Společnou cestou -

Dobrý den,

zaměstnavatel je odpovědný za řádné provádění srážek ze mzdy, takže v popsané situaci se vystavuje riziku, že by po něm byla příslušná částka vymáhána v rámci tzv. poddlužnické žaloby (což by ve výsledku vedlo k tomu, že by předmětná částka mohla být exekučně vymáhána přímo na jeho majetku a nešlo by již jen o příkazy k tomu, aby vydal část Vašeho příjmu). Většina zaměstnavatelů se tomuto riziku pečlivě vyhýbá (vzniklé náklady jdou totiž samozřejmě k jejich tíži), nicméně pokud Váš zaměstnavatel toto neřeší, respektive je v natolik špatné situaci, že "už je mu to jedno", tak bohužel skutečně nelze vyloučit popsanou situaci.

Uvádíte, že exekutor nechce situaci se zaměstnavatelem řešit a raději zajistí vymožení pohledávky jiným způsobem. Je otázkou, do jaké míry exekutor nepostupuje tímto způsobem proto, že u Vašeho zaměstnavatele očekává horší dobytnost pohledávky než u Vás.

Lze uvážit, zda-li si na postup exekutora nestěžovat (exekučnímu soudu, exekutorské komoře, Ministerstvu spravedlnosti, oprávněnému v jehož prospěch mají být částky vymoženy) v tom smyslu, že podle Vašeho názoru nevede exekuci řádně a efektivně, pakliže by veškeré prostředky potřebné k uspokojení pohledávky včetně nákladů měly být u zaměstnavatele k dispozici, jelikož je dle mzdových pásek již srazil z Vaší mzdy a exekutor nijak neřeší skutečnost, že sražené částky nebyly poukázány na jeho účet. Je nicméně otázka, do jaké míry je takovýto postup skutečně nejefektivnější cestou k vymožení pohledávky, lze si představit, že by se exekutor bránil tím, že vzhledem k situaci zaměstnavatele a jeho postoji je efektivnější a rychlejší pohledávku vymoci jinak a nechat na Vás, abyste si následně po skončení exekuce se zaměstnavatelem řešit, aby Vám vyplatit zadržené srážky, které již nejsou potřeba na exekuci, na jejíž úhradu "nestihly" odejít.

Tak či onak, je v dané situaci myslím celkem jasné, že nelze u zaměstnavatele mluvit o tom, že by skutečně prováděl srážky (část mzdy místo vyplacení deponoval a následně zaslal exekutorovi). Do výše uvedené v exekučním příkazu lze ještě hovořit o tom, že dotčené peníze má zaměstnavatel hypoteticky u sebe a jeho pochybení spočívá v jejich neodeslání exekutorovi, pokračování ve srážkách nad rámec exekuce je však již zjevně protiprávním postupem a v principu Vám nic nebrání po předžalobní upomínce zaměstnavatele žalovat (či podle situace podat na zaměstnavatele insolvenční návrh, pokud by zjevně skončil v úpadku dříve, než by klasická žaloba k něčemu vedla).

Na základě dostupných informací příliš neposoudím, jestli a jakou představu o situaci a jejím dalším vývoji měl Váš zaměstnavatel, když Vám na jednu stranu nevyplatil částku odpovídající srážce, ale na druhé straně dotčenou částku neposlal exekutorovi a ani si ji nedal stranou a dokonce ve srážkách pokračoval nad rámec exekučního příkazu. Je dost dobře možné, že si takto udělal z dotčené částky "nouzový úvěr" a doufá, že se situace stabilizuje dříve, než ho tento postup dostane do ještě větších potíží (asi neuškodí, když si začnete zaměstnavatele průběžně kontrolovat v insolvenčním rejstříku na www.justice.cz)

Neposoudím, jaké máte vztahy se zaměstnavatelem a co je pro Vás prakticky reálné dále udělat. Právní řešení jsem výše nastínil (k tomuto lze dodat, že pro neoprávněné srážky můžete rovněž podat stížnost na inspektorát práce), ale v praxi samozřejmě není výjimečné, že se zaměstnanci rozhodnou zkusit situaci řešit "diplomatičtěji" a podání případné žaloby si nechají až do kontextu případného skončení pracovního poměru, pokud se situace u zaměstnavatele v dohledné době nestabilizuje.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.