již samo o sobě je úkonem dítěte).

Nemáme podklady k danému soudnímu sporu. Vyjdu-li z předpokladu, že jste byla žalovaná coby nezl. dítě, Vás v daném řízení buď zastupoval zákonný zástupce, nebo Vám byl pro dané řízení ustanoven opatrovník. Skutečnost, že jste v danou dobu neměla možnost fakticky ovlivnit průběh sporu o Vašich právech a povinnostech neznamená, že by z povahy věci mělo být dotčené řízení vadné. Samozřejmě takto od stolu nelze posoudit, zda-li k nějakým pochybením nedošlo (doručování, lhůty, atd). V tomto ohledu by bylo v případě potřeby prostudovat spisový materiál, či si respektive k tomuto účelu sjednat právníka. V žádném případě však nelze dovozovat, že není možné, aby Vám soud uložil nějakou povinnost v době, kdy jste ještě nebyla způsobilá k právním úkonům. To je nejen možné, ale i běžné a je na zákonném zástupci, či kolizním opatrovníkovi, aby Vaším jménem konal. Pakliže došlo k nějakému zanedbání ze strany zákonného zástupce, věřitele to nemusí zajímat a může požadovat, aby bylo řádně plněno (s tím, že v době nezletilosti fakticky hradí zákonný zástupce, ale i tak jde o úhradu prováděnou jménem nezletilce). Je věcí mezi zástupcem (rodičem) a zastoupeným (dítětem), aby si vypořádali případné nároky vzniklé v důsledku pochybení zástupce.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský.