Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Zadlužený družstevní byt a SJM
Otázka
Hezky den, ráda bych dostala právní radu. S manželem se rozvádíme. Za dobu manželství jsme vstoupili do družstva, které vzniklo, aby mohlo odkoupit služební byty, které se zprivatizovaly. S manželem spolu od června 2010 nežijeme, byt byl do listopadu 2010 stale sluzebnim (na manzela psany) a od prosince jiz druzstva. Pri sepisovani dohody o SJM jsme se domluvili na tom, ze v byte s detmi (5 a 2 roky, já na RD)zustanu (manzel zije s milenkou) a po rozvodu budu vyhradnim vlastnikem prav a povinnosti plynouci z clenstvi z druzstva. Manzel ze z druzstva vystoupi. Jelikoz bylo od pocatku jasne, ze druzstvo si musi vzit uver, aby odkoupilo sluzebni byty, zavazala jsem se v SJM, ze budu splacet vysi splatky uveru, tak jak ji vymeri druzstvo. Na uvedenem byte je tedy od listopadu 2010 400tisic dluh, anuitu bytu platim od listopadu 2200Kc bez ucasti manzela, dle dohody, ze prevezmu povinnost toto platit, kdyz s nezletilymi detmi zde zustanu. Koncem ledna 2011 mame mit stani a manzel nyni prisel s tim, ze po mne chce 140tisic vyplatit podil, na ktery ma pravo, ze tedy zpochybni nasi dohodu. Ovsem ja se domnivam, ze pravo na castku nema, jelikoz jsme byt od druzstva nekoupili, tudiz mluvime o tom, ze nam v manzelstvi vznikl dalsi dluh 400tisic, ktery jsem se zavazala platit s ohledem na to, ze tu zustanu. Manzel se nepodilel ani na zaplaceni prvnich dvou splatek, nezije s nami a nepodili se ani na placeni najmu, nyni tedy zalohach na energie a fondu oprav. Ptam se tedy, jaka jsou jeho prava v tomto pripade. Mam si zacit shanet moznosti vyuverovani jeho pozadavku 140tisic na podil z bytu nebo by soud pouze resil, kdo prevezme dluh, jez na byte je. S pozdravem.
Odpověď
Dobrý den,
předpokládám, že Vámi zmiňovaná dohoda je dohodou o vypořádání SJM a bydlení, která byla sepsána pro účely rozvodu dohodou. Jde-li skutečně o takovouto dohodu, nelze vyloučit, že ji manžel zpochybní. Platnost takovéto dohody je totiž podmíněna tím, že skutečně dojde k rozvodu dohohou, pro jehož účely byla sepsána. Nedojde-li k tomuto rozvodu, stává se z dohody jen "cár papíru". Ve Vaší situaci je tudíž třeba uvážit, jaký by byl postup, pakliže byste se s manželem nakonec nedohodli (pokud se dohodnete, tak u rozvodu dohodou soud nezajímá jak se vypořádáte, ale pouze fakt, že jste se na vypořádání dohodli).
Nedojde-li k rozvodu dohodou, můžete se rozvést "klasickým" rozvodem, ve kterém nebudou otázky majetku a bydlení řešeny. Následně by musel být podán návrh na vypořádání společného členství v družstvu a společného jmění manželů (i zde je samozřejmě možná dohoda, pokud by se situace v mezičase změnila). U vypořádání společného členství se řeší, komu zůstane družstevní podíl s tím souvisejícími právy a povinnostmi (což je zřejmě mimo jiné povinnost splácet družstvu zmiňovaných 400 000 Kč). V rámci vypořádání společného jmění manželů se pak mimo jiného majetku řeší i majetková hodnota družstevního podílu - pakliže tento podíl připadne pouze jednomu z manželů má druhý z manželů nárok žádat vyplacení podílu z hodnoty (v zásadě 50 %).
Předmětem nejasností je často to, z jaké hodnoty má vypořádání proběhnout. Podle současné soudní praxe je vypořádání třeba provádět z tržní hodnoty (z ceny, za kterou by bylo možné dotčený "družstevní byt" prodat). Není tudíž podstatné, jaké náklady měli manželé s pořízením bytu, jelikož součástí vypořádání je i zhodnocení, ke kterému došlo během manželství. Je-li hodnota "družstevního bytu" v době vypořádání (přesněji řečeno se v zásadě vychází z hodnoty v době vypořádání, ale ze stavu v době rozvodu) 2 000 000 Kč (bez zohlednění dluhu na členském podílu), během manželství bylo uhrazeno 600 000 Kč, a zbývá uhradit 400 000 Kč, můžeme zjednodušeně vypořádat podíl takto:
čistá tržní hodnota je 2 000 000 - 400 000 Kč = 1 600 000, vypořádací podíl 1 600 000 / 2 = 800 000 Kč.
Tento výpočet by bylo třeba upravit, pokud by uhrazených 600 000 Kč nepocházelo ze společného jmění manželů, ale z osobních prostředků některého z manželů.
Pokud by např. z těchto 600 000 Kč bylo 200 000 Kč uhrazeno ze společných prostředků, ale 400 000 Kč uhradil jeden z manželů z prostředků, které zdědil (do SJM nespadá dědictví, darování a restituce), je třeba nad rámec výše uvedeného výpočtu provést tzv. zápočet - dotčený manžel má právo, aby se mu ze SJM "vrátilo" to co vynaložit z osobního majetku (původní hodnota "investice").
Ohledně nehrazení nákladů spojených s družstevním bytem neuvádíte, zda jste se nat takovémto uspořádání dohodli (nebude nic hradit, ale na druhou stranu nebude uplatňovat svoje právo užívat byt), ale jinak obecně vzato mají manželé povinnost podílet se společně na nákladech spojených se společným členstvím v bytovém družstvu. V rámci vypořádání lze tudíž uplatnit i to, aby se případný vypořádací podíl, který máte vyplatit, ponížil o podíl na nákladech, které měl Váš manžel hradit.
Nemám bližší informace, takže nemohu posoudit, zda-li je požadavek Vašeho manžela přiměřený, či by bylo pro Vás výhodnější rezignovat na rozvod dohodou, požádat si o "klasický" rozvod a následně o soudní vypořádání společného členství a majetku.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
