Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Žaloba o neplatnost dohody o majetkovém vypořádání
Otázka
Dobrý den, úvodem děkuji za všechny předchozí dotazy, které jste mi doposud zodpověděli. Nyní bych chtěla znát váš názor na šance advokáta mého exmanžela, kterého žaluji o neplnění dohody o porozvodovém majetkovém vypořádání. Obsahovala jím podepsaný závazek, že se bude podílet na splátkách společných úvěrů a že mi ze své svobodné vůle přenechává do výlučného vlastnictví nemovitost tehdy v SJM. Mám už několik exekučních titulů na výkon soudních rozhodnutí, která mu nařizovala poloviny úvěrů platit, avšak jeho právníčka se u dalšího řízení na toto téma chystá celou majetkovou dohodu napadnout. Je možné, že by této žalobě mohlo být vyhověno? Jak by se pak nakládalo s již vydanými exekučními tituly? Děkuji za odpověď,
Odpověď
Dobrý den,
předpokládám, že samotná platnost dotčené dohody nebyla předmětem soudního řízení (neexistuje výslovný soudní výrok ve znění, že dotčená dohoda je platná), nicméně otázka platnosti této dohody byla řešena jako tzv. předběžná otázka k tomu, aby bylo možné rozhodnout o žalobě na plnění z předmětné smlouvy.
V situaci, kdy již bylo příslušným orgánem (zde soudem v rámci předchozích řízení na plnění z dotčené smlouvy) rozhodnuto o předběžné otázce, vychází pozdější soud při posuzování této otázky z toho, jak bylo o této věci rozhodnuto. Nemělo by tudíž skutečně docházet k tomu, že soud A vyhoví žalobě s tím, že je smlouvu třeba považoval za platnou a následně soud B žalobu zamítne s tím, že smlouvu je třeba považovat za neplatnou (nic samozřejmě nebrání tomu, aby žalobu zamítl z jiného důvodu).
Samozřejmě, jako téměř u všeho, i zde existují výjimky. Soudní praxe např. dovodila, že je třeba předchozí posouzení předběžné otázky podrobit novému zkoumání, pokud je dotčená předběžná otázka řešena v řízení mezi jinými účastníky. Nový účastník totiž neměl možnost vyjádřit se ve věci řešené předběžné otázky v původním řízení a tudíž by při automatickém převzetí rozhodnutí z předchozího řízení vůbec neměl možnost vyjádření, což je v rozporu se zásadami spravedlivého procesu. Na druhou stanu ani v takovémto případě není soud oprávněn předchozí rozhodnutí o předběžné otázce zcela ignorovat a musí na věc hledět jak z hlediska předchozích závěrů soudu, tak případných nových tvrzení a důkazů. Pokud by věc posoudil, jako kdyby žádné předchozí rozhodnutí nebylo, šlo by naopak o porušení zásady právní jistoty.
Konkrétněji nelze bez důkladného seznámení s případem odhadnout, nakolik má či nemá advokátka prostor něco v dotčeném řízení "zkusit". Obecně vzato se dá zkusit cokoliv a nelze vyloučit, že by "něco" nemohlo mít šanci na úspěch, zejména pak u soudu prvního stupně (čím jdeme v soudní soustavě výše, tím je rozhodování zpravidla stabilnější).
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
