Společnou cestou -

Dobrý den,

odpovídám na Váš dotaz, ve kterém píšete, že máte s manželkou oba srážky ze mzdy, které jsou prováděny na základě nařízené exekuce. Zmiňujete, že již máte zaplacenou jistinu dluhu a nyní Vám chybí doplatit náklady exekuce. Zároveň sdělujete, že Vám není jasné, jakým způsobem exekutor dospěl k výši úroků z prodlení.

Neuvádíte, jaký původ mají Vaše závazky, tj. zda původní závazky vznikly na základě dluhu na zdravotním pojištění pojištění, nebo vyplývají ze smluv uzavřených dle občanského či obchodního zákoníku, případně zda jde o zcela jiný původ dluhu. Tato informace může totiž také hrát roli, protože např. u závazků z obchodního zákoníku se hradí nejprve úroky a teprve poté jistina. Dále pak existují dluhy, u kterých je pořadí jejich splácení upraveno právním předpisem. Mám teď na mysli dluhy na zdravotním pojištění. U nich je nejprve splácena pokuta, následně přirážky k pojistnému, nejstarší nedoplatky na pojistném, poté běžné platby a nakonec penále. V tomto případě pak dochází k tomu, co jste sám zmiňoval tj. k postupnému umořování základní jistiny a tím ke snižování růstu penále a jeho následnému doplacení (pokud není vyhověno žádosti o jeho odpuštění).

Bohužel jsme však nedohledali legislativní úpravu či rozhodnutí Nejvyššího soudu, které by výslovně upravovalo pořadí nákladů exekučního řízení u exekuce formou srážek ze mzdy, jde-li o pohledávku čistě v režimu občanského zákoníku. Můžeme se však pokusit aplikovat obecné úvahy Nejvyššího soudu na otázku pořadí pohledávek v případě, kdy není stanoveno pořadí příslušnou legislativou.

Podívejme se na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 326/2004, ve kterém je uvedeno: "při úvaze, který z dluhů byl za této situace vyrovnán, pak lze vycházet - obecně vzato - buď ze zásady priority (přednostního vyrovnání některého z více dluhů, založeného například na době jejich splatnosti, na úrovni jejich zajištění, na jejich povaze apod.) nebo ze zásady proporcionality (poměrného vyrovnání všech dluhů); nemůže-li se uplatnit zásada priority, neboť pravidla stanovená pro přednostní vyrovnání dopadají na více dluhů, je třeba postupovat - jak je zřejmé z povahy věci - podle zásady proporcionality."

Vzhledem k tomu, že splatnost dlužné částky nastala nepochybně dříve než splatnost úroků z prodlení či splatnost nákladů exekuce, můžeme dle našeho právního názoru dovozovat, že při absenci zvláštní právní úpravy má exekutor podle výše citované zásady časové priority vymožené prostředky použít nejprve k úhradě dluhu a teprve posléze začít platby započítávat na exekuční náklady. Tento závěr je naším právním názorem a nemůžeme odhadnout, zda-li by se s ním ztotožnil konkrétní soud (respektive v poslední instanci Nejvyšší soud ČR).

Jestliže máte podezření, že exekutor postupuje tím způsobem, že si bez zákonného zmocnění od počátku "strhává" náklady exekuce, či úroky z prodlení a tím, že nechává úhradu jistiny až na úplný konec způsobuje nárůst úroků z podlení, můžete zkontaktovat exekutora a požádat ho o aktuální předpis dosud uhrazených plateb (na které položky byly ty které srážky použity) a dále o rozpis dle názoru exekutora dosud neuhrazených položek. Nedojde-li k vysvětlení situace, můžete se následně obrátit na: Ministerstvo spravedlnosti ČR, Exekutorskou komoru ČR a předsedu soudu, který exekuci nařídil (subjekty oprávněné kontrolovat správnost činnosti soudního exekutora a případně dát podnět ke kárnému řízení s exekutorem). V neposlední řadě se můžete obrátit (nejlépe osobně) na bezplatnou Právní poradnu zřizovanou Exekutorskou komorou ČR nebo na některou z bezplatných právních poraden při Exekutorských úřadech. Potřebné kontakty naleznete na http://www.ekcr.cz/1/bezplatna-pravni-poradna/29-bezplatna-pravni-poradna?w=. Bohužel nám není známo zda a jaké stanovisko k tomuto tématu vydala Exekutorská komora ČR.

S pozdravem

Ondřej Načeradský a Petra Skuhrová.