Společnou cestou -

Dobrý den,

Váš dotaz obsahuje naprosté minimum informací a není na jeho základě možné poskytnout konkrétnější radu. Ze samotné skutečnosti, že Vám někdo dluží peníze, není možné dovodit, jaké jsou Vaše aktuální možnosti co do jejich vymáhání.

Základním předpokladem zde samozřejmě je, aby dlužník byl po splatnosti dlužné částky (přičemž podle formulace smlouvy může být následně vymahatelná pouze jednotlivá splátka, nebo celý zbytek dluhu). Následně je třeba vyjít z toho, že pokud se lidé nedohodnou "po dobrém" (pod to řadím i postup přes různé inkasní a vymahačské agentury) je třeba obrátit se na instituci, které má pravomoc o Vašem nároku rozhodnout. To v případě půjčky bude soud, popřípadě rozhodce či rozhodčí soud, pokud ve věci byla platně uzavřena rozhodčí doložka či dohoda.

Teprvé poté, co Váš nárok bude pravomocně přiznán soudem či rozhodcem a dlužník nezaplatí ani v dodatečné lhůtě (obvyklá je lhůta tří dnů od právní moci rozsudku), můžete se obrátit na soud aby pověřil soudního vykonavatele či soudního exekutora faktickým vymožením dlužné pohledávky. Teprve v této fázi dochází ke skutečnému postižení majetku dlužníka v rozsahu potřebném k uspokojení pohledávky, příslušenství a nákladů. Přímo do této fáze bez nutnosti předchozího řízení by bylo možné jít pouze na základě notářské či exekutorské doložky vykonatelnosti (svojí povahou jde o ověřený souhlas dlužníka, aby v případě nesplnění závazku na něj mohla být rovnou nařízena exekuce či výkon rozhodnutí).

Nyní k povaze peněžních prostředků vyplacených dlužníkem budoucímu prodávajícímu. Nejsem si jist, na základě čeho dovozujete, že se tyto peněžní prostředky nacházejí v režimu pohledávky. Nemám k dispozici žádné dokumenty, takže mohu právní režim pouze odhadovat, ale pokud vyjdu z obvyklých postupů, tak složené finanční prostředky nepředstavují pohledávku dlužníka vůči prodávajícímu, ale plnění pohledávky, kterou má prodávající vůči dlužníkovi.

V pohledávku dlužníka, kterou by v exekučním řízení bylo možné postihnout, by se tato pohledávka přeměnila v případě, pokud by odpadl smluvní vztah, na jehož základě byly tyto prostředky uhrazeny, či respektive by z jiného důvodu vznikla prodávajícímu povinnost tyto prostředky vrátit dlužníkovi. Např. pokud smlouva budoucí stanoví, že prodávající musí složenou zálohu vrátit, pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy ve stanoveném termínu.

Nejde-li o pohledávku dlužníka, ale o plnění pohledávky, kterou měl prodávající vůči dlužníkovi, můžete uvažovat o tzv. odporovatelnosti (ust. § 42a občanského zákoníku), ale i tento postup vyžaduje, abyste byl schopen prokázat zákonem požadované okolnosti.

Vyjdu-li z toho, že prodávající je vůči dlužníkovi "cizí" osoba, tak můžete odporovat právnímu úkonu za předpokladu, že:

- úkon zkracuje uspokojení Vaší vymahatelné pohledávky, - jde o úkon učiněný v posledních třech letech, - druhá strana (prodávající) musela vědět, že jde o úkon směřující ke zkrácení věřitele.

Z informací obsažených ve Vašem dotazu není možné dovodit, že by byly k dispozici důkazy o tom, že jde o úkon zkracující věřitele (není zde jiný majetek dostačující k uspokojení, dlužník nezískává úkonem adekvátní protihodnotu...) natož pak o tom, že prodávající musel vědět, že jde o úkon směřující ke zkrácení věřitele.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.