Dluh na VZP a následná exekuce

Dotaz ze dne 1. 4. 2011 13:51.

Otázka

Dobrý den, mám na Vás dotaz a pokud se bude opakovat, velmi se omlouvám. Moje maminka v 90. letech podnikala - v rámci sdružení osob.Ne její vinou podnikání zkrachovalo a na podnik bylo vyhlášeno exekuční řízení, do kterého měli věřitelé přihlásit své pohledávky. Toto řízení nabylo právní moci cca před 10 lety a od té doby maminka platí exekučními srážkami ze mzdy část dluhů. V roce 2008 si VZP vzpomněla, že tam za podnik v době existence vznikl dluh a následné penále. Maminka se snažila domluvit se s pracovníky VZP na případném spltkovém kalendáři, což jí bylo i pracovníky VZP doporučeno (tento postup jí poradil i právník a následně i exekutor - viz. níže). Nebylo v jejích možnostech platit víc než 200 Kč. VZP ale tuto pohledávku postoupilo do exekučního řízení a v roce 2010 bylo rozhodnuto, že je třeba dluh vč. penále uhradit. Maminka nevlastní žádný majetek a exekutor nebere v potaz, že již splácí další dluhy a nemá na to splatit tento dluh - má ale snahu jej platit prostřednictvím splátkového kalendáře, nezříká se tedy povinnosti dluh splácet.Minulý týden ale u ní v podnájmu byli pracovníci exekutorskéh úřadu a zabavili jí věci v hodnotě asi 5 000 Kč, které ani nejsou v jejím vlastnictví. Lze se nějakým způsobem tomuto postupu bránit?? Je správný? Nejde se domluvit na splátkovém kalendáři, aniž by žila ve strachu, že ji tito pracovníci opět kdykoliv mohou navštívit? Velmi Vám děkuji za odpověď. S pozdravem

Odpověď

Dobrý den, odpovídám na Váš dotaz, ve kterém popisujete situaci Vaší maminky. Z Vámi uvedených informací vyplývá, že na Vaši maminku byla nařízena exekuce formou prodeje movitých věcí a také že jí jsou prováděny srážky ze mzdy pro starší dluhy. V neposlední řadě píšete, že se Vaše maminka snaží dluh u VZP uhradit měsíčními splátkami.

Exekutor má oprávnění v rámci jednoho exekučního řízení zvolit více forem exekuce, samozřejmě za předpokladu, že to vyžaduje situace. Exekutor tedy obvykle zvolí přikázání pohledávky z účtu (pokud má dlužník účet), srážky ze mzdy či jiných příjmů a jestliže toto nepostačuje tak vydá exekuční příkaz na exekuci formou prodeje majetku.

K formě exekuce srážkami ze mzdy bych ještě doplnila, že u Vaší maminky byly nařízeny srážky ze mzdy za účelem vymáhání jiných dluhů než dluhu u VZP. Je tak možné, že si zdravotní pojišťovna uplatní tuto svoji přednostní pohledávku i formou srážek ze mzdy, což by znamenalo, že budou Vaší mamince prováděny vyšší srážky ze mzdy než doposud (nemá-li doposud srážky pro jinou přednostní pohledávku).

V neposlední řadě může exekutor provést zvolenou formu exekuce i v případě, kdy s dlužníkem uzavřel jakousi "gentlemanskou" dohodu o splácení. Natož když na splátkový kalendář nepřistoupil. Z druhé strany je také pravda, že exekutor stejně jako oprávněný jsou povinni přijmout jakékoliv plnění (čili i Vámi zmiňovaných 200,--Kč). Je-li již věc v exekuci, lze doporučit hradit přímo exekutorovi, jelikož v opačném případě je nutné exekuci tzv. částečně zastavit co do částky, která po nařízení exekuce byla uhrazena nikoliv exekutorovi, ale přímo věřiteli.

Z výše uvedených informací vyplývá odpověď na jednu z Vašich otázek tj. zda je možné se domluvit na splátkovém kalendáři s exekutorem a tím se zbavit strachu z exekuce. Určitě je možné se s exekutorem zkusit dohodnout na splátkách (příznivější výsledek by bylo možné očekávat, kdyby dlužník nabídl vyšší splátky, než jaké exekutor pravděpodobně dokáže získat v rámci exekuce). Exekutor však žádosti nemusí vyhovět. A i kdyby na splátkový kalendář přistoupil, může exekutor kdykoliv dojít k závěru, že se změnila situace, dohodu porušit a exekuci na základě exekučního příkazu vykonat. Závazná by byla pouze písemná dohoda o splátkách přímo s věřitelem (respektive se souhlasem věřitele).

A nyní k věcem, které byly při výkonu exekuce zabaveny. Obecně platí, že exekucí smí být postižen na základě samostatného exekučního příkazu majetek povinného. Povinným je osoba, které byla rozsudkem či jiným rozhodnutím uložena povinnost, jež nebyla splněna. A tato povinnost je nyní vymáhána exekučně. V exekuci tudíž není podtatné, zda šlo původně o dlužníka, spoludlužníka, ručitele či jinou osobu, ale to, že této osobě byla pravomocně uložena povinnost k plnění (rozsudkem, rozhodčím nálezem, platebním výměrem atd.), kterou dobrovolně a ve stanoveném termínu nesplnila. Proč byla tato povinnost uložena se v této fázi již nezkoumá.

Pokud však byl zabaven majetek, který nepatří povinnému, je potřeba, aby skutečný vlastník zabavených věcí (věci byly zabaceny, protože se exekutor domnívá, že je vlastníkem povinný) podal ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení exekuce žádost o vyškrtnutí věcí ze soupisu. Tuto žádost je potřeba zaslat exekutorovi, který je pověřen exekucí. V případě odmítnutí žádosti, což dlužník zjistí ze zaslaného rozhodnutí od exekutora , je potřeba ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí podat k příslušnému soudu žalobu na vyloučení věcí z exekuce.

Jak v žádosti tak i v případné žalobě je nutné prokázat vlastnictví k vymáhaným věcem např. kopiemi dokladů o zaplacení, darovacích smluv, kupních smluv nebo i písemným svědectvím jiných osob.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou

Souhlasím se vším