Společnou cestou -

Dobrý den,

manželka povinného může být pro dluhy z doby před manželství postižena v principu trojím způsobem:

a) přikázání pohledávky z účtu manželky povinného

I když jde o dluh z doby před manželstvím, může exekutor vydat exekuční příkaz na manželčin účet (pravděpodobně tak již učinil), manželka si následně může jednorázově vybrat prostředky (samozřejmě za předpokladu, že je má na účtu) ve výši buď dvojnásobku životního minima jednotlivce (což v současnosti ve výsledku znamená částku 6 820 Kč) nebo poloviny prostředků, které byly na účtu v okamžiku, kdy byl bance doručen příslušný exekuční příkaz. Zastavení exekuce ohledně celého účtu je možné pouze pokud by manželka prokázala, že na účtu vůbec nejsou prostředky související se společným jměním manželů (mzda vyplacená v době manželství bohužel do režimu SJM spadá). V praxi to znamená, že by manželka měla (pokud to stihne) zrušit účet a mzdu si buď nechat vyplácet v hotovosti, nebo ji nechat posílat na "bezpečný účet" na jméno třetí osoby.

b) postižení majetku spadajícího do společného jmění manželů

Majetek spadající do společného jmění manželů (což je v principu vše nabyté za trvání manželství až na zákonné výjimky jako je dědictví, dar či nabytí za výlučně osobní majetek) může být postižen pro dluhy kteréhokoliv z manželů a to včetně dluhů, které vznikly před uzavřením manželství. Nedlužící manžel je zde chráněn co do svého vypořádacího podílu (přičemž u dluhů vzniklých před uzavřením manželství není stanoven požadavek, aby se manžel zvlášť vymezil proti dluhům, který druhý z manželů uzavřel "za jeho zády"), což v praxi znamená, že když exekutor postihne majetek spadající do společného jmění manželů, může manžel povinného podat návrh na zastavení exekuce co do podílu odpovídajícího jeho vypořádacímu podílu (což je zpravidla polovina).

c) postižení movitých věcí coby věcí povinného

U nemovitostí lze celkem snadno zjistit vlastníka zapsaného v katastru, takže není důvod k obavám, že by např. exekutor chtěl nařídit prodej zmiňovaného bytu, který manželka nabyla ještě před vznikem manželství a u kterého je v katastru vedena jako jediný vlastník. Takto jednoduchá však již není situace u movitých věcí - pokud přijde exekutor do nějakého bytu, nemá jak poznat, komu patří televize v obývacím pokoji, obraz visející na stěně atd. Postupuje se proto tak, že exekutor sepisuje movité věci umístěné v prostorách užívaných povinným s tím, že pokud se exekutor "netrefí" a vlastníkem je někdo jiný, může dotčený vlastník podat tzv. návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, ve kterém je třeba doložit vlastnické právo k dotčeným věcem. V praxi to znamená, že pokud manželka má postižitelné movité věci, u kterých není schopna prokázat, že je jejich vlastnicí, mohlo by se stát, že by dotčené věci byly prodány, jelikož nebude schopna prokázat, že nejde o Vaše věci.

Pokud jde o možnost ochrany manželky, tak vedle rozvodu jsou možnosti ochrany poměrně omezené. Současná právní úprava sice umožňuje, aby manželé u notáře sepsali smlouvu měnící majetkový režim manželů (zúžení společného jmění manželů, oddělená jmění...), kterou mohou nechat zapsat do veřejného Seznamu vedeného Notářskou komorou ČR, nicméně zákon bez dalšího počítá s tím, že se této smlouvy člověk může dovolat až vůči závazkům, které vzniknou po jejím zveřejnění. Co v případě, kdy jde o závazky z doby před manželstvím u kterých z logiky věci nemůže člověk vědět, že si dlužníka třeba za několik desítek let vezme, natož pro tyto případy publikovat nějakou předmanželskou smlouvu? (Pominu skutečnost, že tuto možnost přinesl až nový občanský zákoník k 1.1.2014 a povinnost exekutora přihlížet k zápisům se do procesních předpisů dostala až loni.)

Osobně bych zde zákon vykládal tak, že sice exekutor k takovéto smlouvě nemůže přihlížet automaticky, nicméně se jí lze dovolávat, pokud jí nedojde k poškození věřitelů a podle mého názoru není na místě dohodu hodnotit jako poškozující věřitele, pakliže si manželé sjednají režim oddělených jmění a jde o závazek z doby před uzavřením manželství. Je jasné, že pokud někdo půjčuje za trvání manželství s tím, že bude moci případné závazky vymáhat v určitém režimu, že mu manželé následně nemohou nějakou dohodou "házet klacky pod nohy", ale nevidím důvod proč nepřiznat druhému z manželů ochranu, když jde o věřitele, který půjčoval osobě u které nebyl žádný důvod počítat s tím, že jednou bude moci věřitel něco vymáhat ze společného jmění budoucí manželky. Je však třeba upozornit, že zde jde o můj výklad, nikoliv o něco, co by bylo výslovně stanoveno v zákoně, na judikaturu Nejvyššího soudu ČR si v tomto ohledu bude třeba ještě počkat a vzhledem k četnosti legislativních změn v této oblasti nelze ani předvídat, jestli nebude za rok či dva platit zásadně odlišná právní úprava.

Stručně řečeno - pokud nechcete jít do extrému jako je rozvod, lze doporučit smlouvu o oddělení společných jmění u notáře nechat sepsat a zapsat ji do Seznamu vedeného Notářskou komorou, ale v současnosti se nelze spolehnout na to, že se bude možné její ochrany možné dovolat (rozhodně ji bude v prvním sledu ignorovat exekutor při vydávání exekučních příkazů, otázkou jsou její účinky pro možnost následného návrhu na zastavení).

Jak jste zřejmě již sám poznal, jde o dosti komplikovanou problematiku, v případě potřeby tak mohu doporučit případně využít možnosti osobní popřípadě telefonické konzultace ať již v naší, či jiné asociační poradně (www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.