Společnou cestou -

Dobrý den, nejprve je důležité si ujasnit, zda došlo k darování nemovitosti v době, kdy již existovaly závazek vůči Vámi zmiňované nejmenované "půjčovatelské firmě", případně vůči jinému věřiteli..

Pokud otec v této době závazek/závazky neměl tj. závazek Vašemu otci vznikl až po darování nemovitosti, lze říci, že je malá pravděpodobnost, že by věřitel uplatnil tzv. odpůrčí žalobu v situaci, kdy závazek ještě neexistoval. Za této situace se tedy nemusíte „tolik bát“.

Trochu jiná situace by nastala v případě, kdy by Váš otec daroval nemovitost v době, kdy mu vznikl závazek (případně závazky) vůči věřiteli (věřitelům). V tomto případě se může věřitel domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou právně neúčinné.

Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám. Odporovat lze také úkonům, k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (viz § 116, 117 Občanského zákoníku).

Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn (tj. Vám) nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch.

Jinými slovy, jestliže Vám otec daroval nemovitost v době, kdy již měl závazky nebo již dokonce byl v situaci, kdy bylo zřejmé, že v budoucnu nebude schopen plnit svoje povinnosti, věřiteli nic nebrání, aby po dobu 3 let zpětně soudně napadl právní úkony, směřující k "zbavení se" majetku.

Pokud by se tak již stalo tj. věřitel by uplatnil tzv. odpůrčí žalobu, bylo by na Vás, abyste se této žalobě bránil. Dle stanoviska Nejvyššího soudu se "osoba dlužníkovi blízká může ubránit odpůrčí žalobě, jen jestliže prokáže, že o úmyslu dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nevěděla a ani nemohla vědět, přestože vyvinula "pečlivost" k poznání tohoto úmyslu dlužníka a šlo o "náležitou pečlivost". Vynaložení náležité pečlivosti předpokládá, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlédnutím k obsahu právního úkonu dlužníka takovou činnost (aktivitu), aby úmysl dlužníka zkrátit věřitele, který tu byl v době odporovaného právního úkonu, z jejích výsledků poznala (tj. aby se o tomto úmyslu dozvěděla)."

Bude tedy záležet, zda byste byl schopen doložit, že jste před darováním nemovitosti zkoumal, zda má otec závazky, a dále, že samotné darování nebylo úmyslem otce „zachránit“ nemovitost před případnou exekucí.

To jak bude věřitel "zapálený" pro podání odpůrčí žaloby, se bude v neposlední řadě odvíjet od skutečnosti, zda se bude moci věřitel uspokojit i jiným způsobem.

Pro úplnost dodávám, že odporované právní úkony dlužníka by mohly zakládat i skutkovou podstatu trestného činu poškozování věřitele tj. Váš otec by mohl čelit případnému trestnímu oznámení ze strany věřitele.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou