Společnou cestou -

Dobrý den,

podle platné úpravy skutečně může skutečně dojít k tomu, že Vás notář nebude v rámci dědického řízení po matčině smrti kontaktovat. Standardní postup totiž spočívá v tom, že je před předvoláním dědiců k samotnému projednání dědictví předvolán nejprve vypravitel pohřbu a to za účelem zjištění bližších informací o poměrech zesnulé (vychází se z předpokladu, že pohřeb zpravidla zařizuje osoba s nejtěsnější vazbou na zesnulou). Pokud notář následně dojde k závěru, že zesnulá neměla žádný majetek, či měla majetek pouze nepatrné hodnoty, nepokračuje se dále v klasickém řízení (protože by zřejmě náklady byly vyšší než hodnota dědictví) a dědické řízení se zastaví s tím, že případný majetek drobné hodnoty se vydá vypraviteli pohřbu, aby se alespoň částečně pokryly náklady spojené s pohřbem.

Výše uvedené však neznamená, že se následně nemusí ukázat, že ve skutečnosti měl zůstavitel další majetek - v takovéto situaci se je třeba obrátit na soud s tím, že byl odhalen další majetek, který nebyl notářem zohledněn, když rozhodl o zastavení dědického řízení a tudíž je ho třeba dodatečně projednat. Zde se sluší dodat, že výše uvedené (řízení se zastaví po vyslechnutí vypravitele pohřbu a pak je na případné další osobě, aby dokládala existenci dalšího majetku spadajícího do dědictví) není zas až tak neúměrné - ani u notářského řízení se totiž neřeší spory (pokud nelze dědice dovést k dohodě), takže pokud byste se s bratrem nebyla schopná dohodnout o tom, zda-li do dědictví spadá určitý majetek či nikoliv, stejně by Vás notář s tímto sporem odkázal k soudnímu řízení.

Ve svém dotazu zmiňujete:

a) obrazy a zlaté šperky, b) nové vybavení bytu, c) podíl v bytovém družstvu.

Neuvádíte nic bližšího a konkrétního, takže není zřejmé, do jaké míry jste měla aktuální a konkrétní informace o majetku či nikoliv. Je se třeba zamyslet nad tím, jaké by bylo možné navrhnout důkazy k prokázání, že určitý majetek matka měla a že si tento majetek bratr ponechal. Lze si představit fotografie, svědecké výpovědi osob, které matku v bytě navštěvovali (známí, příbuzní, sousedé...), doklady pro pojišťovnu, doklady o zakoupení určitých věcí atd. ohledně dokládání faktu, že matka tyto věci měla. Pokud se bratr bude dušovat, že v době smrti v bytě nebyly a že netuší co se s nimi stalo, je samozřejmě otázkou co se podaří dále vypátrat - lze teoreticky podat trestní oznámení, že někdo zřejmě věci po smrti matky odcizili, ale i možnosti Policie ČR jsou v takové situaci omezené. Pokud by se jednalo o unikátní předměty, bylo by samozřejmě rovněž možné sledovat, jestli se je někdo nesnaží zpeněžit (sledovat inzerci a aukce na internetu či v tisku odpovídajícího zaměření, obejít si zastavárny, starožitnictví či aukční domy - opět podle typu předmětu). Bohužel, nelze vyloučit situace, kdy si někdo určitý předmět spadající do pozůstalosti dobře schová a není mu možné prokázat, že ho z pozůstalosti odňal.

Dohledatelný je z povahy věci osud členského podílu v bytovém družstvu - z hlediska bytového družstva jste cizí osoba, které nemají důvod (a ani právo) poskytovat informace o svých členech. Na případnou žádost soudu či orgánů činných v trestním řízení by však již reagovat muselo. Nevím, jaké máte informace o matce a její situaci v době, kdy mělo dojít k přepsání členského podílu na Vašeho bratra. V zásadě si lze představit několik situací:

a) listina o převodu členských práv a povinností obsahuje padělaný podpis matky

- takováto situace je relativně jednoduchá a bylo by ji možné řešit písmoznaleckou analýzou podpisu, s vysokou pravděpodobností by se podařilo odhalit, že nejde o podpis matky (na druhou stranu nepočítejte, že se z podpisu podaří určit, kdo je padělatelem).

b) listina o převodu členských práv a povinností obsahuje pravý podpis matky, který však učinila na základě neodolatelného nátlaku či duševní poruchy vylučující způsobilost

- tato situace je již podstatně složitější, jelikož nemusí být možné prokázat, že matka byla obětí nátlaku či že jednala v duševní poruše, relativně lépe zde ještě může být možné prokázat duševní poruchu, ale záleží jestli v danou dobu byla u lékaře, který by si zaznamenal, že jeví známky takovéto poruchy, či byla v kontaktu s lidmi, kteří by mohli dosvědčit, že její jednání zřejmě vybočovalo z normy.

c) listina o převodu členských práv a povinností byla podepsána matkou, která byla v danou dobu schopná jednat dostatečně svobodně

- z této varianty se vychází, pokud se nepodaří prokázat, že k podpisu došlo za jiných okolností, je důležité si uvědomit, že např. skutečnost, že Váš bratr naléhal na matku, aby na něj členský podíl přepsala a matka nakonec povolila, aby "měla klid" ještě neznamená, že jde o neplatný převod - je třeba zkoumat, zda-li byla matka dostatečně způsobilá, aby se mohla rozhodnout, že bratrovi požadavky odmítne a případný nátlak byl v takové míře, kterému lze odolat.

Nemáte-li k dispozici informace o stavu Vaší matky v předmětnou dobu, lze v první fázi je doporučit získat (poptat se u lékaře, sousedů, známých či jiných lidí, kteří by mohli něco ke stavu matky a jejím poměrům vypovědět), jestli se nepodaří získat nic, na základě čeho by se např. dal převod napadnout s tím, že již v tu dobu jevila známky závažné duševní poruchy, můžete si následně zkusit vyžádat od bratra listinu o převodu členských práv, jelikož nevěříte, že se jedná o pravý podpis matky - pokud Vám ji bratr nevydá (takže nebudete moci laicky posoudit, jestli podpis odpovídá a případně se obrátit na soudního znalce), tak jsou v zásadě dvě cesty:

1) podáte trestní oznámení pro podezření, že došlo k padělání podpisu - pokud orgány činné v trestním řízení dojdou k závěru, že se skutečně může jednat o padělek (bylo by vhodné dokládat, že matka projevovala vůli dotčenou nemovitost ponechat do dědictví), mohou si listinu vyžádat a nechat udělat písmoznalecký posudek,

2) podáte k soudu žalobu - zde postup ve věci nezáleží na posouzení třetí osoby, ale na druhou stranu jde řízení "na Vaše riziko" - soud se žalobou bude zabývat, ale musíte zaplatit soudní poplatek, nechá provést posudek na pravost podpisu, ale bude po Vás vyžadovat zálohu na náklady zpracování posudku a v případě prohry sporu by Vám zřejmě bylo přikázáno uhradit soudní náklady i žalovanému bratrovi.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.