Kdo mi dá odpověď

Dotaz ze dne 13. 2. 2013 18:05.

Otázka

Dobrý den, chtěla bych se informovat.Splácím exekuci na pohledávku u GE money bank z 10 000 se částka přirozeně vyšplhala na teď neurčitou částku.47 000 jsem zaplatila. Psala jsem písemnou žádost o zbývající výši dluhu .Odpověď mi přišla písemně v říjnu 2012 žádali částku 29 584,-Kč s tím ,že mám posílat 500,-Kč měsíčně . Částku 584,-Kč jsem poslala. V měsíci listopadu však přišla částka 29 100,-Kč. Při telefonním rozhovoru s exekučním úřadem mi bylo sděleno že část jde na jistinu a část na úroky , podle jejich pravidel , že pokud chci platit jistinu přednostně mám kontaktovat věřitele.Kontaktovala jsem věřitele, ten mi písemně sdělil ,že jistina je uhrazena.Na dotaz zbývajícího dluhu mám kontaktovat exekutora, který mi napsal že z jeho strany nedošlo k pochybení jelikož je pohledávka řízena počítačově.Pořád však nevím kolik dlužím a kam ty peníze jdou. Pokud je jistina uhrazena i náklady , odměny exekutora chápu ,že by měly být vzniklé úroky, které by už neměli vzrůstat. Tak prosím o radu kam se mám obrátit. Mám pocit ,že si to exekutorský úřad s právním zástupcem věřitele přehazují jako horký brambor. Děkuji Vám za odpověď s pozdravem

Odpověď

Dobrý den,

exekuce běží na částky určené v tzv. exekučním titulu, což je zpravidla pravomocný rozsudek soudu či rozhodčí nález a na náklady exekučního řízení, které soudní exekutor v první fázi odhadne a následně "vyúčtuje" v rámci tzv. příkazu k úhradě nákladů exekuce.

V průběhu exekučního řízení je třeba rozlišovat úhrady zaslané pověřenému soudnímu exekutorovi a úhrady zaslané přímo oprávněnému (věřiteli). Je-li již věc v exekuci, v zásadě se počítá s tím, že veškeré úhrady půjdou přes soudního exekutora, platí-li přesto dlužník (povinný) přímo oprávněnému, je třeba následně podat návrh, aby se ohledně odpovídající částky exekuce částečně zastavila, jelikož v opačném případě by měl soudní exekutor povinnost vymáhat částku určenou v exekučním titulu, byť by to ve výsledku znamenalo, že by oprávněný získal víc, než na co by měl nárok a následně by se přeplatek musel vracet jako bezdůvodné obohacení.

Z Vašeho popisu bohužel nelze jednoznačně určit co jste podle exekučního titulu měla hradit a co jste následně uhradila soudnímu exekutorovi a co případně přímo oprávněnému. V principu by si chtělo nyní srovnat:

- exekuční titul, - co a kdy bylo uhrazeno soudnímu exekutorovi, - případná částečná zastavení exekuce, - případné příkazy k úhradě nákladů exekuce, - případné úhrady přímo oprávněnému.

Nemáte-li k dispozici všechny exekuční podklady, máte nárok požádat soudního exekutora o nahlédnutí do exekučního spisu.

Z hlediska započítávání plateb na jistinu / úroky.

Jde-li o úhrady v režimu obchodního zákoníku, vychází se z ustanovení § 330 odst. 1 obchodního zákoníku (neurčí-li dlužník jinak, započítává se úhrada nejprve na příslušenství), v občanském zákoníku není v současnosti žádné takovéto pravidlo upraveno, nicméně Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 1598/2009, ze dne 21. 10. 2010 dovodil stejný režim - plní-li dlužník svůj dluh (řešíme tedy situaci, kdy dlužník sám hradí, nikoliv situaci, kdy si od něj soudní exekutor sám bere), může určit, zda-li plní na jistinu, příslušenství či v jakém poměru na co a pokud dlužník nic takového neurčí, hradí se nejdříve příslušenství.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte, popřípadě zvažte s uvedenými podklady osobní konzultaci v některé z občanských poraden (www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším