Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Exekutor
Otázka
Dobrý den, potřeboval bych poradit v pár otazkách. Když jsem před 3 rokama přišel o práci nebyl jsem schopen splácet své zavazky a tak naskakovali úroky a penále. Většina mých věřitelů se už přihlásila u mého zaměstnvatele a čeká až na ně příjde řada. Ale jsou taci kteří i když vlastne beru nezabavitelnou mzdu tak po mě chtějí abych i s této mzdy hradil těm co zatím exekuční příkaz mému zaměstnavateli nedoručily. První otazka:Může mě exekutor nutit abych s této mzdy co mě zbývá splácel dluh vůči věřiteli?Jde mi o to že po odečtení velkých nákladu na dopravu kolem 5tisíc + 1560 kč leasing na auto které potřebuju pro dopravování do zaměstnání mě zbyde 4000kč s toho zaplatím nájem 3000kč a zbyde mi 1000kč a ten exekutor mě říkal at dávam aspon 500kč! Jestli je takovej superman že by se za 500kč uživil na celej měsíc tak já to nedokážu. Druhá otázka:Před půl rokem u mě byl exekutor a když jsem mu říkal svoje náklady,zdělil jsem mu že hradím domluvenou splátku s jednou společností protože nešlo o velkou cifru a nebyla zatím navýšena o poplatky které by to nesmyslně prodražily.A on na mě začal řvát že tohle zákon zakazuje protože prý je nepřípustné abych upřednostnoval jednoho věřitele před druhým. Sice hrozil že to oznámý na Policii ale nikdo mě nekontaktoval tak to asi neudělal.Je tohle pravda? Třetí otázka:Bydlím u matky a je mi jasný že když exekutor příjde bude zabavovat to co mu příjde pod ruku. Já tam mám jen pár drobností ale jde mi oto jestli může zabavit lednici,pračku,televizi mé matce která si tyto spotřebiče vzala na splátky a tudíž je ve smlouvě uvedena ta či ona věc a je to psané na matku.Protože jak jsem četl o podání žádosti k soudu o vyloučení zabavených věci dokládá se tam že je ten člověk majitelm těchto věcí.Může to tudiž být úvěrová smlouva? A třetí poslední:Někdo mi poradil aby mě moje matka odhlásila z trvalého bydliště a dal jsem si trvalé bydliště na město než by se mi podařilo získat od města byt. Je tohle řešení abych ochránil majetek mé matky?Matka mi i přes to že je v důchodu financne občas vypomůže ale je mi jasné že pokud by kvůli mě přišla o svoje věci tak se na mě vykašle.V žádném připadě mi nejde o moje věci ty jim bez problému vydám.I když za tu televizi a dvd přehrávač nedostanou Předem Vám děkuji za odpověd.
Odpověď
Dobrý den,
pro přehlednost budu odpověď dělit na body podle Vašich otázek.
ad 1)
Záleží na tom, co rozumíte pod slovem "nutit". Právní řád jasně stanoví, jaká část mzdy je pro jaké pohledávky postižitelná. Pakliže pro tuto část mzdy již "stojí ve frontě" další exekutoři, nemá exekutor jinou možnost, než se postavit do fronty či uvažovat o dalších možnostech exekuce. Pro zjednodušení nyní neřeším situaci, kdy by exekutor měl tzv. přednostní pohledávku, se kterou by směl "předbíhat ve frontě".
Exekutorovi ovšem nic nebrání v tom, aby povinnému sdělil např. to, že buď bude splácet měsíčně alespoň 500 Kč (aniž by řešil kde tyto prostředky povinný vezme), nebo bude muset provést např. exekuci prodejem movitých věcí v obývaném bytě.
ad 2)
Trestní zákon účinný do 31.12.2009 i trestní zákoník účinný od 1.1.2010 znají trestný čin zvýhodňování věřitele. Podle současné právní úpravy by šlo o ustanovení § 223 (zvýhodnění věřitele), pokud však dotčené jednání skončilo před 1.1.2010, bylo by nutné při posuzování trestnosti vyjít z ustanovení § 256a trestního zákona 140/1961 Sb (zvýhodňování věřitele). V trestním právu je rozhodující doba spáchání činu (respektive ukončení páchání) a pozdější právní úprava se použije pouze v případě, pokud je pro pachatele příznivější.
Základní skutková podstat zvýhodňování věřitele podle starší právní úpravy zní takto:
"kdo jako dlužník, který není schopen plnit své splatné závazky, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného věřitele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem".
Současná právní úprava pak skutkovou podstatu poupravila následujícím způsobem:
"kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti".
Tyto trestné činy jsou typicky stíhány v rámci úpadků právnických a podnikajících fyzických osob, kdy se např. použijí zbývající prostředky či majetek na uspokojení některého z věřitelů, čímž se způsobí stav, kdy na ostatní věřitele nic nezbude, či zbude menší díl, než jaký by zbyl, pokud by dotčená osoba postupovala podle insolvenčního zákona (poměrné rozdělení nezajištěným věřitelům). S tím souvisí i to, že se škoda u tohoto trestného činu počítá typicky podle toho, kolik by v případě konkursu dostali věřitelé, pokud by k dotčenému jednání dlužníka nedošlo. Stíhání nepodnikatele nicméně není vyloučeno.
ad 3)
Česká právní úprava až na výjimky výslovně nestanoví, co není možné zabavit. U většiny věcí se musí vycházet z obecného kritéria, že není možné zabavit obvyklé vybavení domácnosti, které je nezbytné pro uspokojování hmotných potřeb povinného a jeho rodiny. Potíže ještě relativně nedělá to, co je obvyklé vybavení domácnosti, ale značně sporné bývá, zda jde zároveň o věc nezbytnou k uspokojování hmotných potřeb (ve vztahu ke konkrétnímu povinnému a jeho rodině). V praxi se tak např. již dovodilo, že pračka je nezbytná pokud jsou v rodině malé děti či to, že televize není nezbytná, pakliže zůstane v bytě alespoň rádio. Ohledně lednice si nevybavuji žádnou publikovanou judikaturu, nicméně v praxi je exekutoři běžně zabavují. Neodvažuji se odhadnout, jak by se na věc díval soud, pakliže bych nebyl schopen doložit zvláštní důvod, proč musím být schopen uchovávat stravu/léčiva v chladu (např. zvláštní dieta ze zdravotních důvodů, uschování inzulinu atd.).
Obecně vzato bych spíše počítal s tím, že uvedené předměty by byly co do druhu zabavitelné, nicméně lze samozřejmě proti jejich postižení protestovat na základě toho, že nejsou ve vlastnictví povinného. V první fázi je třeba zkusit exekutorovi rozmluvit jejich sepsání, k čemuž lze použít např. Vámi zmiňované úvěrové smlouvy, z nichž je (jak předpokládám) možné dovodit, že kupujícím dotčených věcí byla Vaše paní matka. Exekutor nicméně nemusí být ochoten předložené listiny akceptovat, může věci i tak sepsat a odkázat Vás na to, abyste postupovali podle exekučního řádu.
Podle současné právní úpravy musí vlastník v první řadě podat tzv. návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o sepsání své věci dozví. Pakliže exekutor návrhu na vyškrtnutí nevyhoví, je nutné ve lhůtě dalších 30 dnů podat na soud tzv. vylučovací žalobu.
ad 4)
Soudní exekutor v rámci exekuce na movité věci není vázán trvalým pobytem povinného. Adresa trvalého pobytu představuje snadno dopátratelný údaj, takže logicky patří k prvním místům, kde exekutor zkusí provést exekuci na movité věci, ale to neznamená, že by exekutor nemohl exekuci vést kdekoliv jinde, pakliže dojde k závěru, že jde o prostory užívané povinným. Mám-li uvedený "plán" chápat tak, že byste fakticky zůstal bydlet u matky, nelze očekávat, že by takovéto opatření mělo přílišný reálný učinek - exekutorovi bude jasné, že na adrese obecního úřadu fakticky nebydlíte a adresa posledního trvalého pobytu (v daném případě navíc adresa Vaší matky) je celku logickým místem, kde by Vás mohl zkusit hledat. O smysluplné míře ochrany matky před případnou exekucí by bylo možné uvažovat až v případě, kdyby šlo nejen o formální, ale i o faktickou změnu pobytu, přičemž i tak by bylo na místě připravit doklady o tom, že jste se s veškerým majetkem od matky skutečně odstěhoval.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
