Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
exekuce
Otázka
Dobrý den, mému manželovi přišel v říjnu 2006 exekuční příkaz na částku 25.000,- + příslušenství - dohromady 71.000,- Kč k zaplacení soukromému exekutorovi. 3lo o to, že si bral v roce 1999 od úvěrové společnosti domácí spotřebiče ( 14.000- televizor a 10.000,- pračka, dohromady tedy oněch 25.000,-), které nezaplatil . Exekuci soukromému exekutorovi , který vymáhal pohledávku za úvěrovou společnost na základě rozhodnutí soudu, uhradil v r . 2007 celou a beze zbytku. Jelikož měl na televizor ručitele úvěrová společnost toto vymáhala po ručiteli, ten dluh + úroky z prodlení uhradil také v roce 2007. Nyní vymáhá částku kterou zaplatil za manžela po nás. Co máme dělat, když částka za televizor, za který ručitel ručil, již byla uhrazena námi i ručitelem souběžně (exekucí ) té samé úvěrovspolečnosti ? Lze se nějak bránit?
Odpověď
Dobrý den,
dle popisu situace došlo k tzv. bezdůvodnému obohacení, ale není bez dalšího zřejmé u koho. V zásadě jsou dvě možnosti:
1) Zaplatil-li manžel dluh jako první, platil ručitel "nadbytečně" a může požadovat po úvěrové společnosti vrácení částky vynaložené na úhradu dluhu a úroků z prodlení (vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním povinnosti, která zanikla).
2) Platil-li jako první ručitel, neplatit manžel "nadbytečně", ale špatné osobě. Dluh s úroky měl zaplatit ručiteli, na kterého zaplacením přešla pohledávka věřitele. Správně by tak měl manžel požadovat, aby mu společnost vrátila bezdůvodné obohacení a tyto prostředky následně poukázat ručiteli.
Vznik bezdůvodného obohacení je jasný u dlužné částky a úroků z prodlení, ale nemusí být už tak jednoznačný u nákladů řízení. Náklady je totiž třeba rozdělit podle toho, jakým způsobem byla uložena jejich náhrada - bylo-li stanoveno, že mají být náklady hrazeny "rukou společnou a nerozdílnou", tak je samozřejmě stačí zaplatit jednou a druhé "zaplacení" již je bezdůvodným obohacením. Jsou-li však náklady stanoveny konkrétní osobě, např. první žalovaný zaplatí náklady v částce X, druhý žalovaný v částce Y, tak jde o nezávislé povinnosti a není možné považovat za bezdůvodné obohacení to, že náklady platí jak dlužník tak ručitel. Zde si je třeba uvědomit, že ručitel má uhradit dluh v okamžiku, kdy dlužník odmítne zaplatit. Nechá-li věc dojít až k exekuci, jsou následně účtované náklady důsledkem toho, že nesplnil svou povinnost. (O něco jiného by samozřejmě šlo, pokud by věřitel podal návrh na nařízení exekuce poté, co mu již byl dluh druhou osobou zaplacen.)
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte,
Za Občanskou poradnu Jižní Město Ondřej Načeradský.
