Společnou cestou -

Dobrý den, odpovídám na Váš dotaz, ve kterém píšete, že máte soudní usnesení z roku 2002, 2004 a 2010 ve výši 50 tisíc, 90 tisíc a 92 tisíc korun. Zajímá Vás promlčení lhůta těchto usnesení a také jak se můžete bránit aktuálnímu neplacení výživného ze strany otce.

V prvé řadě je nutné si ujasnit jaká usnesení máte na mysli. Nabízí se několik možností. Pokusím se je nastínit.

1.) Máte na mysli rozsudky, na základě kterých je otci uložena povinnost hradit výživné. V těchto rozsudcích je již započteno předchozí dlužné výživné. Pokud by tomu tak bylo, vztahovala by se na jednotlivé rozsudky soudu 10letá promlčecí lhůta, která počíná běžet ode dne, kdy podle rozsudku mělo být plněno co do dluženého výživného, stanovené řádné výživné se promlčí rovněž ve lhůtě 10 let, ale zde promlčení běží samostatně u každé pravidelné platby výživného (opět podle termínu, kdy mělo být plněno). V rámci těchto 10 let je možné podat návrh na výkon rozhodnutí, na jehož základě lze vymáhat dlužné výživné např. formou srážek ze mzdy, přikázáním pohledávky z účtu atd. Je samozřejmě i možné využít služeb soudního exekutora.

2.) Lze usuzovat, že jste v předchozích letech podala trestní oznámení na zanedbání povinné výživy ze strany otce. Orgány činné v trestním řízení shledaly v této věci naplnění skutkové podstaty trestného činu a následně bylo zahájeno trestní řízení. Je pravděpodobné, že nyní "máte v ruce" rozsudky z trestního řízení, ve kterých je otci uložena přiměřená povinnost snažit se nahradit výživné. Tyto rozsudky z trestního řízení však nejsou samostatné exekuční tituly, na základě kterých byste mohla vymáhat výživné exekučně. V tomto případě je nutné brát v potaz, že promlčecí lhůta by se počítala podle rozsudku z civilního řízení. Př. V roce 1999 bylo soudem rozhodnuto o stanoveno výživné ve výši 2.000,--Kč měsíčně. Otec toto výživné od roku 2000 nehradil. Následně matka dítěte podala trestní oznámení. Matka má nyní dva rozsudky - civilní rozsudek z roku 1999 ve kterém je určena výše výživného a rozsudek z trestního řízení z doby pozdější se zmíněnou "přiměřenou povinností". Pokud budeme hovořit o promlčení výživného, bude se opět jednat o 10letou promlčecí lhůtu, která by se však počítala podle civilního rozsudku a tudíž u části výživného uběhla v roce 2009 a v roce 2010. To znamená, že matka bude moci vymáhat např. prostřednictvím návrhu na výkon rozhodnutí či exekučně pouze nepromlčenou část výživného. Pokud by však v pravomocném rozsudku z trestního řízení byla otci uložena nejen "přiměřená", ale "přímá" povinnost uhradit škodu, která vznikla z důvodu neplacení výživného, bude 10letá promlčecí lhůta pro vymáhání této náhrady škody běžet ode dne určeného k plnění podle rozsudku vydaného v trestním řízení (tuto variantu poznáte podle toho, že je stanovena konkrétní lhůta k úhradě škody).

3.) Jedná se již o pravomocná usnesení na základě kterých soud rozhodl o nařízení exekuce či o vymáhání dlužného výživného např. formou srážek ze mzdy, přikázáním pohledávky z účtu, prodejem movitého či nemovitého majetku apod. Jestliže jste se snažila na základě výše uvedeného usnesení vymáhat dlužné výživné např. prostřednictvím srážek ze mzdy, je potřeba brát v potaz, že došlo k zastavení promlčení lhůty, která Vám běžela z původního rozsudku (podstatné je, že se návrh podal před uplynutím promlčecí lhůty). Promlčecí doba neběží dokud se řádně v řízení pokračuje.

Z výše nastíněných možností vyplývá, že v případě Vašeho o podrobnější informace by bylo potřeba upřesnit o jaká soudní usnesení se jedná, případně na které rozsudky navazují. Poté bychom byli schopni i blíže popsat další kroky, které byste mohla učinit.

Obecně vzato:

a) je-li problém vymoci dlužnou a nepromlčenou částku prostřednictvím soudního rozhodnutí, lze doporučit využít částku soudního exekutora (pokud není zřejmé, že povinný skutečně nic nemá a není mu co zabavit),

b) pohrozit otci některým z níže uvedených bodů,

c) podat další trestní oznámení, přičemž podle současné úpravy jde o trestný čin v případě zanedbání v rozsahu 4 měsíců,

d) upozornit soud či dozorující probační a mediační službu, že otec neplní podmínky podmíněného trestu (pokud byl takový trest uložen).

U trestního řízení je třeba počítat s rizikem, že v okamžiku, kdy soudu dojde trpělivost, dojde k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody a je otázkou, jaké důsledky to bude mít pro schopnost a ochotu otce hradit výživné (pokud nebude ve vězení pracovat, nebude zřejmě mít z čeho výživné platit, může rovněž v důsledku trestu a záznamu v rejstříku přijít o práci a obtížněji hledat nové zaměstnáním účinky na "motivaci" jsou různé podle osobnosti pachatele). Na druhou stranu je otázka, nakolik při popsané "platební morálce" máte co ztratit.

S pozdravem

Petra Křížová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou