Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Exekuce na účet občanského sdružení
Otázka
Dobrý den, máme oba dva s přítelem zablokovaný účet kvůli exekuci a zrovna řešíme, kam si nechat zasílat mzdu. Chtěl jsem se zeptat, pokud bychom založili občanské sdružení (ať již za jakýmkoliv účelem) a na toto sdružení založili účet, na nějž bychom si výplatu nechali posílat, může exekutor zablokovat takovýto účet, je-li veden na občanské sdružení a ne na konkrétní fyzické osoby, i když banka samozřejmě jména účastníků sdružení zná z doložené smlouvy o sdružení. Děkuji
Odpověď
Dobrý den,
občanské sdružení (v terminologii nového občanského zákoníku jde o "spolek") je samostatnou právnickou osobou a exekuce nařízená na člena sdružení neumožňuje bez dalšího postižení účtu občanského sdružení. Ponechám nyní stranou skutečnost, že spolek by měl mít nějaký reálný účel, nikoliv sloužit k "odklánění" finančních prostředků.
Nemožnost přímého zablokování účtu třetí osoby nicméně neznamená, že by exekutor nemohl řešit skutečnost, že prostředky dlužníka (povinného) odchází na účet třetí osoby, exekutor je oprávněn nejen k postižení mzdy či účtu povinného, ale rovněž k postižení jeho dalších pohledávek. Jednou z takovýchto pohledávek pak může být právo na vydání uschovaných peněz (pakliže má spolek peníze na účtu z titulu úschovy) či na vydání bezdůvodného obohacení (pakliže má spolek peníze na účtu bez toho, aby k tomu byl právní důvod).
Soudní exekutor tak má možnost zaslat spolku exekuční příkaz ukládající plnění pohledávky povinného nikoliv k rukám povinného, ale k rukám soudního exekutora. Pakliže by spolek příkaz neuposlechl (např. tvrdil, že povinný nemá pohledávku a že šlo např. o uhrazené členské příspěvky), vystavuje se následně riziku tzv. poddlužnické žaloby na vydání dotčených prostředků (následně záleží samozřejmě na tom, zda by soud došel k závěru, že povinný má vůči spolku pohledávku či nikoliv).
V praxi se, pokud je mi známo, tento postup v případě nezabavitelné mzdy spíše nepoužívá, jelikož s ohledem na předmětné částky jde o dosti komplikovaný postup, navíc lze právně argumentovat, že soudní exekutor by neměl postihovat prostředky, pakliže je doloženo, že jde o nezabavitelnou část mzdy.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
