Společnou cestou -

Dobrý den,

v popsané situaci by bylo velmi zajímavé zjistit podrobnosti, zejména pak o jakou exekuci se má jednat. Vzhledem k tomu, že jste se o blokaci dozvěděla v bance a banka zablokovala účet, odhadoval bych, že se jedná o exekuci přikázáním pohledávky z bankovního účtu, což je podle judikatury Nejvyššího soudu ČR přípustné za situace, kdy je povinný majitelem účtu. Pakliže povinná (Vaše matka) nemá k účtu jiný vztah, než že si na něj nechává fakticky posílat peníze (předpokládám, že jde navíc jen o nezabavitelnou část jejího příjmu), doporučil bych Vám se proti postupu soudního exekutora bránit.

Konkrétní forma obrany záleží na tom, jakým způsobem byl účet postižen - pokud jde o přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, jde o postup který je v rozporu s tím, že takto má být postupováno proti účtu, jehož je povinný majitelem a případně vůči manželce povinného (od 1.1.2013 co do dluhů spadajících do společného jmění manželů).

Dochází-li k postižení majetku třetí osoby, je prostředkem obrany tzv. vylučovací žaloba, která se podává proti oprávněnému. V první fázi by tudíž měla být oprávněnému (lze doporučit zaslat kopii i dotčenému soudnímu exekutorovi) poslána předžalobní výzvu k sjednání nápravy. Nebude-li náprava sjednána, podá se žaloba proti oprávněnému v tom smyslu, že žalovaný oprávněný vymáhat prostřednictvím exekutora pohledávku od povinného má být podle vydaného exekučního příkazu uspokojen postižením majetku, který nenáleží povinnému, nýbrž žalobci, coby na exekuci nezúčastněné třetí osobě.

***

Příklad:

Pan Novák dluží peníze společnosti Půjčky s.r.o., jelikož dlužnou částku a náklady řízení neuhradil ani poté, co mu to bylo pravomocně přikázáno rozsudkem, byla na žádost věřitele zahájena exekuce. Soudní exekutor postihl mzdu pana Nováka, účet pana Nováka a účet dcery pana Nováka a to "klasickým" příkazem k přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu.

Jinak řečeno, exekutor se snaží získat prostředky na úhradu dluhu pana Nováka tím, že postihne pohledávku, kterou má jeho dcera k bance. Jde v zásadě o situaci obdobnou, jako kdyby exekutor zabavil místo počítače patřícího panu Novákovi, počítač patřící jeho dceři. Zatímco u movitých věcí jako je počítat zpravidla skutečně nelze v rámci exekuce jednoduše rozlišit, o čí vlastnictví se jedná. V případě pohledávek z účtu by mělo být jasné, kdo je osobou oprávněnou vůči bance a tudíž by k něčemu takovému docházet nemělo.

Pokud k tomu však přece jen došlo a situaci se nepodaří vyřešit domluvou, dcera podá vylučovací žalobu proti věřiteli (Půjčky s.r.o.) a to v tom smyslu, že dcera má pohledávku z účtu vůči bance (peněžní prostředky nepatří dceři, ale bance, exekuce postihuje právo dcery domáhat se vůči bance vyplacení peněžních prostředků), která má být podle exekučního příkazu č.j. XY, postižena k uspokojení pohledávky kterou mají Půjčky s.r.o. vůči jejímu otci. Jelikož však jde o situaci, kdy na jedné straně má vůči bance pohledávku pouze ona a na druhé straně mají Půjčky s.r.o. pohledávku pouze vůči otci, a dcera v exekuci nijak nefiguruje (něco jiného by samozřejmě bylo, pokud by také byla povinnou např. z titulu ručitelství), není zde žádný právní důvod, proč by se měla pohledávka společnosti Půjčky s.r.o. uspokojit postižením její pohledávky vůči bance.

Schéma:

Půjčky s.r.o. --pohledávka--> otec

X

Dcera --pohledávka--> banka

Něco jiného je, pokud exekutor začne vést exekuci vůči pohledávkám, které má otec vůči dceři, neboli v situaci, kdy můžeme dojít k následujícímu schématu:

Půjčky s.r.o. --pohledávka--> otec --pohledávka--> dcera --pohledávka--> banka.

Pak jde o tzv. poddlužnické postavení, ale to by exekuce měla směřovat nikoliv na pohledávku, kterou má dcera za bankou, ale na pohledávku otce, kterou má za dcerou, přičemž do vztahu dcera-->banka by bylo možné exekučně vstoupit až v návaznosti na poddlužnickou žalobu, pakliže tedy již sám otec nemá vůči dceři exekuční titul, na jehož základě mohl dceru dát rovnou do exekuce (viz níže).

***

Návrh na zastavení podává standardně účastník řízení, nicméně vzhledem k tomu, že v občanském soudním řádu je stanoveno, že soud výkon rozhodnutí (úprava výkonu rozhodnutí se používá pro exekuce, není-li v exekučním řádu stanoveno jinak) zastaví, pakliže shledá důvody k zastavení, lze si představit i to, že byste se obrátila na soudního exekutora a na příslušný exekuční soud s tím, že podle Vás jsou splněny podmínky pro to, aby byl dotčený exekuční příkaz zrušen (soudní exekutor), respektive byla exekuce zastavena co do formy uvedené v dotčeném exekučním příkaze (soud).

Něco trochu jiného však je, pokud by se po Vás soudní exekutor domáhal plnění z titulu postavení tzv. poddlužníka. Soudní exekutor totiž může postihnout mimo jiné i pohledávky povinného, takže pokud by dotčené finanční prostředky nebyly zasílány na Váš účet např. z titulu splátek dluhu, ale v rámci ústní smlouvy o jejich uschování, může soudní exekutor postihnout právo na vydání těchto peněžních prostředků (jinak řečeno - místo toho, aby si o schované peníze řekla Vaše matka, řekne si o jejich vydání soudní exekutor). Toto by však mělo probíhat jinak než postižením účtu - přikázáním pohledávky totiž soudnímu exekutorovi nevzniká více práv, než které měl povinný (Vaše matka), takže pokud Vás matka neměla právo dát do exekuce, nemůže tak učinit ani soudní exekutor a Vy můžete reagovat např. v tom smyslu, že popřete, že by měla matka nárok na vydání dotčených prostředků (a tudíž ho nemá ani soudní exekutor) např. proto, že ve skutečnosti se jedná o splátky dluhu (pokud by to byla pravda a byla byste to schopná doložit). Následně není možné z titulu tvrzeného poddlužnictví proti Vám vést exekuci, ale oprávněnému se otevírá cesta k podání tzv. poddlužnické žaloby, ve které by se domáhal vydání dotčených peněz tak, jako by to mohla udělat matka, pokud by jste jí peníze odmítla vydat. Následně by soud rozhodl, zda-li zde nárok na vydání peněz existoval či nikoliv. Pokud by soud rozhodl ve Váš neprospěch, musela byste obratem vydat stanovené peněžní prostředky a uhradit náklady prohraného řízení. V opačném případě by bylo možné zahájit exekuci i přímo proti Vám.

Jak vidíte, stanovení bližšího postupu je relativně problematické bez bližší znalosti věci. Pokud by to bylo možné, bylo by vhodné zjistit, kdo je povařeným soudním exekutorem a kdo oprávněným a následně je zkusit zkontaktovat. Bohužel v praxi nelze vyloučit, že soudní exekutor zkusí nějaký majetek postihnout a následně čeká, jestli se je dotčená osoba schopná právně bránit či nikoliv a tak někdy stačí k zrušení exekučního řízení jeden telefonát. Jindy se naopak oprávněný může zaleknout žaloby a dát soudnímu exekutorovi pokyn, aby dotčený exekuční příkaz zrušil.

Na závěr si dovolím odcitovat část rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdi 1411/2011 (který jinak sám o sobě řešil něco trochu jiného - nelze dát vylučovací žalobu na peněžní prostředky, pakliže předmětem exekuce je pohledávka za bankou na vyplacení těchto prostředků):

"Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2501/2004, uvedl, že V rozsudku ze dne 14. dubna 2000, sp. zn. 21 Cdo 1774/99, uveřejněném pod číslem 4/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud rozebral postavení majitele účtu u peněžního ústavu při nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z tohoto účtu a uzavřel, že účet zřizuje peněžní ústav pro jeho majitele zpravidla na základě smlouvy o běžném účtu (srov. § 708 až 715 obchodního zákoníku /zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů/). Obchodní zákoník používá v ustanoveních § 708 a násl. termín majitel účtu i když účet sám o sobě nemá majetkovou hodnotu a peněžní prostředky na něm uložené jsou v majetku peněžního ústavu. Za majitele účtu je třeba z pohledu ustanovení obchodního zákoníku o běžném a vkladovém účtu považovat osobu, pro kterou peněžní ústav zřídil na základě smlouvy účet. Na základě smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu je peněžní ústav povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají. Oprávnění (nároky) majitele účtu spočívající obecně vzato v tom, aby jemu nebo jím určeným osobám byly na jeho žádost nebo písemný příkaz, popřípadě při splnění sjednaných podmínek, vyplaceny peněžní prostředky z účtu nebo zůstatek účtu, představuje pohledávku z účtu u peněžního ústavu , kterou lze postihnout výkonem rozhodnutí podle § 303 až 311 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu se týká pohledávky, kterou má majitel účtu na základě smlouvy o účtu vůči peněžnímu ústavu, vyplývá z výše uvedeného mj. to, že je zcela nerozhodné, čí byly peněžní prostředky, které byly na účet uloženy. Předmětem výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu není jak uvedeno výše věc (a ani jiný majetek), ale nárok majitele účtu na výplatu peněžních prostředků z účtu (pohledávka z účtu) . Uvedené závěry byly přijaty i na základě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2004, sp. zn. 35 Odo 801/2002, uveřejněném pod číslem 50/2006 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek."

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.