Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
dluhy nabyté v manželství
Otázka
Dobrý den, jsem již přes 4 roky rozveden. Za dobu trvání manželství vznikla spousta poměrně malých dluhů, které se však díky exekucím vyšplhaly do statisícových částek. Společné jmění nebylo vyřešeno soudně, bývalá žena si ponechala všechen majetek, já odešel tzv. "s igelitkou". V současné době splácím všechny exekuce pouze já, mám obstavený plat, dostávám pouze zákonem určené minimum. Navíc musím hradit výživné, jehož výše se počítá z průměrného platu a ne z platu, který dostávám reálně. Jsem tedy v situaci, kdy jsem úplně bez prostředků. Bývalá žena je zaměstnána u známé, která ji vůči soudu a sociálnímu odboru vykazuje minimální mzdu, ovšem reálně dostává cca 14.000 čistého. Peníze dostává " na ruku" tudíž ji exekutor nemůže nic zabavit a na splácení společných dluhů se nepodílí ani korunou. Je možné ji zažalovat aby se podílela na placení dluhů, vím, že je nějaká 3 letá doba od rozvodu v případě, že neproběhlo majetkové vyrovnání a pak bych ji prý mohl zažalovat o vrácení její poloviny dluhů, které jsem již zaplatil. Je to pravda? Případně jak mám postupovat. Děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
máte správné informace. Dluhy spadající do společného jmění manželů, nebo-li dluhy vzniklé za trvání manželství, které buď sjednali oba manželé, nebo je sice sjednal pouze jeden, ale šlo o závazek rozsahem přiměřený majetkovým poměrům manželů, který se netýkal pouze osobního majetku jednajícího manžela, lze během lhůty tří let buď vypořádat dohodou, nebo je možné v této lhůtě podat k soudu návrh na soudní vypořádání. Nedojde-li během lhůty ani k jednomu, použijí se pro vypořádání pravidla obsažené v občanském zákoníku a to konkrétně v ustanovení § 150 odst. 4.
Podle citovaného ustanovení platí, že u movitých věcí se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich tu kterou věc výlučně užívá pro potřebu svou či své rodiny.
Ohledně ostatních movitých věcí (tj. věcí které fakticky neužívá jako vlastník pouze jeden z bývalých manželů) a nemovitostí platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a každý z manželů má podíl 1/2. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a společných závazcích.
U dluhů jde právě o posledně jmenované závazky. Samozřejmě nemůžeme mluvit o tom, že by dluh byl v podílovém spoluvlastnictví, toliko "přiměřeně" použijeme v ustanovení obsažený princip a dojdeme k tomu, že manželé mají mezi sebou postavení "spoludlužníků", z nichž každý odpovídá za 1/2 závazku. Opakuji, že zde jde o vztahy mezi manželi, co do vztahů vůči věřiteli výše uvedené nehraje žádný význam.
Pokud jste uhradil 100 % závazku spadajícího do společného jmění manželů, máte možnost požadovat žalobou na zaplacení (na základě výše uvedeného ustanovení), aby Vám bývalá manželka "svoji polovinu" zaplatila. Nic Vám samozřejmě také nebrání jí vyzvat, aby ohledně ostatních závazků takovéto situaci předešla tím, že věřiteli "svůj díl" sama uhradí, či Vám odpovídající částku na úhradu poskytne, ale nelze ji žalovat "preventivně" na to, aby Vám tyto prostředky dopředu poskytla.
Vzhledem k popisu situace Vás musím upozornit, že i když u soudu vyhrajete, ještě to neznamená, že peníze skutečně někdy uvidíte. Pokud exmanželka nezaplatí dobrovolně a pověřený soudní exekutor nebude schopen dohledat žádný postižitelný majetek či příjem, nebude Vám rozsudek k ničemu a toliko dále coby "ztrátu" odepíšete náklady spojené se soudním řízením a exekucí proti exmanželce.
Nevím, nakolik jste v případě potřeby schopen prokázat, že v praxi dostává "na ruku" vyšší než oficiálně uváděnou částku, či respektive nakolik jste případně schopen kompetentní orgány "navést" k tomu, aby příslušné důkazy získaly. Obecně vzato v případě obecného podání trestního oznámení (či oznámení příslušným úřadům: správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně, finančnímu úřadu) nelze vyloučit možnost, že by se nepodařilo nic prokázat, protistrana vše "vysvětlila" tím, že se jí akorát snažíte mstít a výše uvedená praxe by fakticky "vesele pokračovala".
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
