Společnou cestou -

Dobrý den, budu se postupně snažit odpovědět na Vámi položené otázky. Zajímalo Vás, zda se může bratr zříci dědictví ve Váš prospěch, přičemž cílem tohoto kroku by bylo ochránit dědictví před bratrovými exekucemi. Zákon nevylučuje uzavření dědické dohody (pokud její obsah neodporuje zákonu) ve prospěch jednoho z dědiců, zároveň je v zákoně uvedena možnost odmítnutí dědictví.

Obě dvě varianty (tj. uzavření dědické dohody ve Váš prospěch či bratrovo odmítnutí dědictví) by přicházely v úvahu v situaci, kdy ani jeden z dědiců nemá žádné závazky, které by poté nebyl schopen jinak vyrovnat. V případě kdy by Váš bratr dědictví odmítl nebo uzavřel dohodu, ze které by vyplývalo, že veškeré dědictví připadne Vám, vystavil by se riziku trestního oznámení ze strany věřitelů (důvodem by bylo spáchání trestného činu poškozování věřitele), v neposlední řadě by věřitelé mohli tento právní úkon napadnout s tím, že se jím maří jejich uspokojení tzv. ho odporovat. Lhůta pro podání takovéto žaloby jsou tři roky. Jinými slovy – Váš bratr by se měl snažit veškerý majetek, který má nebo může získat použít na úhradu dluhu. V situaci kdy by účelově dědictví odmítl či se mu „vyhnul“, tak věřitelé mají právo jeho jednání postihnout.

Nelze samozřejmě vyloučit, že byste postupovali výše uvedeným způsobem a "nic se nestalo". Tj. věřitelé by trestní oznámení ani žalobu neuplatnili. Pravděpodobnost že by se věřitelé začali domáhat svých práv je však podstatně vyšší.

Určitým řešením by opravdu mohlo být vydědění Vašeho bratra. Dle aktuální legislativy lze potomka vydědit na základě některého ze zákonných důvodů. Jejich výčet upravuje § 469a Občanského zákoníku, jeho znění naleznete zde: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=5&idBiblio=30446&recShow=546&fulltext=&nr=40~2F1964&part=&name=&rpp=100#parCnt.

Z citovaného paragrafu vyplývá, že zůstavitel může vydědit potomka mj. proto, že byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku.

Prokázání platnosti vydědění z tohoto důvodu obvykle nečiní v praxi obtíže. K prokázání existence tohoto důvodu vydědění stačí jen pravomocný rozsudek trestního soudu o vině a trestu vyděděného potomka. Pakliže by bratr nebyl odsouzen pro úmyslný trestný čin, je možné "hledat" jiný důvod pro vydědění (např. vedení trvale nezřízeného života atd.). V listině o vydědění může být uvedeno, že se vydědění vztahuje i na potomky potomka tj. na vnoučata.

S účinností nového občanského zákoníku nastanou změny také v oblasti vydědění. Stejně jako doposud bude možné potomka vydědit z důvodu neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi, v případě kdy neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl, vede trvale nezřízený život nebo byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze. Zejména změna u posledního z jmenovaných důvodů se může dotknout Vámi popsané situace. Dle nového občanského zákoníku se nebude již rozlišovat, zda byl trestný čin spáchán úmyslně či z nedbalosti, podstatnou nyní bude zjišťování, zda potomek spáchal trestný čin svědčící o jeho zvrhlé povaze. Z komentáře k tomuto § vyplývá, že poukaz na zvrhlou povahu umožní od sebe odlišit případy trestných činů, které si sankci dědického práva zasluhují (chladnokrevná loupež nebo vražda, znásilnění, utýrání zůstavitelova zvířete), od případů, které pro vydědění nemohou mít rozumný význam (hospodská rvačka o děvče, exces z nutné obrany vysvětlitelný úzkostní napadeného, krádež z hladu apod.). Zvrhlou povahu pachatele je nutno posoudit nejen z hlediska obecné morálky, ale i se zřetelem k tomu, nakolik se konkrétní trestný čin bude dotýkat zůstavitelovy cti a cti jeho rodiny (kdo byl sám odsouzen za opakované krádeže, těžko může vydědit potomka odsouzeného rovněž za krádež).

Pro úplnost dodávám, že nový občanský zákoník bude umožňovat zůstaviteli vydědit i neopominutelného dědice (potomka), který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však bude moct jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům.

V případě kdy by se Vaše matka rozhodla Vašeho bratra vydědit, bylo by vhodné nechat sepsat listinu o vydědění u notáře. Zákon připouští i jiné způsoby sepsání listiny o vydědění (např. vlastnoručně, na stroji či PC s podpisy dvou svědků apod.), nicméně sepsání listiny notářem může alespoň trochu zaručovat, že listina bude mít všechny potřebné náležitosti. Seznam notářů na které se lze obrátit naleznete na stránkách Notářské komory České republiky www.nkcr.cz

Vzhledem k blížící se účinnosti nového občanského zákoníku (měla by nastat k 1. lednu 2014) by bylo vhodné případné sepsání listiny o vydědění neodkládat. V zásadě není vyloučeno, aby člověk uzavřel listinu o vydědění podle nového občanského zákoníku již nyní, platnost této listiny či její části, která by byla v rozporu se současnou úpravou by však nastala až po 1. lednu 2014.

Dle § 3069 nového občanského zákoníku bude platit, že při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele. Zároveň z § 3072 nového občanského zákoníku vyplývá: „Zemře-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho prohlášení o vydědění právním předpisům účinným v době, kdy byl učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu.“ Jinými slovy pokud by důvod uvedený v listině o vydědění byl v rozporu se současnou právní legislativou a vyhovoval by nové úpravě, byl by patrně posuzován podle ní např. pokud by jako důvod vydědění byl uveden trestný čin z nedbalosti, byl by patrně vyvozen závěr, že se jedná o důvod v rozporu s legislativou platnou do 31. 12. 2013. Nelze však vyloučit, že by uvedený trestný čin nemohl být posouzen jako TČ svědčící o zvrhlé povaze jeho pachatele. Potom by byl patrně naplněn důvod pro vydědění dle nové právní úpravy. Bohužel, však nelze nyní říci, jakým směrem se bude výkladová praxe ubírat.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou